Tohle se asi nikdo neodvážil předvídat. Petr Fiala, muž s pověstí jemného profesůrka, který neřekne křivé slovo a při debatách s oponenty stále přemítá nad zásadami slušného chování, se ukázal jako pravý politický dravec. Česká politika sice zažila mnohé zvraty, ale co předvedl Fiala při vyhození ministra Ivana Bartoše, to byl doslova pekelný přemet.
Ivan Bartoš, ještě donedávna neohrožený herec v roli bojovníka za digitalizaci a transparentnost, se ocitl v pasti, kterou na něj Fiala nenápadně nastražil. Fiala si sice celá léta budoval image slušného pána, který ve volném čase asi nejraději promýšlí biblické citáty, ale teď víme, že jeho zdánlivá slušnost byla jen maska. Jakmile se začalo jednat o moc a vládní posty, ukázal se jako pitbul. Bartoš tak mohl jen zírat, jak se před jeho očima premiér Fiala proměňuje z laskavého kamaráda na zákeřného telefonistu.
Sázka na slušnost a rozvážnost Fialovi roky vycházela. Média ho chválila za jeho klidné vystupování, až to skoro vypadalo, že by se mohl stát novým vzorem pro všechny děti, co se bojí ostrých slov. »Podívejte se na pantátu Fialu, vždyť ani při nejvypjatějších okamžicích nezvýšil hlas a mluví stále spisovně!« Zdálo se, že tento distingovaný konzervativec snad jen omylem zabloudil do české politiky ze zádušní mše. Jenže ouha! Fiala nás všechny vodil za nos.
Ve chvíli, kdy Bartoš přicházel do Strakovy akademie na další schůzi, ještě netušil, že tentokrát si má přinést krabičku kapesníčků. Fiala mu v tichosti naslouchal, poté se s ním s kamennou tváří rozloučil, aby mu o chvíli později udělil telefonistickou lekci a la Pekarová a s jemným úsměvem na rtech mu řekl: »Ivane, tvá mise skončila.« Bartošovi se podlomila kolena, ale začal pod návalem emocí svolávat své brachy z vlády. Takový byl efekt Fialova chladnokrevného přístupu.
Fiala možná vždy tajně toužil vypadat jako Bartoš. Cool dredy, vyhulenej pohled, charisma, schopnost mluvit o nových přelomových technologiích – to ho dělalo ve Fialově závistivé hlavě téměř nezničitelným. Ale Fialovi došla trpělivost, prostě si ho naložil na prkénko a rozdrtil jako přezrálé jablíčko. Bez jediného vulgarismu, pouze s přezíravým technokratickým výrazem, který by mu záviděl i Terminátor.
A tak se Petr Fiala, muž, který si dal za cíl českou politiku kultivovat a proměnit ji ve vzorný příklad slušnosti, ukázal v pravém světle. Ne, není to slušný a laskavý svatoušek, který by vás pozval do zpovědnice a dlouze přemítal nad otázkami dobra a zla. Spíše teď vypadá jako rohatý politik, který se nezdráhá někoho rozdrtit a odhodit z vlády jako jablečnou přesnídávku s prošlou lhůtou. Kdo ví, jestli brzy nebudou nějaké dredy viset na premiérově zdi jako trofej.
Jan Klán