Ve dnech 14. a 15. října jsem se zúčastnil v čínském městě Xi´anu mezinárodního setkání, think-tanku k problematice čínského projektu Pás a stezka (One Belt One Road – BRI).
Uspořádání této diskuze proběhlo v návaznosti na III. fórum Pás a stezka pro mezinárodní spolupráci, jež se uskutečnilo v Pekingu právě před rokem. A lze očekávat, že IV. fórum BRI bude v Pekingu uspořádáno opět za rok.
Kromě svého projevu na konferenci, který je uveden v příloze tohoto článku v anglické a české verzi (tento překlad do češtiny je proveden umělou inteligencí), mám řadu osobních poznatků. Dojmů z mé návštěvy je prostě celá řada.
Tak především dojmy z města Xi´anu. Byl jsem v něm před osmi lety. A pokud za posledních osm let čínská ekonomika (vyjádřeno růstem HDP) rostla v průměru 6 % ročně, můžeme odhadnout, že čínské HDP za dobu 8 let vzrostlo zhruba o polovinu. To je obrovský nárůst společenského bohatství Číny. A je to vidět i na Xi´anu, hlavním městě provincie Šen-si. Město má i s předměstími 14 milionů obyvatel. A patří mezi nejvýznamnější hlavní města mezi provinciemi Číny.
Ve městě proběhly za poslední léta viditelně rozsáhlé investice ve výstavbě bytových domů, infrastruktury obecně a dopravní infrastruktury zvlášť (metro, rychlostní železnice). Po městě jedete po velmi kvalitních cestách bez u nás tak obvyklých »rigolů«. A všude kolem hlavních cest jsou pásy zeleně (stromy, keře).
Xi´an je ovšem důležitý také pro čínské národní hospodářství. Je jedním z důležitých center čínského automobilového průmyslu. Viděl jsem v chodu jeden z výrobních závodů čínské automobilky Geelly. Závod vyrábí ročně tři miliony aut. Více, než polovinu z nich tvoří elektromobily.
Jsem rád, že jsem na vlastní oči viděl železniční logistické centrum v Xi´anu, ze kterého odjíždí každý den vlakové soupravy směrem na západ. Do Střední a východní Asie, či přes Kazachstán a Sibiř do Ruska a dál do Evropy. Opravdu je to neslýchané obří překladiště.
A co říci k samotnému čínskému projektu Pás a stezka. Vstupuje do II. dekády své existence. Bylo v něm vynaloženo cca 1 bilion USD ve 140 zemích světa. Tyto peníze šly především do zemí rozvojového světa. A byly použity k rozvoji především dopravní infrastruktury (železnice, dálnice, silnice, přístavy, mosty, letiště atd.)
Západ, bohužel, žádný tomu srovnatelný projekt zatím nerozvinul.
Projev na konferenci Pás a stezka
Čínský mohutný program Pás a stezka je v přímém rozporu s myšlenkami, které dominují Evropě, kde se tvrdí, že globalizace a éra otevřených trhů končí. Proto je velmi zajímavé srovnat, kde Evropa selhává a zda se můžeme poučit od Číny, místo abychom zaváděli drakonické celní ochrany, sankce a nejrůznější omezení.
Mnoho těchto otázek je diskutováno ve zprávě bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho, který se snaží najít řešení, jak podpořit evropskou konkurenceschopnost.
Draghiho zpráva z 9. září, připravená pro Evropskou komisi, uvádí, že spoléhání se evropských společností na rostoucí asijské trhy je minulostí. Situace se mění – čínská konkurence vytlačuje evropské výrobce nejen z jejich domácích trhů, ale i z těch evropských. Jak se to mohlo stát?
Dnešní průmyslové strategie, jak je vidíme v USA a Číně, kombinují různé politiky – od fiskálních politik na podporu domácí produkce až po obchodní politiky, které trestají nekalou soutěž, a zahraniční ekonomické politiky na zajištění dodavatelských řetězců. V kontextu EU propojení těchto politik vyžaduje vysokou míru koordinace mezi národními a evropskými snahami.
Ale vzhledem k jejímu pomalému a roztříštěnému procesu tvorby politiky není EU schopna takové reakce. Rozhodovací pravidla Evropy se podstatně nezměnila, i když se EU rozšířila a globální prostředí, kterému čelíme, se stalo nepřátelštějším a složitějším.
Rozhodnutí se typicky činí případ od případu s mnoha možnostmi vet, které se objevují na cestě. Výsledkem je legislativní proces, který trvá průměrně 19 měsíců, než se schválí nový zákon od návrhu Komise až po podepsání přijatého zákona – a to ještě před tím, než jsou nové zákony implementovány v jednotlivých členských státech.
Další slabostí evropské ekonomiky, na kterou Draghi v této souvislosti upozorňuje, je nedostatečná úroveň investic a zpoždění při vytváření největších společností, které jsou, podobně jako v USA a Číně, motorem technologického rozvoje. Největší překážkou pro investice jsou drahé energie.
