Říká se spousta věcí. Třeba, že nejhezčí pohled je ze hřbetu koně. A pak také, že florbal je sport pro hokejisty, co neumí bruslit. Tento víkend přinesl mnoho sportovních nabídek. Většinou tam šlo o to, dostat se z bodu A do bodu B co nejdřív – často se při tom jednalo o koně – čtyřnohé i ty pod kapotou 🙂 .
H je i jako Homolkové, kteří vyrazili na koníčky do Chuchle. Tam, přesně podle písničky Věry Martinové, »jedni letos běží derby, druzí neběží«. Ti, co běželi, připravili zajímavou podívanou. Ti, co vyhráli, měli asi nejen radost – vítěz dostal 900 000 korun, ten, kdo na něj vsadil, bral výhru v kurzu 7:1. Ale třeba na druhého v pořadí byl kurz 17:1 – pořád toužím dostat do ruky zítřejší noviny tak, jako třeba děda Drchlík v Návštěvnících.
Krásní koně byli k vidění také v Olomouci, tam ovšem dost vysoko a někdy i dost daleko skákali, a že vyhrál Čech, bylo parádní.
Koně, i když pod kapotou, potřebovali v exotice: v Keni se jednadvacetiletý lídr šampionátu Kalle Rovanperä dostal do čela Safari rallye v páteční sedmé erzetě po defektu svého týmového kolegy a obhájce loňského vítězství Sébastiena Ogiera z Francie. Vedoucí příčku si už ve zbytku soutěže mladý Fin pohlídal a nejbližšího pronásledovatele Elfyna Evanse z Británie porazil o 52,8 sekundy. Třetí skončil Japonec Takamoto Kacuta a čtvrtý s odstupem 2:10 minuty Ogier. Jezdci Toyoty obsadili první čtyři místa ve světové rallye poprvé po dvanácti letech. Že by se celá série přejmenovala a rozdělila na dvě kategorie – Toyota a zbytek?
Ještě exotičtěji zní místo konání dalšího závodu MS v motokrosu. Když jsem si přečetl, že Velká cena Indonésie se pojede v místě Samota Sumbawa, přemýšlel jsem, co je to za samotu, že se tam koná světový šampionát. Ale přítel Google mi to lehce vysvětlil – motokros se jezdí třeba i v místě Mussanah v Ománu. Ale příští závod světového seriálu se pojede v docela známém místě – Loket v ČR.
Jistě jste zaznamenali, že cyklisti obnovili Česko-Slovensko, alespoň tím, že konají společný šampionát. Takový společný šampionát se chystal v kanadském Lavalu, kde se koná mistrovství světa v hokejbalu. To je takový ten sport, který se možná mnohým vybaví ve spojení s »úletem« brankáře vítězů olympiády v Naganu. Tomu ruply v roce 2003 nervy a chtěl hokejkou vymlátit duši z krku protihráče. Ale ten sport se jmenuje in-line hokej.
V Kanadě teď hrají bez bruslí, přestože hokejbal je jeden z nejpříbuznějších sportů lednímu hokeji. V zahraničí je znám také jako street hockey, street ball hockey či hockeyball. Hlavním rozdílem mezi ledním hokejem a hokejbalem je, že hráči po hřišti nejezdí na bruslích, nýbrž se pohybují po hřišti během ve sportovní obuvi. Nehraje se s pukem, ale se speciálním plastovým míčkem oranžové barvy, který se hráči snaží dostat do soupeřovy branky za pomocí hokejek. Povrch hřiště je tvořen asfaltem, případně betonem nebo speciálním plastovým povrchem. Hrací plocha je ohraničena mantinely z tvrzeného plastu.
Vůbec první MS v hokejbale se pod patronátem organizace ISBHF uskutečnilo v roce 1996 v Bratislavě. Už jeho výsledky nastínily, které týmy budou v příštím čtvrtstoletí patřit k nejúspěšnějším. Zlato získala Kanada, Češi vybojovali stříbro a bronz si na krk pověsili Slováci.
Až na hrstku výjimek se stejné země na medailových pozicích umístily i v dalších letech. Platí to i o ženském hokejbalovém mistrovství, které se souběžně s mužským koná od roku 2007.
Česká mužská reprezentace na MS v hokejbalu v letech 1996–2019 získala celkem 11 medailí, pouze dvakrát odcházela s prázdnou. Jaký to rozdíl oproti MS v hokeji, kde jsme na cenný kov čekali dlouhých deset let. Ženy dokonce ukořistily medaili na všech sedmi dosavadních šampionátech. Česká republika se doposud radovala ze čtyř titulů světových šampionů: 1998, 2009 a 2011 muži a v roce 2017 ženy.
A teď tedy české »holky hokejbalky« opět postoupily do finále a mohly hrát s reprezentací sousední země, která ve druhém semifinále těsně prohrála s Kanadou.
Mužská reprezentace za pár hodin nastoupí proti USA a druhým finalistou bude vítěz zápasu Kanada – Řecko.
Ale tou dobou už se bude hrát i finále Stanley cupu. Až si tyto řádky ráno budete číst, budete už moudřejší 🙂 .
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.
Musím se přiznat pane Zbyšku, že je mi u ….. kdo vyhraje jakýsi Stanley cup natožpak Gagarinův pohár, Nad budoucí tuzemskou hokejovou sezonou 2022/2023 je řada otazníků. Momentálně je sice rozlosována extraliga a 1.liga, ale rostoucí ceny energií drtí kluby z menších měst, dosud (něco přes dva měsíce před startem !) není známo složení tří skupin 2.ligy, o krajských soutěžích raději nemluvě. O víkendu bylo oficiálně oznámeno dočasné zakonzervování po Štvanici druhého nejstaršího pražského zimního stadionu „Nikolajky“ a nebude to asi jediný případ. Cestou zvyšování již tak abnormálně vysokých členských příspěvků v hokejových klubech nelze jít donekonečna, mládežnický hokej se stává již dlouho sportem dětí lépe situovaných rodičů. Vlastně to není tak od věci když píšete o hokejbalu, vypadá to na návrat „ke kořenům“ ,tedy hokeji s tenisákem…