Vládní balíček by měl dostat číslo. Není první, jen těm předchozím opatřením české vlády, tedy pětikoalice, se neříkalo balíček. A při tom to také byly »balíčky«. Připomínám zkrácení valorizace důchodů či třeba zmenšení státního příspěvku do zdravotnictví nebo různá ta opatření pro emigranty-Ukrajince. Nevynechal bych ani ono často citované zvýšení platu ve školství. A právě ono mě, jakožto bývalého učitele, zajímá.
Jak to je s navýšením platu? Vládní koalice se chlubívá, že plat ve školství skutečně o nějakých těch třicet procent přesahuje republikový průměr. O tom, že ovšem na školách jsou i neučitelští zaměstnanci, jsem již jednou psal. Bez nich by učitelé nemohli učit. Snad bych měl jen své tehdejší zamyšlení doplnit. Jde o hru se statistikou. Tedy ze strany vlády. Vytrhneme-li z jednoho odvětví určitou skupinu, pak dojdeme obyčejně ke zcela zkresleným údajům. Tak třeba pošta. Když vyjmeme administrativní složky včetně pana generálního ředitele a ohlásíme-li je samostatně, dokážeme, že pošťáci na tom jsou vcelku dobře, protože průměrný plat na poštách je…, atd. Stejně můžeme postupovat u marketů a třeba u železnice, u zaměstnanců ve zdravotnictví. Atd.
Školství je jedno, zdravotnictví také a vydělení jedné kategorie zaměstnanců, na níž je vybírané povolání závislé, nutně zkresluje pohled na celé odvětví.
Jsme však stále ve školství. Připravuje se opatření, jímž bude zvýšen počet žáků ve třídách. Vláda a ministerstvo školství a tělovýchovy se od něj slibuje získání dalších úspor. Mají jistě pravdu. Úspory budou. Nebude tolik tříd, nebude tolik učitelů. Těm, co zůstanou, bude ztížena práce, protože učit o několik žáků navíc je mnohem těžší. Při tom jsem neslyšel, že by kvůli tomu učitelé, kteří nebudou muset odejít, dostali navýšen plat. Co však s těmi, kteří odejít budou muset? Zásah do systému totiž nebude znamenat jen ušetření několika tříd, které se snad dokonce budou moci pronajmout k jiným než školním účelům. Ti učitelé, kteří budou nadbyteční, se dostanou na trh práce. Na to, že ve vládě a v Poslanecké sněmovně v poslaneckých lavicích je řada učitelů, je to skutečně velmi »zasvěcený návrh«, znalý situace ve školství. Nedivím se ani bývalému ministru Plagovi, který mohl na ministerstvu zůstat jako náměstek, že raději odešel.
Jsou obory, kde se jakýkoli zásah projeví až za deset patnáct let. Mezi ně patří školství. Každý zásah do něj, do fungujícího systému, může znamenat velké zhoršení budoucích výsledků, v našem případě vzdělanosti. Proto by do čela tohoto resortu měli přijít lidé zkušení, dlouhodobě uvažující, bez momentálních politických zájmů. To se v souvislosti s Fialovou vládou nestalo. A nejde jen o postavy ministrů. Jsou tu i další odpovědní pracovníci, od náměstků ministra počínaje, po ředitele odborů až po odborný personál. Neustálé změny ve funkci ministrů svědčí o nekompetentnosti vlády, vlastně i většiny těch předchozích – a často i ministrů.
Výsledek jejich práce se skutečně projeví za zmíněných deset patnáct let. To však už ti dnešní odpovědní pracovníci nebudou u moci. Protože není zvykem volat k odpovědnosti ty, co zavinili stará pochybení, mohou se cítit bezpečné. Jenže důsledky jejich špatné práce zůstanou a budou se týkat celé společnosti. Nebo nešlo pouze o nedomyšlenosti?
Pak zbývá jediné vysvětlení: Pětikoalici nejde o vzdělání, ale o volební potenciál a je tedy jedno, zda žák, student, bude či nebude více vzdělán. Jen musí být školou a médii patřičně zpracován. A to se děje. I na úkor úrovně vzdělávání. Rodiče majetnějších si najdou jiné cesty k získání vzdělanosti svých dětí. Mohou si zaplatit soukromé školy a tak také výjimečně placené učitele. Beze sporu vznikne i nějaký »český Harward« anebo rovnou jejich děcka budou odeslána na školy s významnějším školstvím, než bude v krátké budoucnosti to naše. Jenže my se mohli chlubit vysokým kreditem naší Karlovy univerzity a několika dalších vysokých škol a vlastně celým systémem školství přístupným všem, který absolventy našich škol posunoval vysoko. Tomu nyní má být konec.
Je třeba vzdělávat, alespoň to z každého rozhodnutí pravicových vlád vyplývá, elitu, a ti ostatní nejsou důležití. Elita vládne a chce vládnout dál. Proto se společnost stále více rozděluje na chudé a bohaté, na ty, co nebudou mít na vzdělání a stačí jim jen horší vzdělanostní příprava, a na ty, co jsou a budou připraveni rozhodovat. Pro ty se vytvářejí lepší podmínky. A to se nezmiňuji o dalších připravovaných »vládních balíčcích«.
Je čas, abychom to všichni pochopili, protože vláda složená ze současně vládnoucích stran je nejen pro naše školství, ale pro nás pro všechny tragédií. Čím déle bude vládnout, tím pro nás hůře.
Václav Šenkýř