14. červenec je památný den pro Česko – výročí bitvy na Vítkově, kdy v roce 1420 husité pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky z Trocnova porazili vojska křižáků a zachránili Prahu před zničením, neboť křižáci toužili po spoustě kacířské krve Čechů. Je památný i pro Francii, kde 14. července 1789 byla dobyta v Paříži pevnost Bastila, čímž začala Velká francouzská buržoazní revoluce a s ní i bourání přežitého feudalismu v Evropě. 15. července 1410 pro změnu polská vojska pod vedením krále Jagiella porazila vojska (zlo)Řádu německých rytířů u Grunwaldu a zastavila jimi páchanou genocidu od Malborku až po Narvu na dnešních estonsko ruských hranicích. Tedy, oficiálně šířili křesťanství a evropské hodnoty. Konečně, v bitvě u Grunwaldu po boku Poláků a Litevců bojovali také Češi a zřejmě i Jan Žižka z Trocnova. Jejich vůdce rytíře Jana Sokola ale křižáci krátce po bitvě zákeřně otrávili. Nutno říci, že oslavy bitvy u Grunwaldu v Polsku bývají velké. Plnou pohotovost má i tamní nedaleká nemocnice.
Vedení Evropské unie ale důsledně potírá takové a podobné vzpomínky. Je to prý zlý nacionalismus, nutné je stupidní evropanství, a tak na 15. července vyhlásila »Den obětí klimatické krize«. Jak prozradilo zadarmikové Metro, má jít o »oběti veder, sucha, povodní a požárů«. Extrémním letním vedrům v roce 2023 přičítají v Evropě na 43 tisíc obětí.
Nemám nic proti obětem změn klimatu, chcete-li obětem klimatické krize. Vadí mě ale hrubá manipulace s fakty. Často od ekologů – klimatologů – slýchám, že klimatická krize může za četné krajinné požáry, včetně těch, které prokazatelně založili lidé, žháře nevyjímaje. Těch přírodních je jedno, možná několik málo procent. 91 % krajinných požárů způsobili lidé, 1 % blesky a u 8 % se příčinu požáru nepodařilo zjistit. Vadí mi, když tito taky odborníci přičítají klimatu oběti loňské bleskové povodně ve španělské Valencii, když je známo, že vláda kraje Valencie přes důrazné varování španělských meteorologů obyvatelstvo nevarovala, takže v podivně stavěné Valencii došlo k masakru nic netušících občanů bleskovou povodní. A to radši nepřipomínám tristní skutečnost, že 90 i více procent hmotných povodňových škod jde na vrub neodpovědné výstavby v záplavových územích. Mám za to, že heslo »Poručíme větru dešti!« do 21. století nepatří, byť pravdou je, že toto heslo četné neodpovědné osoby provází po celé lidské dějiny.
Také se suchem to je složitější. Člověk staví stále větší a bezútěšnější města s citelnými tepelnými ostrovy, pokračuje v odlesňování a odvodňování krajiny, ve scelování menších polí na velké lány, ač by velikost žádného pole neměla přesahovat 30 ha. Pokud jsou větší pole, měla by být od sebe oddělena úzkými lesními pásy ke zmírnění důsledků velkých odkrytých ploch. Jak je známo, s vodou se hospodaří všelijak. Rozhodně mě potěší zpráva typu, že jaderná elektrárna Dukovany rekonstruuje své chladící věže tak, aby bylo ke chlazení potřeba méně vody. Konečně se ptám, jak se chráníme před letními vedry? Mnozí nedodržují ani pitný režim a pak se diví…
Mám za to, že místo různých šaškáren na podporu zpackaného Green Dealu by bylo mnohem rozumnější řešit otázku, jak omezit negativní dopady zvýšených teplot, ať už jsou způsobeny jakýmikoliv faktory. Chápu, že při masovém vymývání mozků na mnoho způsobů, komerčními reklamami počínaje, to je těžké. Skutečností ale zůstává, že se dosud mnozí chovají jako děti na pískovišti. U dětí se ale rozum nepředpokládá, na rozdíl od dospělých.
Jan Zeman
Diskuze je uzavřena.