Hledání zrádců a nepřímých viníků neúspěšné protiofenzivy

Situace na ukrajinském bojišti se nevyvíjí zrovna podle přání a představ Západu a stresovaných českých (pravicových) politických elit i médií. Takže nastane čas hledání zrádců, kteří vše způsobili, a dojde k výronům nenávisti, neboť Putin rozkopal Západu vysněné bábovičky.

Jedním z takových »zrádců«, alespoň podle části mainstreamových médií, je český hokejista Libor Šulák, který se rozhodl uzavřít na dva roky smlouvu s ruským hokejovým týmem KHL Avangard Omsk. Prý se mu v Rusku líbí a je to prý dobré pro jeho sportovní rozvoj. Rozhovor, jenž poskytl tamní televizi, byl veden v ruském jazyce, který Šulák slušně ovládá, neboť už dva roky v ruské KHL působil. Kromě Šuláka se v ruské KHL pohybují ještě další hokejisté s českým občanstvím: Jaškin, Sklenička a Klok.

Těžko někomu vyčítat, že jde za lepším a že si chce vydělat slušné peníze na stáří. Konec konců i sám Dominik Hašek, jinak tak příkladně rusožroutský, působil někdy před deseti lety ve službách ruského hokejového oddílu Spartak Moskva. Jistě si také slušně vydělal.

Zarazil mě nicméně v této souvislosti nenávistný výlev někdejšího hokejisty Jiřího Hrdiny, který velmi ostře napadal Šuláka za jeho střízlivé vyjadřování vůči Rusku a dožadoval se toho, aby Šulák už nikdy nehrál za české národní mužstvo. Česká reprezentace se nyní v zásadě vzdává spolupráce se čtyřmi výtečnými českými hokejisty, kteří působí v ruské KHL. Na pražském MS bude jejich kvalita chybět. Doufejme, že po válce nenávist rychle ustoupí rozumu.

Také soudní spor mezi influencerkou Jordankou Jiráskovou a novinářem Tomášem Etzlerem nabral překvapivý směr. Překvapivý proto, jak se ukazuje, že mnoho soudců, v rámci Rychetským poněkud zglajchšaltované soudní moci, má rozum a posuzuje věci objektivně. Etzler, když působil jako novinář v Číně, proslul svými komunistožroutskými výlevy na obrazovkách České televize. Čeští diváci tak neměli možnost si udělat objektivní názor na dění v Číně a zejména na to, že je velký rozdíl mezi starorežimními českými komunisty z doby před rokem 1989 a pragmatickou čínskou komunistickou stranou.

Etzler nazval Jiráskovou »ruskou kolaborantkou« a »prokremelskou svoločí«. Soudkyně jej proto celkem pochopitelně odsoudila k omluvě do tří měsíců. Nepochybuji vůbec o tom, že přátelé pražské kavárny budou Etzlera hecovat, aby se odvolal, že se třeba najde jiný, povolnější soudce u odvolacího soudu. Ostatně, když jsem si přečetl článek známého rusožrouta Mitrofanova, je zřejmé, že tato hlásná trouba pražské kavárny je přímo dotčena zmíněným rozsudkem, podle kterého byl Etzler odsouzen za urážku na cti. Prostě Mitrofanov by zřejmě očekával, že také soudy budou »držet lajnu« a budou zblble akceptovat mantry, které slyšíme, pokud jde o Ukrajinu, v mainstreamových médiích.

Aby toho nebylo málo, tak D. Drábová, takto předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která ráda vystupuje jako odbornice na cokoliv, zejména pak na rusko-ukrajinskou válku, byla zřejmě natolik rozčílena rozhodnutím soudu, který neposlal Jiráskovou rovnou na popravu, že urážky, které použil Etzler na adresu Jiráskové, zopakovala. Je to nechutné. Kdyby se Drábová na sebe trochu kriticky podívala, a to i s ohledem na použitý slovník, musí pochopit, že každý normální člověk má při pohledu na ní jasno, že dáma prostě není. Vyjadřování tohoto typu patří do putyk pátých cenových skupin, tam, mezi retardovanými opilci, by se asi Drábová i Etzler cítili nejlépe.

Myslím si ale, že nenávisti bude na straně přátel »pražské kavárny« přibývat s tím, jak bude zřejmější, že ukrajinská protiofenziva, i přes silácké řeči o tom, jak »naše armády postupují vítězně vpřed« (nadstrážmistr Flanderka z Putimi takto hodnotil ústupové pohyby rakouských armád v Rusku na počátku I. světové války), skončila fiaskem. A zbytky snahy ukrajinské armády se Západem v zádech se nejspíš utopí v ukrajinském podzimním blátě zvaném »rasputica«.

Jiří Paroubek