Tento pátek přijme tzv. ČESKÝ předseda vlády nikoli tak zvaného ale opravdu SLOVENSKÉHO předsedu vlády. Fiala Fica. Jako kdyby noc přijala den (opačně lze rovněž – podstatu to nezmění). Z Brna do Topolčan, kde se ten »český«, resp. slovenský narodili, je to nějakých 200 kilometrů. To je ovšem nic proti tomu, jak daleko k sobě mají ve skutečnosti. Názorově. Politicky. Vlastenecky.
Chápu, že se jedná o zdvořilostní návštěvu v duchu tradice, kdy nově ustanovení vrcholní politici z bývalé federace absolvují první oficiální návštěvu vždy do země z někdejšího společného státu. Jak jsem zmínil, toto bych ještě pochopil i ve Ficově případu, ale co si s nutellopolitologem bude povídat, to si vážně neumím představit. U toho bych chtěla být, bude-li nějaký rozhovor mezi čtyřma očima.
Ten z Brna – poslední evropský, ne-li již světový mohykán v dalším vyzbrojování Ukrajiny, tvrdý antiRus a ještě tvrdší zastánce protiruských sankcí, nadšený vítač migrantů, vakcinační agitátor, totální ignorant domácích ekonomických problémů atd. – ten z Topolčan – jeho pravý opak.
Na oficiálním vládním webu se dozvídám, že jednat budou zejména o pokračování bilaterální spolupráce obou zemí. Mno… bilaterální = dvoustranný, oboustranný. To značí, že zájem o tu spolupráci musí mít obě strany… Existuje však ještě něco horšího, že totiž Česká republika už nemá k té spolupráci čím přispět, co nabídnout.
Napadá vás snad něco konkrétního a natolik atraktivního, kvůli čemu by Slovensko s Českem mělo chtít spolupracovat? Zbrojní průmysl pro Kyjev s námi nerozjede, od toho byznysu se ústy Fica tvrdě distancovalo…, maximálně nám vrátí migranty, kteří by si kompasu nemajíce (neznajíce) popletli světové strany a z Moravy se nechtěně ocitli na slovenském území. I toto se stát může, ale zrovna to bych vzájemnou spoluprací nenazýval. Nic moc dalšího stran té oboustrannosti mně na rozum nepřichází.
Vážený pane předsedo Vlády SR, aspoň si toho ubožáka vychutnejte, když už diplomacie zavelela k onomu tradičnímu setkání. Ještě upřímně míněnou radu – moc před tím nejezte. Dělá se z něho totiž špatně už od pohledu…
Marie Krejčíková