Amerika si to bude pamatovat

»Zase ne, zase ne,« je to skandál. Malý krok stačí k vypovězení války Norsku? Vlastně ne. Je to přece přítel. Nebývá ve zvyku, alespoň Spojených států, v zájmu zájmů USA bez varování přinést na svých letadlech někam demokracii. Zatím ne. Všechno má svůj čas. Přitom americké tanky a letadla jsou mírové železné maringotky a Picassovy holubice. Válčit se nebude, ale postižený, tedy Amerika, si to bude pamatovat, aby si to jednou vybrala i s procenty navíc. Tak se přece chová správný obchodník.

Proč vlastně takový skandál? Představte si, že norská akademie neudělila Nobelovu cenu za mír americkému prezidentovi. Je to opravdu trestuhodné! Udělal za pár měsíců pro mír víc než kdokoli jiný v průběhu dějin. Tu cenu přitom dostali už nevýznamní aktivisté, nuly, nýmandi, nějaká Muradová z Iráku, Ahmed z Etiopie, Světový potravinový program, Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní, Hidalkhjó z Japonska. Kdo o nich něco ví? Kdo je zná?

A největší současný mírotvorce, prezident Donald Trump, ač se vědělo, co všechno pro skončení všech válek za tak krátké období své vlády udělal, ji nedostal. Proč? Zdůvodněte to! Přitom už američtí prezidenti tuto cenu dostali a oproti tomu současnému vlastně neudělali nic. Dostal ji Wilson, Carter, má ji Obama. Za řeči a ne za činy. Jsou řeči víc než skutečné výsledky? A Donald Trump má přece výsledky. Kdo udělal víc pro mír? Řekněte kdo?

Nedivme se americkému prezidentovi, když byl v reakci na udělení letošní ceny míru jihoafrické právničce Pillayové rozhořčen a v městě Syracuse na předvolebním shromáždění konstatoval: »Nikdy jsem o tom člověku neslyšel. Ani nikdo jiný«.

Opravdu, kdo je to Navanethem »Navy« Pillayová? Co ona je proti Trumpovi? Oprávněně je rozhořčen, stejně jako izraelská vláda, která se přidala. Ten člověk, pardon ta dáma, svého času hájila Nelsona Mandelu, bývala soudkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.

Tento rok však měl mít nárok na tuto cenu Donald Trump, který v reakci na neudělení Nobelovky zhrzen zdůraznil, že právě on letos pomohl zabránit válkám mezi Severní a Jižní Koreou, mezi Japonskem a Severní Koreou a mezi Čínou a Tchaj-wanem a zasadil se o mírová řešení v mnoha dalších místech světa. Udělení ceny jihoafrické právničce je »hanebné a trapné« (podle citace Reuters).

Spojené státy nezapomenou Norsku, že nedostaly Nobelovu cenu za mír – řekl dále. »Pro Norsko a lidi, kteří toto ostudné a zahanbující rozhodnutí učinili, to je nesmazatelná skvrna… Hrstka radikálních ideologů, kteří jsou protidemokratičtí a kteří jsou skutečnými nepřáteli civilizace, navždy zdiskreditovala Nobelovu cenu za mír. A my to nezapomeneme, Norsko…«

Nevím, jaký trest čeká na Norsko. Trump nezapomíná. Nějaký jistě bude. Na rozdíl od amerického prezidenta si myslím, že se členové výběrového týmu konečně odklonili od ideologie a udělili cenu někomu, kdo si ji opravdu zaslouží. Už nikoli lidé typu venezuelská aktivistka María Corina Machadová, jež ji dostala loni a věnovala následně Donaldu Trumpovi. Chtěla si tak koupit prezidentský úřad uvolněný americkou pirátskou akcí. Nepomohla si. Jen cenu má doma jiný. Pokud jde o doktorku Pillayovou, těžko ovšem může americký prezident počítat s tím, že mu ji věnuje. Snad proto ten vztek.

Co zbývá? Že by následovala další akce Bogota, tedy odvoz členů nobelovské komise do Spojených států a jejich obvinění z pašování drog?

Proč ne? Jsou to přece nepřátelé civilizace…

Jaroslav Kojzar