Draghi uvádí: »Přestože ceny energií výrazně poklesly ze svých vrcholů, evropské společnosti stále čelí cenám elektřiny, které jsou 2–3krát vyšší než v USA. Ceny zemního plynu jsou 4–5krát vyšší. Tento cenový rozdíl je způsoben především nedostatkem přírodních zdrojů v Evropě, ale také zásadními problémy s naším společným energetickým trhem. Pravidla trhu brání průmyslu a domácnostem využívat plné výhody čisté energie ve svých účtech. Vysoké daně a renty, které si přisvojují finanční obchodníci, zvyšují náklady na energii pro naši ekonomiku.«
Samozřejmě, v průběhu let se fosilní zdroje stanou minulostí, ale i tam čínská konkurence přebírá iniciativu. Draghi přiznává: »Globální úsilí o dekarbonizaci je také růstovou příležitostí pro evropský průmysl. EU je světovým lídrem v oblasti čistých technologií, jako jsou větrné turbíny, elektrolyzéry a nízkouhlíková paliva, a více než jedna pětina čistých a udržitelných technologií se vyvíjí zde. Přesto není zaručeno, že Evropa tuto příležitost využije. Čínská konkurence se stává akutní v odvětvích, jako je čistá technologie a elektrická vozidla, poháněná mocnou kombinací rozsáhlé průmyslové politiky a dotací, rychlé inovace, kontroly nad surovinami a schopnosti vyrábět na kontinentální úrovni.«
Doporučení se zaměřuje na to, jak se stát méně závislým na klíčových dovozech, ale sotva se pohneme z místa, pokud se budeme snažit vytvářet bariéry pro čínskou technologii. Nebo pokud dáme přednost vojenským řešením konfliktů, které by mohly být řešeny diplomaticky. Hrozby ostatním se snadno promění ve ztrátu vlastní síly. Proto je iniciativa Přátelé míru tak důležitá pro zastavení války na Ukrajině co nejdříve. Jak také zjistíme v Draghiho zprávě: »Evropa je obzvláště zranitelná. Spoléháme se na hrstku dodavatelů kritických surovin, zejména z Číny, přičemž celosvětová poptávka po těchto materiálech roste kvůli přechodu na čistou energii. Také jsme výrazně závislí na dovozu digitálních technologií. V oblasti výroby čipů je 75–90 % celosvětové výrobní kapacity v Asii.«
Tyto závislosti jsou často oboustranné – například Čína se spoléhá na to, že EU pohltí její průmyslovou nadkapacitu – ale ostatní velké ekonomiky, jako USA, se aktivně snaží se odpojit. Pokud EU nebude jednat, hrozí, že budeme zranitelní vůči nátlaku.
V tomto prostředí budeme potřebovat opravdovou evropskou »zahraniční hospodářskou politiku«, abychom si udrželi svou svobodu – takzvané státní umění. EU bude muset koordinovat preferenční obchodní dohody a přímé investice s národy bohatými na zdroje, vytvářet zásoby v určitých klíčových oblastech a vytvářet průmyslová partnerství, aby zajistila dodavatelský řetězec klíčových technologií. Jen společně můžeme vytvořit potřebnou tržní sílu k dosažení tohoto cíle.
Také si všímejme technologické stránky bezpečnosti. Vhodný příklad nabízí digitalizace ve službách projektů Pás a stezka.
Nedávno Australský strategický politický institut (ASPI) zaznamenal existenci bezpečnostní platformy čínského ministerstva zahraničních věcí, která pomáhá fungovat v oblastech, kam by západní firmy, natož jejich banky, nikdy nevstoupily.
Možná by tam západní nadnárodní těžební společnosti vstoupily, pokud by se jednalo například o vyplenění afrického nerostného bohatství. Tomu obvykle předchází uměle vyprovokovaná občanská válka v místě ložiska, která vyhání místní obyvatelstvo do džungle nebo do slumů velkých měst, což se dobře hodí. Ale v čínském případě jde o akce ve prospěch těchto lidí a o varování těchto společných projektů před terorismem, loupežnými nájezdy, ale také před epidemiemi nebo jinými přírodními hrozbami.
Zpráva týmu ASPI pro vyšetřování a analýzu Číny je nová, ale platforma Safe Silk Road funguje od roku 2017 a usnadňuje infrastrukturní projekty a další investice Pásu a stezky ve více než 100 zemích. Podle zdrojů ji využívá tucet velkých čínských společností, jejichž činnosti se rozprostírají na několika kontinentech. Podle zprávy ASPI zveřejněné v časopise The Strategist, díky využití rozsáhlé sítě čínských společností zapojených do projektů po celém světě, platforma ukazuje nové způsoby, jak zlepšit globální sběr informací a zpravodajství, aby čínská vláda mohla lépe posoudit rizika a chránit své zájmy a občany v těch nejvzdálenějších koutech světa.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Diskuze je uzavřena.