Dovolím si dnes spojit dvě zdánlivě odlišné záležitosti. Proč? Ony totiž mají v něčem společného jmenovatele. Ale k tomu jakého, se ještě dostaneme…
Začnu ministryní obrany Jana Černochová (ODS), jež se nechala slyšet, že vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin přiznal svou prohru. Posílá prý na Ukrajinu již kohokoli, kdo je po ruce. Mobilizace podle ní nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že Rusko má ještě koho mobilizovat. Česko proto musí dál podporovat Kyjev a dát Rusku jasnou zprávu, že se nenechá vydírat, uvedla ministryně, kterou někteří sloupkaři již trefně překřtili na »Krvavou« nebo také »Krvelačnou Janu«.
Nějak ale opomněla zmínit fakt, že celkem je mobilizováno 300 000 záložníků, přičemž Rusko má, jak řekl ministr obrany Sergej Šojgu, obrovské mobilizační zdroje, téměř 25 milionů lidí, a částečné mobilizaci tak podléhá jen něco málo přes jedno procento z nich. I kdyby to byly hodně nadhodnocené údaje, i po jejich případné korekci bude prohlášení »české« ministryně války působit přinejmenším poněkud trapně.
Druhá záležitost se týká ruského plynu. Náklady na jeho dovoz do Německa se v období od ledna do července meziročně zvýšily o 164 procent na 38,3 miliardy eur (zhruba 945 mld. Kč), ačkoli objem tohoto dovozu klesl o více než čtvrtinu na 64,9 mld. kubíků. Oznámil to Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu. Uvedený vývoj odráží výrazný nárůst cen této suroviny a poté i omezování jejích dodávek v důsledku sankcí z Ruska. Proto v podstatě zkrachoval i největší dovozce ruského plynu do Německa Uniper a vláda ho musela vzít pod svá ochranná křídla. Ovšem neznárodnila ho, jak se u nás chybně uvádí, ale vykoupila většinový podíl od finské mateřské firmy.
Německo bylo na ruském plynu závislejší než řada jiných evropských zemí, konstatují tiskové agentury. My k nim ale nepatříme, neboť k nám proudí ruský plyn právě z Německa a americký či katarský LNG z holandského terminálu, který s takovou slávou otvíral Petr Fiala (ODS), ho sotva v dohledné době nahradí, jak nám s obrovskou pýchou ve svém v podstatě předvolebním projevu zvěstoval náš »fialový premiér«.
A co tyto dvě záležitosti, a mohli bychom přidat i další, spojuje? Oním společným jmenovatelem je jejich značně nerealistické až diletantské verbální vyhodnocení ze strany představitelů české vlády.
Záměrně píši verbální, protože se to může týkat skutečně jen jejich veřejného vystupování. Tak blbí snad přece jen nemohou být. Spíš plní jasné zadání, kterým je nesporně válčit dál až »do posledního Ukrajince«. Přitom zřejmě už sami vědí, že jejich dny se blíží k naplnění. Těžko totiž mohou, dokonce i v české kotlině, předpokládat, že přežijí ve svých vládních funkcích až do dalších sněmovních voleb.
Obávám se ale, že je v souvislosti s jejich »odejitím« již připraven náhradní scénář a zřejmě se i pracuje na dalším, kdyby ten první náhradní selhal. Dovedu si představit a dokonce si dovolím prorokovat, že už je připravena vládní obměna, která má zalepit pusu kverulantům a předejít mimořádným volbám. Jinými slovy, rezignovat budou ti nejkritizovanější a nahradí je v podstatě obdobně orientovaní politici, jen dosud méně zprofanovaní. A kdyby to nestačilo, odstoupí celá vláda a »pětikolka« sestaví a ve Sněmovně odmává takzvaný kabinet »odborníků«, ovšem cele v jejích službách.
Ostatně nebylo by to nic nového. Otázkou ale je, zda se takto opravdu opět necháme nečinně umístit »z bláta do louže«…
Ivan Cinka
Základním problémem, a to nejen u nás je skutečnost, že profesionálové ve všech oborech lidské činnosti, se trvale pohybují vědomě mimo politiku, nebo působí i v cizině. . Méně úspěšní se proto snaží prosadit v politice, kde se lze nakonec dostat k lukrativním korýtkům. V rámci partají se vytvářejí zájmové klany jejichž členům vyhovuje slabé neslané nemastné vedení příslušné strany o formálním šéfovi strany nemluvě. Zářným příkladem je v současnosti Fiala, v minulosti to byl u ČSSD třeba Sobotka, další není třeba připomínat. Výkřiky představitelů bývalých parlamentních stran na adresu stávající vlády a v řadě případů i vulgarismy na adresu některých členů vlády jsou primitivismem., který nic neřeší. Loňské rozhodnutí voličů je momentálně nevratné, to že opozici dnes tvoří partaj trestně stíhaného miliardáře a nahnědlá SPD, pro kterou se již dávno vžilo označení Strana pomocných dělníků, je odrazem více než nižší bystrosti jejich voličů.