Jak si Pavel notoval s Kubalem a opačně…

Jeden z nejvýznamnějších současných mainstreamových propagátorů jednostranného vidění rusko-ukrajinského konfliktu, zaměstnanec České televize Michal Kubal, byv dostatečně prověřen, zpovídal během návštěvy Kyjeva prezidenta ČR Petra Pavla.

Onu »jednostrannost« také prokážu, to ode mě není pouhý »jednostranný« šťouchanec do oddaných řad na Kavčích horách. I když prezident vždy volí v odpovědích jednostranný úhel pohledu, až do očí bijící (abych toto odhalil, nepotřebuji žádné zákulisní či supertajné zpravodajské informace), pan Kubal nic z toho nerozporuje. Nepokládá investigativní doplňující otázky, jen pohledem věrného čuvače přikyvuje a každým následujícím dotazem nezištně nahrává prezidentovi k opakovanému šíření dalších a dalších lží.

Několik jsem jich pro vás vybral a stručně okomentoval (celý rozhovor najdete zde).

Prezident Pavel: »Byl jsem postupně svědkem toho, jak začala naplňovat standardy NATO, jak se její armáda začala proměňovat z armády sovětského typu v moderní armádu naprosto srovnatelnou s ostatními zeměmi NATO.«

Komentář: Prezident tímto vzpomněl čtyři osobní návštěvy Ukrajiny v době, kdy předsedal vojenskému výboru NATO (červen 2015 až červen 2018), tzn. ještě dost dlouho před válkou. Když tedy už tenkrát se ukrajinská armáda přeměňovala v tu moderní a naprosto srovnatelnou s ostatními zeměmi NATO, jak je možné, že de facto od samého počátku nebyla schopna vlastními silami (personálně ani technikou) čelit ruské Speciální vojenské operaci (SVO), notabene když se bojuje »jen« na jihovýchodě země? Kdy i podle amerických vojenských odborníků ukrajinská armáda jako taková už dávno neexistuje. Pane prezidente, ať hledám, jak hledám, tu srovnatelnost jaksi nenacházím.

Prezident Pavel: »Ukrajinci si rozhodně nedělají sebemenší iluze o tom, že by se s Ruskem dalo domluvit, že by se Rusko chovalo hezky, když se my budeme chovat hezky k němu.«

Komentář: Není to náhodou opačně? Že celý tenhle konflikt vznikl kvůli tomu, že Ukrajina nebyla ochotna domluvit se s Ruskem, byť Rusko k dialogu nesčetněkrát vyzývalo? Ano, Ukrajina neměla povolení diskutovat s Ruskem, ovšem to na věci samé nic nemění. Masakr v domě odborů v Oděse 2014, pronásledování a zabíjení ruských občanů v Doněcku a Luhansku, cynický výsměch Minským dohodám atd., atd. – nic z tohoto právě řečeného nejsou propagandistické konstrukce, které by za každou cenu měly ospravedlňovat ruskou SVO. Bavíme se o faktech, na které už dlouho slyší i mnozí politologové a vysocí vojenští a zpravodajští důstojníci jak v západní Evropě, tak v USA.

Prezident Pavel: »Rusko ještě nenašlo smysl té války. … Ukrajina ví naprosto přesně, o co bojuje.«

Komentář: O vlastní názorové suverenitě prezidenta Pavla si žádné iluze nedělám, přesto by se občas, v těch nejkřiklavějších výrocích, měl zamyslet sám nad sebou. Pokud smysl obranné strategie Kremlu nevidí v přímém ohrožování bezpečnosti země, měl by radši mlčet, když už to nesmí říct na plnou pusu. Důvody jsem částečně popsal v předchozím komentáři, doplním ještě jeden, sice již nesčetněkrát opakovaný – a sice ústní i písemné přísliby vedoucích představitelů západní Evropy a Spojených států (Bílého domu a Pentagonu) z 90. let o nerozšiřování NATO směrem na východ, resp. o bývalé satelity Sovětského svazu. A že Ukrajina ví naprosto přesně, o co bojuje? Takovou jistotu na rozdíl od Pavla nemám. Jednak se bojuje pouze v její jihovýchodní části a jednak mně rozum nebere, jak jedna z nezkorumpovanějších zemí na světě může v takové válce definovat smysl toho, zač bojuje. Jedině snad za návrat starých pořádků = před 24. únor 2022, aby tamní oligarchové, dnes jako krysy poschovávaní všude možně po světě, dál mohli beztrestně drancovat Ukrajinu a zbídačovat místní obyvatelstvo.

Prezident Pavel: »…prostě jen barbarské vyrovnávání účtů s národem, který si troufl odporovat a chtít jít vlastní cestou…«

Komentář: …říká na adresu Ruska prezident Pavel. Kdybych byl na místě pana Kubala, okamžitě bych Pavlovi naservíroval otázku, jakou že vlastní cestou to Ukrajina chtěla jít, troufajíc si odporovat? Komu čemu odporovat? Teď jsem to zmiňoval, nebudu se opakovat… všechny oficiální mezinárodní statistiky předpovídaly Ukrajině de facto ekonomický bankrot. Naznačuje snad pan prezident, že Moskva bránila ukrajinskému politickému vedení, tamní policii, justici a soudům, aby se země zákonným způsobem zbavila korupce a jejich hlavních nositelů = oligarchů? Komu čemu tedy ukrajinský národ odporoval a jakou vlastní cestou chtěl jít, když se dávno před válkou jednoznačně vezl do pekla a absolutně nic nenasvědčovalo jakékoli pozitivní změně? Navíc ony zmiňované mezinárodní statistiky zveřejňovaly na adresu Ukrajiny rok co rok zhoršující se údaje…

Prezident Pavel: »… nechat Rusko v téhle válce vyhrát, znamená předplatit si do dřívější nebo vzdálenější budoucnosti něco podobného, co dnes prožívá Ukrajina.«

Komentář: Všechno jsem už popsal v předešlých komentářích. Ještě snad otázku, kterou pan Kubal »zapomněl« položit: Kdo čí bezpečnost během posledních 30 let ohrožoval? Rusko tu evropskou a americkou nebo Evropa a Spojené státy tu ruskou? Kdo čí armádu k hranicím koho neustále posouval? Rusko tu svoji k hranicím Evropy a Spojených států nebo NATO a Pentagon ty své k hranicím Ruska?

Prezident Pavel: »To, čím v uvozovkách doplácíme, jsou třeba ceny plynu, ropy, ale to bohužel neovlivníme. Tohle zavinilo Rusko, ne Ukrajina.«

Komentář: Stal se z toho už evergreen ve smyslu, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ani tady pan Kubal nepoložil doplňující otázku: Jaké pro toto tvrzení máte důkazy, pane prezidente? Obrazně řečeno, když teď v adekvátní politické pozici zavolám do Kremlu, že chci jednat s Gazpromem o obnovení dodávek plynu za »normální« cenu, nepochybně uslyším vstřícnou odpověď. Konec konců, sám Gazprom tuto vstřícnost anoncuje dnes a denně. Vinit Rusko z vysokých cen ropy a plynu, to je šíření poplašné zprávy jako z učebnice.

Prezident Pavel: »…pro mě je to, když použiju výraz z literatury, Velký malý muž, ač malý vzrůstem, tak opravdu velká osobnost.«

Komentář bez komentáře: zde.

Robert Fish