Buď klidně zlý, ale aspoň nebuď lhář

Jestli se chcete hned z kraje týdne pořádně na*rat, dopřejte si ke vzteku a poslechu tenhle rozhovor s Fialou z 16. října 2022. Výživný je komplexně, zhruba kolem 15. minuty asi nejvýživnější. Tenhle grázlíček, jenž úspěšně dokončil proces »banánizace« České republiky započatý v roce 1990, veřejnosti bez jakýchkoli skrupulí sděluje následující: »My i v té opravdu těžké situaci děláme to, co jsme slíbili. Nebudeme zvyšovat daně živnostníkům, podnikatelům, občanům, nebudeme zvyšovat daně.« (rozhovor Koranteng – Fiala zde).

Jaká je realita po roce a čtvrt, vidíme v peněžence dnes a denně. On už tehdy velmi dobře věděl, kudy běží zajíc a s obyvatelstvem si prachsprostě vytřel zadnici.

Ohledně státního rozpočtu zase zaperlil výrokem, že… – »Vidle do toho vládě hodil konflikt na Ukrajině.« U toho se »chca nechca« musím zastavit, byť se budu opakovat po tisící prvé.

Co my máme s válkou na Ukrajině společného? Absolutně nic. Kdyby tahle debilita, natěsno propojená s vlastizradou, volající po nejvyšším trestu, byla aspoň důsledná, ještě by to z jejich protistátního pohledu nějakou logiku dávalo. Jenže ono tomu tak není. Ruský plyn k nám dál teče, ovšem nikoli přímo z Ruska, čili za mnohem větší peníze, a na dovoz ruské ropy má Česká republika od EU prodlouženou výjimku do 5. prosince letošního roku.

A ukrajinští migranti v ČR, rekrutující se z velké části z bojeschopných mužů, prchajících před mobilizací? Postačila by důsledná ochrana státní hranice a do České republiky by nepronikla ani jedna ukrajinská noha.

Když na chvíli odbočím od tématu Ukrajina versus státní rozpočet ČR, problém nelegální migrace jako takové má jednoduché řešení, které jsem už také mnohokrát zmiňoval – ostnaté dráty na hranicích a strážní věže s »ostře« ozbrojenou obsluhou. A je po nelegální migraci během pár desítek hodin. Všechna ostatní řešení, která slyšíme ze Strakovy akademie či Bruselu, jsou pseudo řešeními, která problém nevyřeší. K tomu jeden příklad, na první pohled v tom kontextu užití sice trošilinku morbidní, ale kdo bude chtít pochopit, kam mířím, pochopí, a ostatní nechť si trhnou nožkou.

Budete-li mít doma na dvorku slepice a taky psa, který po nich půjde, co uděláte? Necháte si zadávit slepice? Ne. Uvážete psa na řetěz k boudě. Tím »naším« řetězem má být ona ostnatě odrátovaná hranice. Bohužel, s tímhle jediným možným, protože jediným efektivním řešením, dosud nikdo nepřišel a věřte mně, že ani nepřijde. Proč? Protože by tím byl problém vyřešen, a to nikdo nechce. Oni potřebují žvanit o kvótách, ožebračovat evropské obyvatelstvo a hlavně strašit lidi. Vystrašený člověk je totiž jaký? Je pokorný, poslušný. A přesně takového Nový světový řad potřebuje. A má ho. Bohužel.

Lev Nikolajevič Tolstoj napsal: »Buď klidně zlý, ale aspoň nebuď lhář.« Co však s takovým člověkem, jenž je obojím – zlým lhářem? Já bych věděl, což o to… Snad k tomu jednou dojde.

Jan Čech