Ale i zlý sen, že jednou budeme hrát před prázdnou Lucernou…

Ještě jednou se vrátím k protestu zemědělců. V Lucerně se vlastně »jen« mluvilo. To asi podstatnější se dělo během pochodu z Václavského náměstí před Úřad vlády, mimochodem velmi dobře organizovaném Policií ČR, za což také při projevech před zezačátku otevřenými a velmi rychle zavíranými okny Strakovy akademie, jednotliví mluvčí poděkovali.

Průvod šel nakonec trochu jinou trasou, než bylo uvedeno na stránkách magistrátu – z Václavského náměstí místo přes Vodičkovu, Lazarskou a Myslíkovu ulici se na Masarykovo nábřeží a následně přes Mánesův most na Klárov dostal »horní variantou«, která tolik neblokovala tramvaje. Mezibranskou, Žitnou a krátkým, ale nejužším úsekem ulicí Odborů došel do Myslíkovy ulice na výše zmíněnou trasu.

Právě v nejužší části se s protestujícími potkala jistá paní. Tato žena »asymetrické« postavy (asi metr vysoká, asi metr široká…) zrovna vycházela z restaurace s krabičkou v ruce a pronesla: »Co tady blbnete, vždyť se nedá projít!« Někdo z průvodu jí odpověděl, že protestují třeba proto, aby měla na české a cenově dostupné »vepřoknedlozelo«, ale to neměl říkat, bo paní na něj vyjela: »No dovolte, hulváte, já si nesu salát Caesar!« Odpovědí jí bylo, že je to v podstatě to samé – ani to se brzy nemusí dělat z českých a cenově dostupných surovin.

O kousek dál v Myslíkově ulici šla po chodníku třída asi patnáctiletých děvčat. Doprovodní rozdavači letáčků se jim snažili rozdat materiál s vysvětlením, proč se protestuje, ale jedna ze slečen opovržlivě řekla, že jich se to netýká, že mají doma lednici i mrazák plné…

Ale o kousek dál byla i podpůrná reakce – na zahrádce jedné z restaurací se ptal jeden číšník druhého, co se to děje a dozvěděl se: »Nevím, ale protestují proti vládě, hned bych šel s nima!«

Další zajímavost přineslo odbočování z Křížovnické před Rudolfinem na Mánesův most. Čtyřtisícový dav byl policisty zadržen, než odkloní dopravu. Během té chvilky jediný řidič nepochopil, že se do Křížovnické nedostane a křičel na policistu, že potřebuje doprava. Ten se mu snažil vysvětlit, že tam nemůže, když je plná demonstrantů a následně se dozvěděl: »A proč protestujete? Jo vy neprotestujete, to zemědělci, tak proč jim v tom proboha nezabráníte, ale pomáháte jim?«

Jen o pár minut déle se ukázalo, že zemědělci byli sice hluční, ale nedělali problémy. Ve chvíli, kdy je policisté pustili směrem na Mánesův most, přiřítila se z něj záchranka. Jen na chvilku přibrzdila a v mžiku byla cesta volná. Něco podobného se stalo později i před Strakovkou, tam to sice nejdříve vypadalo, že někoho vevnitř z demonstrace »kleplo«, ale sanitka jela dál…

Proč to celé popisuji? On totiž ten pochod je to, co se k lidem opravdu dostalo. Vždyť i řada médií přinesla v titulcích, že protestující zemědělci zablokovali dopravu v centru Prahy. Věnovat se doslovným přepisům z dvouhodinového sezení v Lucerně a projevů před Úřadem vlády jsou »jen slova«, to, že někde někdo šel, už je vidět víc. A víc se to lidí dotkne. Však mi také jeden z policistů řekl, že toto je zatím v pohodě, když »jenom jdou a jsou hluční, horší to bude, až přijedou v traktorech…«.

Ale ono hrozí to, co řekla v Lucerně prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. V článku z akce jsem na ni nezapomněl, plánoval jsem ji citovat právě zde: »Již v lednu na demonstraci před Úřadem vlády ČR potravináři upozorňovali na to, že jakékoliv snižování rozměru českého zemědělství je, z hlediska potravinářského průmyslu, nepřijatelné. Ale ze strany vlády se nestalo nic. Bylo ticho po pěšině.

