Je otázka, jaké možnosti bude vlastně mít nový ředitel České televize, aby zabránil vysílání podobných pořadů plných nenávisti a politické eskamotáže, jakým byl program 168 hodin uplynulou neděli. Část tohoto pořadu byla věnována slovenským volbám. Ty se uskuteční 30. září a já se nemohu zbavit dojmu, že tento aktuální počin ČT je vlastně zasahováním do volební kampaně sousedního, spřáteleného státu. K tomu by se Česká televize ovšem neměla snižovat, nemělo by k tomu vůbec dojít.
Část pořadu věnovaná Slovensku, Robertu Ficovi a Smeru v nedělním pořadu 168 hodin byla nazvána »Smer Slovenska«. O R. Ficovi a jeho místopředsedovi Ľ. Blahovi se v pořadu hovořilo jako o lidech se »slovníkem postfašismu«. Nevím, co to postfašismus je. Jestli je to nejvyšší stádium fašismu nebo ještě něco horšího. Neznám takovýto politologický výraz. Tedy alespoň ne v korektní rovině.
Pořad N. Fridrichové ukázal, na čí straně redaktoři ČT stojí. Prezidentka Čaputová, která před pár týdny reálně odhadla své síly při obhajobě prezidentského úřadu a sdělila vděčnému národu, že už nebude znovu kandidovat, získala jako cenu útěchy »Cenu císaře Otty«. Císař Otto byl skutečně pozoruhodnou osobností středověku. Ale přiznám se – a je to možná má chyba – že jsem do včerejška o takové ceně neměl ani tušení. Ale může být. Tedy na jedné straně máme »postfašismus« a na straně druhé ideální političku moderní demokracie, která ztratila podporu většiny Slováků.
Syžet celého pořadu N. Fridrichové podtrhl v neděli jakýsi mladý politolog, o kterém jsem nikdy neslyšel. Z české univerzity, jejíž jméno jsem nestačil postřehnout, příjmením Malý. Ten se uchýlil ke skandálnímu, kriminalizujícímu tvrzení, že se Fico a jeho lidé volební kampaní a tedy snahou dostat se do parlamentu a do vlády vlastně chtějí »zachránit před vězením«. Podobná, často kriminalizující tvrzení měli v sestřizích, prostříhaných do pořadu i další výteční mužové a jedna žena.
Jakýsi redaktor Korda z časopisu Týždeň řekl o Ficovi, že mu »není nic svaté« a prý dělá »nejodpornější« politiku. Bývalý neúspěšný prezident Slovenska, Kiska, se vyjádřil o rozohněném poslanci Smeru, který hovořil na oslavách SNP (Slovenské národní povstání) v Bánskej Bystrici, že prý mu chyběla už jen »Leninova čepice«. Podobný nenávistný přístup zvolil také redaktor televize TA3 Illiev. Vyznamenala se i končící česká eurokomisařka V. Jourová, která v souvislosti s Ficem a jeho družinou mluvila o tom, že se snaží »sexualizovat nepřítele« podle jakéhosi prý ideologa V. Putina. Větší blábol jsem snad ještě neslyšel.
Náměstek ředitele Národního muzea v Praze, prý slovakista, Stehlík, hovořil o tom, že vlastně pánové Fico a Orbán programově i jinak lžou a sami nevěří tomu, co říkají…
Z politického hrobu vytáhla ČT také F. Gála, který to smotal všechno dohromady. Když je Smer proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a tedy proti válce a vede protiválečnou kampaň, tak prý tyto řeči »smrdí násilím«. A on už to prý zažil, protože 95 % jeho rodiny zahynulo během holocaustu. To je jistě smutný rodinný příběh, ale vztahovat ho na Fica a Smer je hodně nevkusné.
Mužové typu místopředsedy Smeru, poslance Blahy, jistě neprovolávají veřejně slávu Slovenskému národnímu povstání (což dokonce zveřejnila i ČT ve zmíněném pořadu), aby se stali fašisty, protofašisty či postfašisty. Jsou politicky normální. Chtějí zabránit pokračování rozvratu Slovenska, způsobenému pravicovými vládami Matoviče, Hegera a prezidentky Čaputové, krytými napomahači v mediích a v zahraničí. Chtějí vést Slovensko normálním směrem. Nenávist, která sálá z evropského mainstreamu vůči Ficovi, je skutečně neslýchaná.
Věřím, že takovéto zásahy zvenčí, které přijdou i z vlivnějších míst, než je ČT, utvrdí většinu Slováků o potřebě prosadit změnu. Celý region střední Evropy na to čeká. A koneckonců, prospělo by to i české neparlamentní i parlamentní opozici.
Jiří Paroubek
Diskuze je uzavřena.