Nespravedlivé, diskriminační, nehorázné. Tak hodnotí vládní návrh zvýšit rodičovský příspěvek pouze rodičům dětí, které se narodí od příštího roku, jeho kritici. Návrh by poslanci měli začít projednávat na mimořádné schůzi na konci prázdnin. Jednat by se mohlo také o novele, podle které by stát mohl náhradní výživné dětem neplatičů místo dvou let vyplácet až čtyři roky.
Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice dlouho nemohla shodnout. Koncem června vláda schválila novelu o státní sociální podpoře, která počítá s navýšením rodičovské od ledna o 50 000 na 350 000 korun pro nově narozené děti. Vyšší částku by měli pobírat rodiče potomků, kteří se narodí od příštího roku. Pro ostatní rodiny s malými dětmi se jednalo o nižší částce, shoda však nebyla. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nynější návrh bere v potaz možnosti a stav rozpočtu. Připustil, že o případném zvednutí částky pro nynější příjemce se může ještě ve Sněmovně debatovat.
Výsledek diskuse o navýšení rodičovského příspěvku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) kompromisem mezi stranami koalice, z nichž část požadovala i navýšení příspěvku rodinám, kterým se děti narodily letos, a pohledem na finanční možnosti státu.
Místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD) uvedla, že hnutí SPD tento vládní návrh určitě nepodpoří. »Zvýšení rodičovského příspěvku dlouhodobě prosazujeme a podporujeme, nicméně zvýšení o 50 tisíc korun, jak to navrhuje vláda, je zcela nedostatečné,« řekla pro iportaL24.cz. Připomněla, že od posledního zvyšování rodičovské byla vysoká inflace, a podle růstu inflace je tedy potřeba rodičovský příspěvek navýšit o sto tisíc na 400 tisíc korun. Také je podle SPD potřeba zavést do zákona automatický valorizační mechanismus, který by stoupal v závislosti na růstu inflace. »O dalším zvyšování rodičovského příspěvku by tedy už nerozhodovaly jednotlivé vlády, jako je např. současná asociální Fialova koalice,« vysvětlila Šafránková.
Hnutí SPD podle ní zásadně nesouhlasí s tím, aby zvýšenou rodičovskou pobírali pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna. »Je to diskriminační a je to naprostá nehoráznost,« uvedla Šafránková.
»Měli by to dostat všichni rodiče dětí do čtyř let věku, nicméně úplné maximum na hranici, kterou jsme ochotni jít, je, aby to dostali všichni rodiče dětí do čtyř let věku, kteří rodičovský příspěvek pobírají,« dodala.
Ke zvýšení porodnosti navýšení rodičovské nepovede
S vládní představou zvýšení rodičovské nesouhlasí ani bývalá poslankyně za KSČM Hana Aulická Jírovcová. »Každé zvýšení rodičovské je v současné době potřeba, i když je otázka, jestli je zvýšení o 50 000 při současných cenách opravdu dostatečné,« řekla pro iportaL24.cz. Diskuse na téma komu a odkdy přiznat navýšení, byly podle ní vždy, ovšem nechat to jenom pro miminka narozená od 1. ledna, považuje za nespravedlivé. »Rodiny, které mají teď malé děti nebo čekají narození miminka, jsou v podstatě ve stejné situaci jako ty, kterým se potomek narodí po 1. lednu a také ony by to navýšení potřebovaly,« míní Aulická.
Je přesvědčená, že k tolik deklarované potřebě zvýšit porodnost vládní návrh zcela určitě nepovede. »Vzhledem k tomu, jak začíná být pro spoustu rodin nedostupné bydlení, jak se ve velkém neustále zdražuje, mzdy nerostou tak, jak by bylo potřeba, je pro mladé páry stále těžší rozhodování, zda založit rodinu, a to, že se zvýší rodičovská o 50 tisíc korun, je k tomu určitě nepřiměje,« dodala Aulická Jírovcová.
Rodič by měl být s dítětem co nejdéle
Rodičovská se naposledy zvedla v roce 2020 o 80 000 korun na 300 000 korun. Rodiče mohou teď sumu čerpat do potomkových čtyř let. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku. Nově by se celá částka musela vyčerpat do tří let, doma by ale bylo možné zůstat do potomkových čtyř let.
Podle Aulické Jírovcové je i toto rozhodnutí ještě na širokou diskusi. »Dlouhodobě vnímáme, že Česká republika má jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě, na druhou stranu je ale vidět, že pokud je rodič s dítětem co nejdéle doma a věnuje se mu, tak je to pro ten vývoj daleko lepší,« uvedla.
Loni se na rodičovské vyplatilo 33 miliard korun, v roce 2019 před navýšením při vyšším počtu dětí 24,5 miliardy korun. Podle podkladů k navrhované novele by příští rok výdaje měly vzrůst 0,4 miliardy korun, v roce 2025 o 2,2 miliardy, v roce 2026 o čtyři miliardy korun a další roky pak o 5,5 miliardy korun.
Náhradní výživné delší dobu
Jednat by se mohlo také o novele, podle které by stát mohl náhradní výživné dětem neplatičů místo dvou let vyplácet až čtyři roky. Pro prodloužení doby čerpání náhradního výživného podle ministerstva hovoří to, že dočasnost podpory tvrdě dopadá na rodiny, kterým se nedaří alimenty po dlužnících vymoci. Podle odhadu resortu by roční výdaje v příštích dvou letech činily 204 až 228 milionů korun. Loni se vyplatilo 159,3 milionu korun.
Náhradní výživné se v Česku poskytuje od července 2021. Letos v březnu ho podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo 10 100 dětí. Úřad práce může potomkům neplatičů posílat nehrazené stanovené výživné či doplácet dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů.
(jad)
Hanba!