Pochod hrdosti podle předem připraveného scénáře dnes ovládl Prahu. Doprava uvnitř města je narušena. Jen okrajové čtvrti hlavního města jsou ušetřeny. Duhová vlajka na radnici Prahy 1 však svědčí o sounáležitosti obyvatel především první městské části, nebo…, že by šlo spíše o vstřícnou ochotu vedení zdejší radnice? Televize totiž nezaznamenala, ač to zřejmě měla za úkol, téměř žádnou spokojenost obyvatel žijících v centru města. Naopak. Náhodně vybraní lidé nezářili nadšením.
Sedmdesát tisíc účastníků, kteří přijeli z celé Evropy, propaguje svá práva v ulicích. Jsou v nich nějak omezováni? Spíše je tomu naopak. Jinak by přece měli pro sebe místo nich dnešní všepražskou akci třeba holohlaví. Nebo přirozeně zrzaví. Že ti o to nepožádali? Proč? Možná protože jsou na rozdíl od těch sdružujících se pod duhovou vlajkou na svou odlišnost málo hrdí.
Střed města ovládá tedy hrdost. Jenže nač být hrdými? Že by ti odlišující se od biblického pojetí úloh muže a ženy neměli svá práva? Mají. Dostatečná. Nikdo jim je nebere. Dokonce kodifikovaná v zákoně. Proč však taková show? Proč právě v Praze? V Berlíně před několika dny ty nejhrdější rozehnala policie,v Budapešti je vláda nechce, ve Spojených státech Trump jejich práva odmítl, v Saúdské Arábii, Kuvajtu či v Malajsii a v řadě arabských zemí je čekají nemalé tresty. Pravda, my nejsme muslimové, nemůžeme souhlasit s tamějším pojetím, jenže ani ten Berlín není zatím muslimský.
Odpověď na výše položené otázky nehledejme. Dotkli bychom se citů a přesvědčení stoupenců pravdy a lásky. Ti jsou přece také hrdí, jenže zřejmě méně. Proto zatím neuspořádali něco podobného jako je Prague Pride festival. 17. listopad má totiž zcela jiný náboj a těžko by si někdo, třeba pan v.v. generál, bývalý kandidát na špiona, nebo první profesor politologie u nás, dříve historik středověku Muzea Kroměřížska, na sebe oblékl mnohabarevný šaškovský kostým, když šel s věncem na Národní třídu.
Osobně bych 2. a 3. srpna raději slavil Den vodního melounu, který na rozdíl od zmíněné akce je v ty dny v kalendáři. Milovníci jeho sladké dužiny jsou však zřejmě v menšině proti stoupencům hrdosti. A tak se střed Prahy oblékne do duhových barev, neprojedou jím snad ani auta s přednostní jízdou, ale televizní štáby ano, restaurace na Starém Městě budou ovšem plné, pivo a možná i marjánku bude možné koupit nejen v malém množství, hrdí se budou nejen po koutech vzájemně objímat a možná přijde také nikoli kouzelník, ale sám primátor.
V každém případě, občané žijící v tomto regionu, budete moci být hrdi, že právě před vašimi okny se bude odehrávat show, kterou nám prý závidí snad celý svět. Co na tom, že se těžko dostanete domů, pokud jste byli mimo, a volaná sanitka bude zřejmě pomalejší než jindy.
Hrdost přece především!
Jaroslav Kojzar
Diskuze je uzavřena.