Vlastních potravin vyprodukujeme tolik, že se jimi ani omylem neuživíme (jako kdybyste doma k obědu uměli jen polévku a na druhý chod šli k sousedovi za těžký peníz a dostali jen to, co mu zbylo…), průmysl jsme rozdali, prodali, zlikvidovali či nechali rozkrást, zemědělství jakbysmet, atd. Jo, něco máme – třeba nejdražší energie, plnou prdel migrantů, elitní protiruskou nenávist apod.
Ale zpět k tomu, co nemáme. My už teď dokonce nemáme ani lidi. Z Ukrajiny k nám míří tisíce a tisíce válečných veteránů, takto profesionálních zabijáků, a vláda namísto toho, aby před nimi zavřela hranici, tak je tu vítá.
»Poslední týdny vydává Česká republika nejvíce dočasných ochran pro válečné uprchlíky za poslední roky. Země tak zažívá nejmasivnější příchody ukrajinských běženců za několik let.
V září se zvýšil počet o 11,5 tisíce, což je nejvyšší počet od října 2022, kdy vzrostl počet dočasných ochran o 12,3 tisíce, resp. za druhý říjnový týden ve výkazech přibylo 2638 dočasných ochran. Druhý zářijový týden to bylo 3009, což představuje nejvyšší týdenní nárůst od března 2023.
A teď pozor: Zástupci podnikatelů a zaměstnavatelů vnímají rostoucí počet nově příchozích uprchlíků jako možnou záchranu českého pracovního trhu.
‚Pro stát by mělo být prioritou, aby tito lidé v co nejkratší době získali dočasnou ochranu a mohli co nejdříve začít legálně pracovat, protože z toho důvodu k nám přišli. Místo toho buď skončí v jiném státě, nebo v nelegálním zaměstnání,‘ upozorňuje Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální společnosti Hofmann Personal.« (kurzíva – zdroj: seznam.cz, 17. října 2025).
Z toho, co nemáme – co jsem vyjmenoval v úvodu – plus desítky dalších malérů, k tomu nyní připočítáváme i lidi. České lidi. Proto se ptám: jsme ještě vůbec jako český národ, nebo už ne? My už totiž nejsme soběstační ani co se pracovní síly týká. Jinak řečeno – Česká republika se z principu nachází v situaci mnohem tragičtější než kdysi a vlastně i dnes veškeré africké země, které si i navzdory tvrdému útlaku kolonizátorů aspoň tu vlastní pracovní sílu vždycky uchovávaly.
Všem těm bezduchým kritikům minulého režimu bych s chutí ukroutil uši kvůli jejich žvástům o umělé zaměstnanosti a povinném razítku v občance. Povinné razítko v občanském průkazu byla zlatá věc, to mi nikdo nevymluví, a mělo by se to v nějaké podobě vrátit. A jestli tu za socialismu trochu umělé zaměstnanosti bylo, potom tato je pro národní hospodářství rozhodně a nesrovnatelně méně škodlivá, než přijímat do pracovního procesu cizí lemply, kteří neumí vzít do ruky kladívko, alkoholické nemakačenky a ukrajinské zabijáky. Věřte mi, jednou se z toho posereme a nebude to vůbec pěkný pohled.
Dušan Sedlák
Diskuze je uzavřena.