ČVO

ČVO není ani čistička vod odpadních, ani číslo vojenské odbornosti. Pávek byl jednička: »vojáci, u nichž nelze stanovit vojenský obor a odbornost«; lidé, které stát platí, aby naplnil tzv. politicko-vojenské ambice, tj. počet vojáků, který má v našich spojencích vzbudit důvěru, že kdyby něco, tak něco. ČVO znamenalo: čest, věrnost, odvaha. To bylo heslo, pod které Tvrdíkovi reformátoři v roce 2002 schovali profesionalizaci armády.

Voják má být na prvním místě čestný, např. nešulit s cesťáky. Pak má být věrný demokracii, např. když se republika noří do mlhy populismu, má veřejně vystoupit a říci: já s tím nesouhlasím. Teprve pak má být odvážný. To platí hlavně pro generály, o kterých Bílá kniha o obraně pravila, že:

»Tvoří vojenskou elitu České republiky odpovědnou za přijímání strategických a operačních rozhodnutí dotýkajících se celých ozbrojených sil České republiky nebo některé z jejich částí. Do hodnostního sboru generálů jsou vybírány zralé osobnosti, které svým celoživotním výkonem vojenské služby prokázaly schopnost dosahovat vynikající výsledky. Zároveň jde o vojáky, kteří si jsou schopni svým morálním profilem, vzděláním a všeobecným společenským rozhledem získat důvěru veřejnosti a přispět tak dobrému jménu ozbrojených sil.«

Pan Vajíčko byl členem komise pro Bílou knihu o obraně, ale moc se k ní nehlásil. Občansky nijak neprotestoval proti jejímu zrušení v roce 2019. I on si asi myslel, že je na čase, aby se mezi generály dostal někdo, kdo nemusí mít takový profil. A neprotestovala ani předsedkyně Výboru pro obranu, občanská demokratka Černochová. Jinak by nemyslela vážně to, že generálové Páleník s Kovandou (také jako Pavel bývalí velitelé 601. speciální skupiny z Prostějova), kteří zneužili Vojenské zpravodajství, mají dostat milost od nenáviděného prezidenta Zemana.

A tak se s náčelníkem hlavního armádního stanu Pavlem armádní etika změnila: obětavost, odvaha, věrnost a čest až na posledním místě. Inu, to by ani Husák, jako vrchní velitel ozbrojených sil, nevymyslel.

Jan Klán