Když jsem se blíže seznámil s návrhem státního rozpočtu na rok 2025, polilo mě horko a několikrát dokola mě obešla hrůza. Říkám si v duchu, jak je možné, že tenhle obrovský malér pořád ještě vidí tak málo občanů? Na druhou stranu – možná dobře. Kdyby lidé dohlédli za roh, nejsem si jistý, jak a zda vůbec by to unesli.
Sestavil jsem 11 bodů, které by Českou republiku podle mého názoru spolehlivě navedli na cestu ekonomické a sociální prosperity a stability. Nejdříve jsem uvažoval o 10 bodech, ale nakonec se mi jich sešlo jedenáct. Konec konců, proč ne. Možná v tom je i kus pozitivní symboliky, vždyť fotbalový tým taky stoprocentně nefunguje v deseti, ale v jedenácti hráčích… To spíš na odlehčení, poněvadž nic dalšího tak zvaně lehčího pro vás už mít nebudu…
Obnova v 11 bodech
– vrátit pod stoprocentní správu České republiky kdysi tradiční zásadní zdroje příjmů do státní pokladny (průmysl, energetika)
– obnovit obchodní vztahy s Ruskou federací, resp. obnovit dodávky ropy a plynu na úroveň před rokem 2022 (jen ruská ropa a ruský plyn umožní české ekonomice z pohledu nákladů efektivní fungování)
– přijmout novou strategii obranyschopnosti země, neutrální, tudíž nezávislou na zbrojním diktátu NATO a Pentagonu, což předpokládá ukončení členství v Alianci a vyhlášení neutrality (referendum)
– odmítnout ekonomický a obchodní diktát z Bruselu, který jde proti zájmům ČR, uspořádat referendum o vystoupení z EU
– orientovat zahraniční politiku na obchodní spolupráci se státy Afriky, Asie, jižní Ameriky (zdroje strategických surovin, možnosti podnikatelských aktivit apod.), a to s vizí budoucího vstupu do hospodářského uskupení BRISC
– ukončit veškeré burzovní aktivity na území České republiky, obchodování na burze není nic jiného než lichva, kde prim hraje spekulativní kapitál ve prospěch nejrůznějších finančních lobby a v neprospěch obyvatelstva a národních ekonomik
– revidovat podmínky dalšího působení nadnárodních obchodních řetězců v ČR, resp. jejich zvýhodnění vůči českým obchodům = buď rovné podmínky, nebo odchod – regulovat počet
– deklarovat nulovou toleranci jakékoli migraci, stávající migranty deportovat zpět do země původu
– zajistit základní potravinovou produkci z vlastních zdrojů, anulovat přítomnost spekulativních zahraničních subjektů v zemědělství a potravinářském průmyslu
– vystavit stop státním příspěvkům všem pofiderním mezinárodním organizacím s nádechem činnosti pro blaho lidstva a neziskovým společnostem, které bezprostředně nesledují zájmy České republiky
– omezit dovoz ze zahraničí na životně důležité produkty, tzn. vrátit zpět do hry důslednou ochranu domácího trhu
Vím, že to je běh na dlouhou trať, nebudu se zlobit ani na ty z vás, kteří mě označí za nenapravitelného snílka, ale věřte, že jiná cesta není. Bavíme-li se o cestě kupředu. Co existuje nyní, je cesta zpět, kamsi – a toho se obávám nejvíce – odkud už nebude návratu.
Dušan Sedlák
Znárodnění není krádež. Krádež je privatizace.
Naopak, snažili jsme se v maximální míře o samostatnost a nezávislost. Proto jsme např. těžili uhlí a vyráběli si i svítiplyn. Postavili jsme ropovod Adria, který představoval alternativu k Družbě. Vyráběli jsme většinu zboží a byli soběstační v potravinách.
Takže závislost na jiných zemích se dostavila až za kapitalismu.
Nechápu, proč se reakce na někoho soustavně házejí na začátek. Diverze?
Sedláku, pro vás bolševiky platí stále ono okřídlené – nic jste nezapomněli, nic nového jste se nenaučili. Opět byste znárodňovali, jinými slovy kradli majetky, aby jste je svojí neschopnosti dovedli ke krachu. Opět byste nás chtěli naprostou závislostí na ruské ropě a plynu upoutat k východní říši zla.
Ne, to už jsme zažili a to už nedopustíme.
To je omyl Brazdo, bolševici byli v Rusku, spletl sis zemi a čas.
Brázda, nic nového se nenaučili kapitalisti, jak můžeme zažívat v rozbitém Československu od puče 1989; kapitalismus a kapitalisti umějí jen podvést a ukrást. Brázda si v tomto kapitalistickém marasmu a hnoji libuje. Neboj se Brázda, jednou bude vykydáno a uvedeno do normálního stavu.