Dvě demonstrace a protichůdné požadavky

Byla sobota, den víkendový. Až vražedné horko. V Praze se přitom sešly dvě manifestace. Jedna na Staroměstském náměstí, druhá na Letenské pláni. Na obou byl přibližně stejný počet lidí. O první informovala hlavní média, o druhé vlastně jen iportaL24.cz. Na té první účastníci proklamovali »čisté nebe«nad Ukrajinou. Anglicky, jak jinak. To nebe by měla zajistit letadla NATO. Byl tu i požadavek, aby některé státy Aliance, které dosud blokují používání raket dolétajících daleko, rozhodnutí odvolaly. Aby tedy řízené střely mohly zasáhnout Moskvu a třeba vymazat ze světa i Kreml. To druhé shromáždění volalo po pádu vlády, která nás žene do pekel. Účastnili se ho zástupci řady hnutí a stran, jež jsou proti válce a které si to dávají do volebních programů. To, že média informovala jen o jedné z nich, svědčí o řízeném omezování informovanosti a postupném okrajování demokracie.

Před několika dny jsem psal o tom, jak pro Spojené státy a vlastně některé země Evropy je válka výhodná. Válčí-li se, tedy daleko od nich, vyrábějí se zbraně a nejen zbrojaři z toho mají profit. I pracující ve zbrojovkách a v průmyslu návazném na armády, i politici, kteří tak zabezpečili práci pro tisíce a miliony voličů a tím klid v zemi.

Ta manifestace na Staroměstském podpořila válkychtivé. Ti totiž nyní západnímu »demokratickému« světu vládnou. Podpořila tedy i výrobce zbraní a všechny ty, kteří z války na východě profitují a odmítají si sednout za jednací stůl.

Je Rusko z tohoto ohledu lepší? Informací je málo a ty, které se k nám dostávají, jsou zabarveny tendenčně. Foltýnové už vědí, jak na to. Vycházíme-li však ze zpráv, které se někdy omylem, jindy jen aby prolétly éterem a nezanechaly pokud možno stopu v myšlení našich občanů, dostaly až k nám, dozvěděli jsme se, že prý sám prezident Putin navrhl tři země, kde by se mohlo už začít jednat o zastavení války. Jmenoval Čínu, Indii a Brazílii. Nereagoval při tom na málo reálné podmínky, jež prý umožní nějaké nespecifikované jednání, prezidenta Zelenského, které byly jistě předem schváleny ve Washingtonu. Byly vysloveny »z pozice síly«, jenže může někdo v takovéto situaci jednat z takové pozice, když pomalu ztrácí vesnici za vesnicí, městečko za městečkem? Silná slova estonského či amerického generála zaměřená na Rusko a zveřejněná v minulých dnech jsou dost málo pro základ jakéhokoli řešení. A tak se válčí dál a umírají lidé, cíleně nebo náhodou. Propaganda, pokud jde o natovské zájmy, nám pak často představí opak toho, co se skutečně stalo, jak se dozvídáme později. Tak třeba z mrtvých v jednom křídle kyjevské dětské nemocnice se udělají děti a personál, aby následně ukrajinský prezident vyznamenal zde zahynuvší důstojníky. Nepochybuji o tom, že nešlo o výjimku z takových »faux pas«. Ostatně propaganda protistrany, chce-li patřičně »nabudit« obyvatele své země, jistě nepostupuje jinak.

Čtu nyní vzpomínky na Operaci Overlord. Pisatel, bývalý válečný zpravodaj, si v ní např. stěžuje, že informace, které dostal on a jeho druzi ze všemožných agentur světa, se podstatně lišily od dění na bojišti a uvádí jako příklad francouzské Caen, kde v té době byl. A informace o přešlapech, zbytečných obětech vojáků či dokonce o zastírání skutečnosti spojeneckého velení se tak nedostaly do světa…

Na Ukrajině se ovšem dál válčí. Každý den přibývají mrtví. Nyní také v Kurské oblasti Ruska. Z hlediska akcionářů amerických firem je to dobře. Také pro majitele akcií či přímo na válku zaměřených fabrik z jiných částí demokratického světa něco z »plného stolu« jistě upadne. Proto se píše o těch ze »Staromáku« a nikoli těch z Letné. Ti první jim vlastně napomáhají v kšeftu. To se cení. Proto je média, která jsou v rukou majetných, musí pochválit. Čím víc bude takových akcí, tím větší bude odůvodnění pro další pokračování války, tím více se také vydělá.

Vzpomněl jsem si na padesátá léta, kdy my mladí jsme demonstrovali za to, co bylo psáno v tzv. Stockholmské výzvě. Tehdy šlo o atomové zbraně a proti válkám. Ami go Home se ozývalo po Evropě a obyčejní lidé, stejně jako později u nás v případě USzájmu o stavbu radaru v Brdech, zvítězili. Atomové zbraně už po Japonsku použity nebyly a radar nebyl u nás vybudován.

Američtí a západoevropští výrobci zbraní si však tehdy, v oněch poválečných letech, stejně přišli na své. Byla Korejská válka, převrat vyvolaný CIA v Íránu, blížil se Vietnam a všude bylo potřeba zbraní z amerických zbrojovek. Jen hesla musela v samotné Americe být taková, aby se ti, co mají zásluhy na malé nezaměstnanosti, stali populární. Proč myslíte, že prezidentem USA byl zvolen generál Eisenhower?

Tehdy v Evropě nikdo pro zájmy akcionářů zbrojovek nevyvěšoval anglicky psaná hesla a ani naše média další zabíjení nebo přípravu na něj nepodporovala.

Věřím, že doba podobné té, kdy se Evropa sjednocovala na Stockholmské výzvě, zase přijde a všichni pochopíme, že válka není v zájmu nás obyčejných lidí, ale výrobců zbraní. A kdyby zbrojovky měly vyrábět něco užitečnějšího, pokrok by mohl dostat nové dimenze a mnohé všelidské bolesti by se snáze řešily.

A pokud jde o dnešní Rusko? Snad je návrh na jednání myšlen vážně. Chci tomu věřit, i když také tam jsou zbrojovky v soukromých rukou. Je však v jeho zájmu, aby už konečně na jeho hranicích byl klid. Těžko však může přijet na nějaký »velkosummit«, který má »nahradit« přímá jednání o míru, když jeho cílem by mělo být jednoznačné odsouzení Ruska. Toho by se opravdu účastnil jen blázen. Proto je třeba podporovat přímá jednání účastnících se stran, byť za účasti zprostředkovatelů, a vyvarovat se další eskalace války.

A pokud jde o ty naše válkychtivé? Poslal bych je na den do první linie bojů. Na zkušenou. Možná, že poté by spíše než na Staroměstské šli demonstrovat na Letnou.

Jaroslav Kojzar