Vrcholní politici se konečně dočkali. Po třech letech, kdy se jejich platy nehýbaly, budou od ledna brát více, a to zhruba o 12,7 procenta. Opozice růst platů politiků za současné ekonomické situace, kdy se stále větší část obyvatel propadá do chudoby, kritizuje.
Platy vrcholných politiků jsou letos třetím rokem stejné kromě ledna tohoto roku, kdy vzrostly o asi šest procent. Od února se vrátily změnou zákona na loňskou úroveň. Razantnější zvýšení od ledna příštího roku souvisí právě s tímto dlouhodobějším zmrazením.
V průměru vzrostou vrcholným politikům platy o zhruba 12,7 procenta. Například plat řadového poslance a senátora se zvýší o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Prezident bude pobírat 341 200 korun, o 38 500 korun víc než teď. Politikům se zvednou rovněž náhrady.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová před časem uvedla, že nárůst platů považuje za nepřijatelný. Připomněla, že stále více lidí se začíná ocitat na hranici chudoby. »A tady prostě porostou platy o nějakých třináct procent, a navíc extrémně vysoké platy. To je absolutně nepřijatelné,« řekla Schillerová.
Podobně reagoval také předseda SPD Tomio Okamura. »Pakliže vláda Petra Fialy nebude chtít zamrazit platy politiků, tak hnutí SPD opět opakovaně podá vlastní návrh na zamrazení platů politiků na celé volební období,« uvedl.
Postup současné koalice považuje za neetický bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Připomněla, že komunisté se vždy snažili o to, aby platy ústavních činitelů, což nejsou jenom poslanci a senátoři, ale také soudci, státní zástupci a další, byly navázány na určitý segment ekonomiky, ať už na průměrný plat nebo růst HDP.
»Na druhou stranu vždy platilo, že pokud je nějaká mimořádná situace, ať to bylo v roce 2002, nebo za covidové doby, tak v podstatě se vždycky přistupovalo k tomu, že se platy poslanců a senátorů zmrazily, to znamená, že tam k tomu navýšení nedocházelo. U soudců je to samozřejmě o něčem jiném, ti si na peníze sáhnout nedají, ale my jsme si to vždycky zmrazili,« řekla pro iportaL24.cz Vostrá. Zdůraznila, že k tomuto kroku nepřistupovali proto, že by to znamenalo nějakou enormní úsporu pro státní rozpočet, ale proto, aby ukázali určitou solidaritu s občany. »To, že teď to vládní koalice, která to mimochodem docela prosazovala i v době covidu a v minulých dobách, odmítla a opravdu dojde ke skokovému nárůstu platu ústavních činitelů, já spíš beru jako problém etický. Podle mě tím v podstatě dávají najevo občanům, že nechtějí projevit ani špetku solidarity s těmi složenkami, které teď občanům chodí. Takže já bych tam viděla etický problém, není to o nějaké záchraně rozpočtu, ale jestliže je taková mimořádná situace, jako je dnes, tak si myslím, že by si měli zmrazit platy a projevit určitou sounáležitost s občany,« dodala Vostrá.
Opozice s návrhy na zmrazení platů neuspěla
Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou příští rok pobírat 274 800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst u nich bude činit 31 000 korun a 22 100 korun. Odměna místopředsedy vlády vzroste o 26 600 korun na 236 000 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 16 300 korun na 144 100 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů si polepší o 13 900 korun na 123 200 korun.
Politikům vzrostou s platy i měsíční náhrady. Například prezident bude mít zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 317 500 korun místo nynějších 281 700 korun. Paušální náhrada premiéra bude činit 35 100 korun a ministra 28 500 korun, což je růst o 3900 korun a 3200 korun. V případě poslanců a senátorů se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýší z 13 500 korun na 15 200 korun, na cestovních náhradách budou mít podle vzdálenosti bydliště až 56 900 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory bude činit 55 000 korun, nyní představuje 48 800 korun.
Platy vrcholných politiků se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Vypočítávají se z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství a zákonného koeficientu 2,5. Přesnou výši platové základny zveřejňuje koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí v příslušném sdělení. Základna na příští rok činí 94 757,50 koruny proti nynějším 84 060 korunám.
Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) neprosadila loni návrh, podle kterého by se odměny prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců nezvyšovaly dalších pět let. Začátkem roku neuspělo ani hnutí SPD se snahou, aby se platy ústavních činitelů zmrazily do konce roku 2025, tedy do konce nynějšího volebního období Sněmovny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už letos v říjnu uvedl, že kabinet udržování platů vrcholných politiků na nynější úrovni i v příštím roce neplánuje.
(jad)
Demisi…!