Díky poukrajinsky…

»Koncem minulého týdne otřásl slovenskými a maďarskými médii skandál o tom, že Kyjev provedl de facto nepřátelský akt na pokraji vyhlášení války Maďarsku a potažmo i Slovensku,« píše aeronet.news.

Pokračuje: »Ukrajinská vláda totiž naprosto neočekávaně zařadila na sankční seznam ruskou společnost Lukoil, která přes území Ukrajiny dodává do Maďarska a na Slovensko těžkou ruskou ropu, kterou zpracovávají maďarské rafinérie a rovněž slovenský Slovnaft. Zastavením dodávek ropy od Lukoilu tak přišel maďarský MOL, který je majitelem Slovnaftu, rovných 40 % veškeré ropy a všichni se mediálně tváří, že prý jde o nedorozumění, o nějaký omyl, a že prý se ta situace řeší. Ne, nešlo o omyl, ale o brutální odvetu amerického ministerstva zahraničí proti maďarskému koncernu MOL v odvetě za návštěvu Viktora Orbána v Moskvě a posléze dokonce i v Pekingu. Po atentátu na Roberta Fica a po pokusu o atentát na Donalda Trumpa jde o další úder Deep State proti politikům a zemím odporujícím válce na Ukrajině,« tolik aeronet.news, kterého cituji – nikoli z vlastní novinářské pohodlnosti, nýbrž proto, že bych to nenapsal lépe.

Nevím jak vy, ale já tomu říkám »vděk poukrajinsky«. Slovensko ani Maďarsko od počátku konfliktu nestály mimo humanitární pomoc Ukrajině. A že obě země nehodlají dodávkami zbraní zvyšovat už tak vysoký počet mrtvých, za to by jim Kyjev, a zejména potenciální budoucí mrtví Ukrajinci, měli být spíše vděční. Konec konců – i Zelenský už dnes (samozřejmě na pokyn z Washingtonu, ale to teď nehraje roli) dává na misku vah pokračování války na jednu z nich a další tisíce a tisíce nových mrtvých na tu druhou. Navzdory tomu, že Ukrajina se do předválečných hranic už nevrátí. Přesto došlo ze strany kyjevského režimu k výše popsanému bezprecedentnímu kroku. Slovenský premiér Robert Fico se vyjádřil jasně:

Jan Čech