Jo jo, ony fungují, ne že ne… V prvé řadě ale, a luxusně, v samotném Německu, a to tak, že s ještě větší urputností, než byly uváděny v život. Německá ekonomika se hroutí, německá vláda padla jak wehrmacht u Stalingradu. Teď ještě aby Bůh dal a 1. běloruský front pod velení maršála Žukova osvobodil Berlín a Evropa by se postupně mohla spravovat.
»Kromě Volkswagenu, BASF a Varty je poslední obětí války na Ukrajině s propadem zisků firma Bosch, která oznámila, že propustí v návaznosti na problémy Volkswagenu celkem 7000 lidí z divize výroby auto-moto součástek pro VW a rovněž z divize Bosch BSH, která vyrábí domácí spotřebiče, pračky, sušičky atd.,« informuje aeronet.news.
Nikdo se veřejně nahlas raději neptá, co vlastně způsobilo takový propad německé ekonomiky. Ano, je to slon uprostřed německé místnosti, o kterém se nesmí mluvit – sankce na Rusko! Všechny ty balíky sankcí vržených na Rusko s ním nejen neudělaly vůbec nic, ale přivedly Rusko k ekonomickému růstu HDP o skoro 4 % ročně, což je prakticky nejvíce v celé Evropě.
Jenomže to má ještě jeden u nás na iportaL24.cz mnohokrát komentovaný aspekt – že totiž potápějící se německá ekonomika s sebou do spodních vod stáhne de facto všechny evropské země, protože jejich ekonomiky jsou na (ne)prosperitě té německé životně závislé.
Koncem února minulého roku vyšel na webu irozhlas.cz rozhovor s jakýmsi Markusem Kaimem z předního berlínského think tanku. Tento pán, tehdy si určitě myslel jak moudře, pravil: »Musíme postupovat jednotně v přístupu k Rusku, které je potřeba dále izolovat, a nesmíme přestat s podporou Ukrajiny. Obojí si vzal za své Scholz a bylo to cítit i z jeho řeči na Mnichovské konferenci. V tomto ohledu nečekám žádnou zásadní změnu v oblasti německé zahraniční politiky. V důsledku ruské invaze se Německo přeorientovalo na transatlantické vazby. Ne, že bychom se dříve tímto směrem nesnažili, ale došlo k jejich prohloubení a zdůraznění. Řekl bych, že je to jeden z nejdůležitějších bodů, které vnímám. Je to jedna z klíčových lekcí, kdy po letech anti-amerikanismu v německé společnosti přišlo uvědomění, že USA a NATO jsou našimi partnery, kteří pomohou zajistit evropskou bezpečnost. A také, že zahraniční politika nejde dělat vždy s Ruskem, naopak se ukázalo, že se musí obejít bez Ruska nebo proti Rusku.«
Když to shrnu a dvakrát červeně podtrhnu – bruselskými sankcemi izolovala Evropa výhradně samu sebe a Scholz je na odchodu. Bez fanfár. Takhle přemýšlet může opravdu jen debil, který v onom citovaném rozhovoru navíc i přiznává, že… »Německá energetika byla velmi úzce napojena právě na Rusko zhruba od 70. let minulého století. Ruský plyn pro ni byl nejen levný, ale i jistý zdroj. … Vztah Německa k Rusku tvořily ze 70 procent tyto energetické závazky. Jen zbylých 30 procent se týkalo jiných strategických a zahraničně-politických cílů.«
Proto také německá ekonomika tolik prosperovala. To už ovšem ten berlínský »think-tankista« nedodal… No, snad se vbrzku dočkáme jiných tankistů – těch Žukovových…, dodávám já.
Dušan Sedlák
Německo je vazalem amerického režimu a musí poslouchat. A platit.