Inflace není pro všechny stejná

Ekonomové oslovovaní mainstreamem nás ubezpečují, že letos, zejména v druhé polovině roku, už bude inflace zpomalovat. Většinou předpovídají její pokles pod deset procent. Sláva! Třikrát sláva! Takže když v letošním listopadu přidáme k loňskému listopadovému meziročnímu růstu spotřebitelských cen o 16,2 procenta třeba devět procent, bude to znamenat zdražení během dvou let »jenom« o 25,2 %, tedy asi o čtvrtinu. A to je jen jedna strana mince…

Nejvíce se přitom z dlouhodobého pohledu zvyšují ceny za vše, co souvisí s bydlením. Použiji opět příklad z loňského listopadu, protože prosincová data zveřejní Český statistický úřad až ve středu. Nájemné z bytu v předposledním měsíci roku stouplo meziročně o 5,8 %, vodné o 5,3 %, stočné o 6,4 %, teplo a teplá voda zdražily o 30,2 %, tuhá paliva o 68,8 % a zemní plyn o 139 %!

Eurostat v tomto týdnu vydal zprávu, že náklady na bydlení předloni v Evropské unii tvořily z celkových výdajů domácností celou čtvrtinu. V České republice to ovšem bylo více, a to 28 %. Hůře si vedly jen čtyři unijní státy…

Podíl nákladů na bydlení v mixu výdajů domácností přitom dlouhodobě neustále roste. A co je podstatné, jedná se o průměr. Skutečně reálný obrázek si uděláme až po jeho rozklíčování. Je zřejmé, že ti bohatší většinou bydlí ve svém, a i když jejich výdaje na bydlení také nejsou zanedbatelné, v rámci dalšího, co si mohou dovolit, nehrají zase takovou roli. Ono to má souvislost i s dalším průměrem – tím mzdovým, na který nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Nízkopříjmové domácnosti (tedy ty, co ještě bydlí), mají pak podíl výdajů za bydlení nepochybně vyšší, než je průměr, mnohdy se může vyšplhat i k padesáti procentům.

Obdobné je to s potravinami, tedy další základní lidskou potřebou. Podíl výdajů za potraviny je druhou nejvýznamnější položkou v celkových výdajích domácností. Podle Eurostatu za celou EU předloni činil 14,3 % a také v tomto případě jsme se 16,6 % nad evropským průměrem. Přitom potraviny u nás loni v listopadu zdražily meziročně o 27,1 %. Jen namátkou, ceny mouky stouply meziročně o 48,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 52,5 %, vajec o 71,9 %, olejů a tuků o 40,8 %, brambor o 42,4 % a cukru o 109,3 %!.

Takovýto vývoj přirozeně nemůže vést k ničemu jinému než k dalšímu rozevírání pomyslných nůžek mezi méně a více majetnými lidmi. A sečteno a podtrženo, je bezesporu výsledkem akceptování evropského pseudozeleného »údělu« a především pak podpory »boje i za naši svobodu« na Ukrajině, rozuměj za svobodu těch nejmovitějších, aby nás mohli dál beztrestně okrádat. O tohle totiž jde v té opěvované euroatlantické demokracii. Takhle vypadá neoliberalismus v praxi.

Ivan Cinka