Hovořit o tom, jak se obvykle už automaticky hovořívá, že vláda utrácí kupř. nákupem nesmyslné vojenské techniky NAŠE peníze, je naivní představou. To by nám totiž ty peníze nejdříve musely patřit. Peníze v rozpočtu, jemuž po léta chybně říkáme »státní«, tak či tak nejsou naše (náleží pánům Rothschildům a jejich rodinám – ostatně jako téměř všechny všude jinde ve světě), tudíž logicky nemáme co mluvit do toho, za co budou utracené.
Obecně řečeno – vláda, které po léta chybně říkáme »česká«, má na hospodaření s Rothschildovými dukáty vliv nulový. Souzení hodné není samo hospodaření s oněmi dukáty, ale souzení hodni jsou tzv. čeští politici, kteří správu nad Rothschildovým »státním« rozpočtem bez uzardění vykonávají. Proti obyvatelstvu.
Když někdo nařídí ministryni obrany, aby nakoupila tři absurdně předražení drony z Izraele na 110 miliónů USD, Černochová dost dobře nemůže vydaný rozkaz nesplnit. Její úlohou je sehrát vše potřebné před začátkem představení. Jako klasická šatnářka či uvaděčka – aby divák zaplatil, usadil se, poslouchal a byl u toho zticha. Oponu už ale ona nezvedá ani nezatahuje.
Mimochodem – tenhle jeden izraelský dron stojí třikrát více než nejmodernější česká stíhačka Aero L-39NG. Kdybychom se navíc bavili (jen teoreticky, neboť prakticky nic takového neexistuje) o protivzdušné obraně státu, systémově jsou pouhé tři drony k ničemu. Protože jiné takové nemáme, tzn., že by tyto tři doplnily nutný početní stav, napadá mě jediné… Blíží se Vánoce, třeba je dárků pod stromeček. Živě si představuji, jak ministryně obrany vlhkýma, třesoucíma se rukama, byvši vzrušena na doraz, převazuje drony ozdobnou mašlí a expeduje je příteli ze Země žlutomodrého Slunce.
Přátelé, to je masakr! 110 miliónů amerických dolarů (2 692 800 000 Kč), v dnešní době navíc k tomu všemu… Jak s oblibou tvrdím, nářky nad nedostatkem peněz jsou pouhou šaškárnou pro obyvatelstvo, jak ho držet pod krkem. Nehledě k tomu, že na peníze jako takové si dnes nikdo z Rothschildů už ani nepotřebuje sahat. Hraje se jen s čísly. Na burzách. Mistrovsky, brilantně, famózně – to uznávám. Peněz můžete mít, kolik chcete a na co chcete. Musíte ovšem kotvit ve správném doku, to značí býti mezi vyvolenými. Nejste-li, máte smůlu.
Mě pokaždé rozesměje, byť opravdovou zábavu si představuji jinak, když poslouchám všechny ty univerzitní, rádoby vzdělané nesmyly o tom, že ve státním rozpočtu nejsou peníze na to či ono. Jestli tomuhle v 21. století ještě někdo věří, lituji ho a soucítím s ním. Cožpak si opravdu myslíte, že o dostatku či nedostatku peněz rozhoduje výkonnost té které ekonomiky, resp. produktivita práce, nákladová efektivnost, kvalita výroby, obchodní strategie apod.?
Nechci sahat Rothschildům do svědomí, tak odolnou ruku nemám, ale jsem si jist, že pokud by se jim dnes ráno zachtělo z nějakého důvodu učinit zrovna z České republiky nejbohatší zemí na světě, byli bychom jí v ten samý den ještě před obědem. Opačně samozřejmě platí totéž. Opačně = zemí nejchudší. O tomhle to celé je.
Jan Čech