Spousta potravinářských podniků, obdobně, jako zemědělských, začala mít problémy. Ceny potravinářských výrobků se přitom zvedly o 40 až 80 procent, což je, v konečné podobě pro spotřebitele, hrozné, protože pro spoustu lidí se tak potraviny stávají nedostupné. Proto potravináři znovu upozorňovali vládu, že situaci je nutné řešit. Opět bez její reakce.«

Večeřová dále prohlásila, že od 24. března má česká vláda, jako ostatní vlády v zemích EU, v ruce materiál, podle něhož může pomoci zemědělcům a potravinářům, a to prakticky v jakémkoliv rozsahu. Pokud jde o dočasný krizový rámec, který vypracovala a schválila EU, a který byl zemědělcům a potravinářům již prezentován, výsledkem je podle ní absolutní nula. »Tuto vládu totiž nezajímá, že má možnost pomáhat českým zemědělcům a potravinářům. Jestliže máme české suroviny, tak také musíme mít české potraviny. Přitom se vláda tváří, že tento problém neexistuje. Je děsivé, když je vidět, jak na Evropskou komisi, podle tohoto krizového scénáře, chodí z ostatních zemí EU návrhy a náměty, jak do jejich hospodářství napumpovat desítky miliard korun. Například Francie chce své zemědělství a potravinářství podpořit čtyřmi biliony korun.

Ale v České republice se pořád analyzuje, vysílají se signály, diskutuje se. Opatření, jak pomoci, se údajně na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) dělají tajně. Pod pokličkou, dá se říci. Když to všechno půjde, tak MPO vydá pokyn, jak to řešit, možná na přelomu srpna a září. Přitom ostatní státy to stihly dříve. Řada států zastropovala ceny energií, zatímco u nás je zastropování sprosté slovo, zatímco ostatní státy pomáhají, českým zemědělcům a potravinářům se snižuje konkurenceschopnost. Jak lze konkurovat například Polákům, kteří mají o 30 procent nižší náklady, a to díky pomoci státu, což znamená vytlačování českých výrobců z trhu,« zlobila se.

Podle ní vláda nepomohla ani spotřebitelům. V České republice je naprosto nemravně vysoká DPH na potraviny. Třetí nejvyšší DPH v EU, vyšší má akorát Rumunsko a Dánsko. Zároveň konstatovala, že kdyby se DPH na potraviny snížila na polovinu, tak by to spotřebitelům skutečně pomohlo. Stát má přitom mechanismy, jak pohlídat, aby ceny v obchodech skutečně klesly. Potravinářům vláda sdělila, že to prostě nyní nejde.

»Z tohoto místa žádám vládu, která tady není, což také o něčem svědčí, aby urychleně kompenzovala (zvýšené) náklady zemědělcům a potravinářům, protože má mechanismus, jak to udělat. To je, zastropovala ceny energií a snížila DPH. Pořád tvrdí, jak chce pomáhat malým a středním podnikům, ale ona nepomáhá nikomu,« prohlásila prezidentka Potravinářské komory ČR.

Přitom řada podniků stojí před krachem! »Je-li cílem této vlády zlikvidovat české zemědělství a potravinářství, má k tomu dobře nakročeno. Proto jsme ale tady, abychom to nedopustili. Chceme totiž české potraviny z českých surovin. Jen se obávám, aby bylo ještě komu pomáhat,« dodala.

A tím se dostáváme k titulku. Již ve středečním článku jsem použil část textu písně Petry Janů a Petra Jandy Není nám už sedmnáct ve spojení s vystoupením člena předsednictva hnutí STAN a experta hnutí na zemědělství Pavla Čížka, který si na vlastní kůži prožil, co je to »hrát před bouřící Lucernou«.

Ale zmiňovaný hit končí slovy: »Oči k zítřku nedohlédnou, máme dál tu touhu nádhernou. Ale i zlý sen, že jednou budeme hrát před prázdnou Lucernou…«

Víte snad, co budeme dělat bez českých zemědělců?

Zbyšek Kupský

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy