Podle čerstvé zveřejněného průzkumu, který zpracovala agentura pro výzkum veřejného mínění IPSOS pro společnost Generali Investmens, si 65 % respondentů myslí, že žijeme v ekonomické krizi. A dopady ekonomické krize pociťuje přes 80 % respondentů.
Pokud vláda tvrdí, že se všichni máme jako na zámku, měli by si její členové pečlivě prostudovat analýzu zpracovanou IPSOSEem. Je dobře, že si analýzu nechala zpracovat společnost, kterou nikdo nepodezírá z opozičních tendencí a pohledů. Samozřejmě, že finanční kapitál měl vždy a má velký zájem na stabilitě a prosperitě společnosti. Z tohoto principu zřejmě vyplynulo zadání vypracovat seriózní studii dopadů krize posledních let na české obyvatelstvo a jeho názory.
Vláda sice často uvádí, a vládní mainsteramoví propagandisté to ještě rozvíjejí, že se jí podařilo zastavit inflaci. To je sice pravda, inflace se letos přiblížila k inflačnímu cíli ČNB, tedy ke 2 %, ale v posledních dvou letech došlo v souhrnu k nárůstu inflace téměř o 26 %. To jsou ovšem oficiální čísla ČSÚ. Když si běžná konzumentka zajde nakupovat do supermarketu s potravinami, pak zjistí, že v řadě položek je podstatně vyšší nárůst než 26 %. Na základě empirických zjištění se domnívám, že se souhrnná inflace za poslední roky (2022 a 2023) přiblížila k 30 %. A tato inflace, tak, jak nám naběhla za poslední dva roky, neklesá a ani neklesne. Ale Češi považují inflaci za stále nepříznivý faktor svého života, a to přes ujišťování vlády, že je inflace pod kontrolou…
Z analýzy IPSOSu vyplývá 5 faktorů, které Čechy v jejich životě nejvíce znervózňují:
– Náklady na bydlení (18,6 %),
– Vysoké ceny energií (17,2 %).
– Inflace (16,6 %),
– Nižší reálné mzdy (13,9 %),
– Dopady vládního balíčku (7,2 %).
Samozřejmě, že v pohledu na váhu těchto faktorů se Češi velmi odlišují generačně. Inflace znepokojuje zejména střední a nejstarší generaci. Naopak mladé lidi do 30 let příliš neznepokojuje. Dopady inflace pociťuje dle průzkumu 83,4 % (!) lidí.
Češi v důsledku inflace mění své denní zvyklosti. Šedesát procent lidí u nás snižuje spotřebu energií a vody, obdobné množství lidí šetří na potravinách, čtvrtina lidí ruší streamovací služby či předplatné časopisů. Lidé chodí méně do restaurací a dávají méně peněz na své volnočasové aktivity. A jak je obvyklé v těžkých časech, odkládají některé významnější výdaje. Na posledním místě žebříku potenciálních úspor, ale rozhodně ne bezvýznamně, se podílí na úsporách také snižování výbavy dětí a redukce nákladů na jejich volnočasové aktivity. Myslím, že tento průzkum IPSOSu přinesl alarmující údaje a informace, které by vládní činitelé a obecně představitelé vládních politických stran měli velice pečlivě analyzovat. Ještě nikdo, žádné politické uskupení nezvítězilo v parlamentních volbách, když se setkávalo s takto vysokou nespokojeností obyvatelstva, především v ekonomické oblasti. Lékem na řešení ekonomických problémů státu a jeho občanů není servilita vůči Bruselu a Washingtonu, ale politika národního zájmu, ve které je občan na prvním místě.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD