Jan Tříska byl jedním z nejnadanějších českých herců generace 60. let minulého století, po emigraci dokázal prorazit i v Hollywoodu. A do českého povědomí se později vrátil rolemi krále Leara na Letních shakespearovských slavnostech či krátce po listopadu 1989 jako učitel Igor Hnízdo v Obecné škole. Tomu byl možná blízký svou disciplínou. Tříska byl vyhlášený asketa, chodil běhat a žil zdravě, udivoval mladistvou energií. A jeho život skončil dramaticky – zemřel před pěti lety, 25. září 2017, po pádu z Karlova mostu.
Tříska se narodil 4. listopadu 1936 v Praze, vystudoval Divadelní fakultu AMU. »Jako mladý jsem se účastnil recitačních soutěží. Na jedné z nich si mě všiml Karel Höger. O přestávce za mnou přišel a zeptal se, co chci studovat. Odpověděl jsem: tanečníka. A on: můžete být dobrým hercem,« vzpomínal Tříska na své rozhodnutí stát se hercem. Hned po škole nastoupil do Národního divadla. »Byl jsem hloupý, vzpurný mladík, který měl jen to drzé čelo,« vzpomínal. Přesto zde vytvořil řadu vynikajících rolí vrcholících Shakespearovým Romeem, v roce 1966 ale odešel a spolu s Otomarem Krejčou stál u zrodu Divadla za branou.
Poté hrál Tříska v řadě Krejčových inscenací, točil filmy i televizní hry a seriály (Srpnová neděle, Lidé z maringotek, Radúz a Mahulena, Záhada hlavolamu, F. L. Věk). V roce 1972 ale bylo Divadlo za branou zavřeno a o pět let později Tříska emigroval. Manželé Třískovi odešli nejprve do Řecka a pak do kanadského Toronta, kde měli příbuzné.
Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce. »I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo,« psaly kritiky. Čerstvého imigranta pro tento part obětavě připravoval Jiří Voskovec. V Americe natočil Tříska mimo jiné filmy Semtex blues, Nevěrně tvá, Rudí, Lid versus Larry Flynt, Andersonville či Ronin. Divadelním vrcholem byla role Jepichodova v Čechovově Višňovém sadu, který režíroval Peter Brook.
Od roku 1982 žil v Los Angeles s manželkou Karlou, původně herečkou, později manažerkou v hotelu, s kterou měl dcery Karlu a Janu. Ve staré vlasti se po roce 1989 kromě Obecné školy objevil například ve filmech Řád, Rok ďábla, Želary, Jedna ruka netleská, Horem pádem nebo Po strništi bos. Hrál i v televizi, vystupoval na Letních shakespearovských slavnostech nebo Divadle Na Jezerce. Před smrtí se připravoval na natáčení filmu Na střeše režiséra Jiřího Mádla, 23. září 2017 – dva dny před jeho začátkem – ale spadl ze zábradlí Karlova mostu do Vltavy a o dva dny později v nemocnici zemřel. Bylo mu 80 let.
(pk, čtk)