Zetor »hubne« před očima, konec je v dohledu, psal jsem 27. května tohoto roku (podrobněji zde). Kromě jiného jsem hned v úvodu zmínil, že… »Brněnský Zetor propustí koncem letošního července více než polovinu svých zaměstnanců (zhruba 160 z 300). Kdysi výstavní fabrika socialistického Československa s mohutným exportem se evidentně potápí. Jde ke dnu.« Nemýlil jsem se, byť bych za opak byl vděčný a s potěšením přiznal omyl.
Ani ne po měsíci si Zetor na to dno sáhl. Minulý týden jsem se na Seznamu dočetl, že ze strojírenského gigantu bude jen montovna, že výroba traktorů se přesouvá do Indie a že Zetor stále hledá strategického partnera.
Jste prasata, to už nejde slušněji vyjádřit. Jste jimi vy všichni, kteří stojíte v pozadí řízené, totální likvidace českého průmyslu. Všem dnešním mladým, kteří jsou soudní, kteří používají vlastní rozum a jsou schopni racionálních a mainstreamem a politickým establishmentem nezatížených úvah, doporučuji, abyste při rozhodování o vysokoškolském studiu volili právnické fakulty. Zdůvodnění je prosté – až se tu jednou tyto hospodářské sabotáže začnou vyšetřovat, budou k tomu zapotřebí stovky vzdělaných právníků, aby se spravedlnost s tím obrovským množstvím spáchaných zločinů v nějakém rozumném čase se ctí popasovala a pachatelé vyfasovali adekvátní trest.
Vyjmenovat dnes všechny páteřní, strategické podniky socialistického Československa, podniky typu ZETOR, které měly ve světě obrovský zvuk, zaměstnávaly většinou ve třísměnných provozech tisíce lidí a které ona prasata pouhým mrknutím oka, jediným lousknutím prstu, poslala na mnoho způsobů ke dnu, by trvalo dlouho – jsou jich stovky, včetně těch středních.
Státní kasa je prázdná nejen kvůli Ukrajině a podobným hazardním, automatovým výdajům, kterých existuje nespočítatelné množství (nadiktované nákupy vojenské techniky, povinné poplatky EU atd., atd.), ale i z toho důvodu, že ji není odkud, resp. z čeho naplňovat.
Vyjádřit se to dá prostě – když budete chtít smažit řízky a nemáte maso, můžete si udělat tak akorát jakousi nechutnou placku z mouky, strouhanky a vajíčka. Právě tyto tři »chudé« ingredience má k dispozici vláda. Chybí jí to MASO, ty strategické podniky, ty Zetory, které v minulosti statní kasu plnily mírou vrchovatou – natolik, že nebylo třeba zadlužovat se na věčné časy.
Dneska sice uboze zesměšňované přátelství se Sovětským svazem na ty věčné časy již není, zato lítáme na věčné časy v dluzích. Jako s těmi banány a toaleťáky – regály jimi přetékají, ale do státní kasy byste pohodlně nastěhovali iks cikánských rodin i s jejich početně neomezeným příbuzenstvem, co v ní je volného místa.
Mám jednu odrůdu černochů, která mně v mé rodné zemi, dočkám-li se toho, nebude vadit. A sice vás, polistopadové sabotéry a zločince, až v kriminále po čase zčernáte…
Dušan Sedlák
Diskuze je uzavřena.