Divný (ne)atentát

Všechny atentáty, nadto politicky motivované a nadto v takto vyhrocené době, se nikdy neděly a nedějí samy od sebe – tzn., že někomu, lidově řečeno, prdne v kouli, a jde si sám od sebe a sám za sebe jen tak z plezíru vystřelit. Pomatencem ten rádoby atentátník sice být může, to divadlo pro veřejnost se potom hraje snadněji, nicméně toho pomatence vždycky někdo vyšle…

Přiznám se, že mám velké pochybnosti. Opravdu veliké! Osobně se domnívám, že ATENTÁT SE NESTAL.

Tyto mé pochybnosti stručně a výstižně shrnul jeden z diskutujících na aeronet.news. Já vím, stoprocentní důkaz to není, ovšem logická úvaha v každém případě ano. Ostatně, co vám za moment ocituji, tak přesně tohle mě napadlo okamžitě, když jsem si prohlédl ony inkriminované fotografie z místa činu.

Cituji: »Tak nevím, ale při zásahu do ucha by to ucho muselo být při takovém množství krve potrhané. Při zásahu si dal ruku na ucho a hned ji dal zase dolů. Nebylo vidět ani trochu krve na ruce. Všimněte si, že na té detailní fotce, jak je vidět to jeho zakrvácené ucho, tak všechny vlasy okolo jsou úplně nepošpiněné od krve. Jestli tam měl po zásahu dlaň, a jak se při střelbě rychle sklonil pod pultík docela sám, takže měl ruce na chvíli určitě volné, tak věřím, že si reflexivně na to ucho dal ruku znova. To by měl krve všude dokola ucha. … Trump se dotkl ucha a vystříkla ‚krev‘.«

(Také si všimněte té nerozmazané krve na Trumpově tváři, jako by je tam, ty krevní čáry, někdo přimaloval podle pravítka červeným fixem… Toto je přece již zaschlá krev – ledaže by měl krev rychleschnoucí… Technicky je dneska možné cokoli – když se ve studiu točí válečné záběry nebo si střihač natrikuje brutálně odvážného válečného reportéra (sic), mezi létající šrapnely, máznout Trumpa něčím červeným, je oproti tomu malina, nehledě na fakt, že čas na to byl, když se Donald sklonil.)

Nu vot… – atentátník je mrtvý – stejně jako např. ten z FF UK, takže nám nic nepoví. A nic se nikdy spolehlivě nevyšetří. Ani Kennedy není dodnes spolehlivě objasněn a bůh ví, bude-li kdy.

Dušan Sedlák

PS: Jinak ale gratuluji »střelci« – trefit na 150 metrů ušní boltec, to je majstrštyk… Pohádky rád mám, ale ty opravdické, ne tyhle idiotské pro dospělé.