A včil mudruj, Danušo

Když si tak po večerech poslouchám paní profesorku z Brna, říkám si, jak se vlastně všechna ta boží hovádka mají fajn. Aby nedošlo k omylu, boží hovádko jsem si vyhledal a našel jsem toto: jde o staré označení hovězího dobytka. V druhém významu jde o zvukové přiblížení slova hovado původnímu pojmenování ovad. Pochází z polštiny = hmyz. Tak vidíte, dokonce ještě z protirusky spřáteleného Polska.

A taky si říkám, o co by byl život jednodušší, kdyby se každá hloupost v podstatě usvědčila sama. Nebo byla tak snadno usvědčitelná, jako ta, která nekompromisně napadla tu paní profesorku.

Jak vidno, paní profesorka se spolu se svým »postižením« naučila velmi dobře vegetovat, ještě si tu hloupost podtrhla. Nejdříve jsem chtěl reagovat sám, ale když jsem spatřil, že dějepisné znalosti téhle europoslankyně z velkého leknutí neunikly pozornosti šéfredaktora AK News, milerád a pokorně věším uši a tu jeho reakci vám nyní v plném znění ocituji:

»Ta ženská je provokatérka. Američané nemohli osvobodit celou republiku, protože na to neměla americká armáda kapacity. Veškeré síly americké armády gen. Pattona byly vynaloženy na obsazení Bavorska a především Mnichova, a zájezd do Protektorátu byl proveden na žádost maršála Žukova skrze Stalina během Jaltské konference, protože v Protektorátu byla dislokována obrovská rezervní říšská armáda Střed, kterou Himmler nechal na svůj příkaz odsunout z obrany Berlína do Protektorátu.

Žukov po Pattonovi požadoval obsazení linie na ose Český Krumlov, Písek, Rokycany a Karlovy Vary, do kterých se ale Američané nedostali kvůli tuhému odporu 6. divize SS rozmístěné u Karlových Varů. I když se jednalo o zbytky původní divize, představovaly nepřekonatelnou překážku pro Pattonovu asistenční armádu jen s lehkými tanky Sherman.

Mezi Rokycany, Kladnem a Benešovem se nacházelo zhruba půlmilionové západní křídlo říšské armády Střed, přes které by se Pattonova armáda musela prostřílet do Prahy. Pouze vstup sovětských vojsk na území Protektorátu a děsivý strach Wehrmachtu z ruského zajetí vedl k rozhodnutí, že celá armáda Střed se Američanům raději vzdá bez boje, než aby se dostali do sovětského zajetí.

Z toho potom vyplynula falešná alternativní historická a naivní teorie, že Američané mohli osvobodit celou republiku, protože postupovali na rozdíl od sovětů tak hladce a rychle. Ten postup byl rychlý kvůli tomu, že Němci se Američanům hromadně vzdávali, a to z panického strachu ze sovětského zajetí. Zatímco východní křídlo armády Střed kladlo zuřivý odpor Rudé armádě během Ostravské operace a dokonce ještě i před Prahou.

Nerudová naprosto netuší, že bez Sovětů by armáda Střed v Protektorátu zůstala a Američanům by se nikdy nevzdala, takže Američané by buď museli na Protektorát vyrazit s pomocí Britů, anebo… anebo by Protektorát zůstal poválečnému Německu. To byla dokonce varianta ještě na konci roku 1944, jak o tom psal prezident Beneš ve svých pamětech.

Až teprve Jalta v únoru 1945 na podnět Stalina rozhodla, že Československo bude obnoveno a nezůstane Německu, přestože Protektorát kolaboroval a jeho průmysl pracoval na válečném úsilí Říše až do 7. května 1945 do 14:00 hodin. Teprve potom se v Praze zastavily výroby zbraní v ČKD a v Pragovce. Stalin to několikrát potom připomněl, že nebyl důvod protektorátní zemi, která stála po boku Vůdce až do 14. hodin odpoledne 7. května, obnovovat v žádné podobě.

Ale protože v SSSR vznikl samostatný ČS armádní sbor pod vedením Ludvíka Svobody, který udatně bojoval na Dukle, tak to byl pro Stalina důkaz, že národ ještě není úplně ztracen. Bylo to ale díky těm, kteří z Protektorátu odešli a vytvořili zahraniční sbory. Ti, kteří zůstali v Protektorátu, tak až na výjimky kolaborovali. Někteří aktivně, ale drtivá většina pasivně tím, že mlčeli, drželi hubu, krok a makali pro říši. Takové bylo stanovisko Stalina.«

Tak, Danušo, a včil mudruj…

Jan Čech