Od roku 2005, kdy jsem byl poprvé na návštěvě v Číně, tehdy jako český premiér, a od roku 2007, kdy jsem byl jako šéf delegace sociální demokracie na oficiální návštěvě v Číně, jsem do této země dlouho necestoval. Až v letech 2016 – 2024 jsem uskutečnil do Číny dobře kolem 25 cest. Musím říci, že s přibývajícím věkem je to pro mě stále více náročné, i když letadla jsou zejména v business class pohodlná. Ale bohužel, také časový rozdíl sedmi hodin hraje ve faktoru únavy jistou roli. V nedávné minulosti jsem cestoval do nejrůznějších měst Číny, ať to byla Šanghaj a velmi často Peking, ale také třeba Čcheng-tu vícekrát, Xi´an vícekrát a další města. Byly to zajímavé cesty a zkušenost.
Tentokrát jsem přislíbil účast na konferenci věnované problematice Belt and Road, tedy největšího ekonomického projektu na světě, který se uskuteční 28.-30. 11. v Pekingu. A jakési předkolo konference se konalo v hlavním městě stejnojmenné provincie Čchung-čching na středozápadě Číny nebo spíše v její centrální části. Provincie je bezprostředně vedle u nás mnohem známější provincie S-čchuan. Město a provincie Čchung-čching jsou současně jednou ze čtyř vládou přímo řízených provincií Číny (kromě tohoto města je to ještě Peking, Šanghaj a Tien-shin).
Během krátké doby dvou dní jsme se opravdu nezastavili. Viděli jsme ukázky moderních technologií, výrobu robotů, výrobu opravdu progresivních strojů atd. Navštívili jsme také jednu z místních univerzit, která je zaměřena na problematiku dopravní logistiky. Univerzita vyučuje 30 tisíc studentů. Z těchto studentů je 300 studentů zahraničních a jsou to vesměs studenti, kteří ovládají čínský jazyk. I když část výuky podle slov rektora probíhá v angličtině. Ve městě je samozřejmě univerzit několik. Starala se o nás také asistentka z katedry bohemistiky jedné z univerzit, která se jmenuje S’čchuánská. Tato mladá dáma vyučuje češtinu a ovládá ji opravdu výborně. Žila tři roky v Praze a studovala na Karlově univerzitě.
Čchung-čching je velice důležitý dopravní uzel Číny, právě pro svoji centrální polohu. Jen tak mimochodem, je necelé tři hodiny letu od Pekingu. Několik set kilometrů by trvala cesta z města autem na pobřeží moře, do nejbližšího přístavu. Ale toto město je velice důležitou spojnicí v železniční dopravě. A zejména v dopravě čínského zboží směrem do Indočíny, ale také třeba směrem na Západ, takzvanou Express linkou přes Sibiř, severní Rusko až do Polska a do Německa, s odbočkou do Helsinek. Je to něco podobného, jako jsem viděl minulý měsíc při své návštěvě logistického centra ve městě Xi´an, odkud jsou vypravovány vlaky na Západ do Evropy, do střední Asie, západní Asie, ale také třeba k pobřeží Jihočínského moře.
Čchung-čching je město, které mne šokovalo nejen svou velikostí neboť aglomerace má 32 milionů obyvatel. Je to město – aglomerace s předměstími. Vlastní centrum na obří řece Jang c’ťiang má 13 milionů obyvatel. Je to město s velice dobře fungující dopravní infrastrukturou, silnice jsou rovné a bez rigolů, které jsou tak často v našich městech. Na první pohled čisté ulice, a to i když jdete po chodnících. Čisto je i v centrální části města, kde je obrovská frekvence chodců. Město má dopravní systém s metrem, autobusy a také jakousi S-bahn, tedy nadzemní železnicí, která přepravuje lidi z předměstí do centrální části města nebo na jejich pracoviště či za zábavou. Je to velmi dobře fungující systém dopravy. Centrum města připomíná tou hustotou, doslova spletitou sítí cest a ulic, spíše Hongkong. Ale okrajové části města jsou urbanisticky řešeny podobně velkoryse jako v jiných velkých čínských městech. Jinak, specifikum města spočívá v tom, že je ve velmi hornatém terénu na pokraji velkého horstva. Určitou roli přitom v této provincii, která je spíše městskou aglomerací, hraje také zemědělství, každý volný kousek půdy je osázen nějakou zeleninou.
Co je velmi specifické, a je to podobné jako v případě Xi’anu s terakotovou armádou, je skalní a jeskynní komplex Dazu. V něm bylo v 9. až 13. století vytesáno ve skále zhruba tři tisíce převážně buddhistických soch. A tyto sochy jsou opravdu mimořádně krásné. Myslím, že Evropa o tom ještě mnoho neví, i když toto skalní městečko se již dostalo mezi památky UNESCO. Musím říci, že vláda provincie zpřístupnila tuto památku velice kultivovaným způsobem, takže široká veřejnost se může dopravovat elektrobusy až téměř k sochám a projít si pak celý ten skalní masiv, který je plný soch. A zejména se také seznámit v místním kině s dokumentárním filmem ve velkém pohodlí křesla. Tento dokumentární film doporučuji vidět. Pokud byste se rozhodli pro návštěvu tohoto čínského města, myslím, že je dobré vidět jej dříve, nežli navštívíte skalní expozici. Je to impresivní, opravdu velký zážitek, vidět takovéto kulturní dědictví Číny, které je vlastně ve své většině osm set až tisíc let staré.
Samozřejmě, nevýhodou je dopravní spojení z Prahy. Škoda, že již nelétají letadla z Prahy do poměrně blízkého Čcheng-tu. Tam létala před covidovou pandemií, z Čcheng-tuby to bylo poměrně krátké letecké spojení do tohoto čínského, mimořádně velkého města.
Celkový dojem z čínského města složitého jména je, že je to moderní metropole významné provincie, kde se může lidem na okraji subtropického pásma příjemně žit. V celé provincii vidíte většinou stavby s velmi slušnou architekturou, velmi dobře udržované a obchodní síť je na velmi slušné úrovni. Centrální část města, vedle té historické, je tvořena efektními mrakodrapy, které vypadají tak, jako kdyby to byly mrakodrapy v Londýně nebo například v La Défense v Paříži. Zkrátka z města, z jeho památek, z jeho vynikajícího průmyslu i z dopravního systému, včetně logistiky směřující vesměs na Západ, především do Evropy, jsem měl velký dojem.
A teď vzhůru na konferenci k projektu Belt and Road přímo do Pekingu.
Jiří Paroubek
Diskuze je uzavřena.