Pravidelný růst minimální mzdy, ale také zrušení zaručených mezd pro soukromý sektor přináší novela zákoníku práce, kterou dnes přes protesty opozice schválila Sněmovna. Předloha, která nyní putuje do Senátu, počítá také se zavedením směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 % a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Do roku 2029 by se podle odhadu ministerstva práce mohla zvýšit na 28 tisíc korun.
Místopředsedkyně sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD) neúspěšně navrhovala svázat budoucí úroveň minimální mzdy s vývojem průměrné mzdy v národním hospodářství a postupně ji každoročně zvyšovat až na 50 % výše průměrné mzdy. Neuspěl ani její další návrh, který měl tempo růstu minimální mzdy zakotvit přímo do zákona.
Opozice nesouhlasí ani s tím, aby se v soukromém sektoru zrušila zaručená mzda Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a vyplácí se v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Zůstat má ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a o povinnosti zaručené mzdy prý zaměstnavatelé často ani nevědí.
»V prvním čtvrtletí si na mzdách přilepšili spíše lidé s vyššími mzdami. Někteří však toto navýšení nemusí ani zaznamenat v důsledku vyšší daňové progrese, kterou nachystala tato vláda, například i díky konsolidačnímu balíčku. Dlouhodobý propad reálných mezd je výsledkem vládou neřešené inflace a znefunkčnění systému zaručených mezd,« prohlásil nový místopředseda Sněmovny a stínový ministr práce za ANO Aleš Juchelka.
Odbory varují před rozšířením šedé ekonomiky
»Toto opatření by jednoznačně a velice rychle vedlo k dalšímu poklesu reálných mezd českých zaměstnanců, k tlaku na dovoz levné pracovní síly ze zahraničí a v neposlední řadě i k dalšímu rozšíření objemu daňových a pojistných úniků na černém trhu práce, které už nyní dosahují stovek miliard korun ročně, a mimo jiné to také zásadním způsobem oslabuje příjmy důchodového účtu,« prohlásila Šafránková.
Rušení zaručených mezd v soukromé sféře se nelíbí ani odborům. Obávají se omezení růstu příjmu u řady pracovníků a poklesu jejich životní úrovně. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by její škrtnutí vedlo k poklesu mezd a k rozšíření šedé ekonomiky.
Návrh zástupců hnutí SPD a ANO na zachování zaručené mzdy v komerční sféře však koalice neschválila.
»Kdyby bylo na mě, tak to zruším i ve veřejné sféře,« prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Novela zákoníku práce obsahuje také pozměňovací návrh, který umožní zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek. Příplatek má představovat nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent. Příplatek mají dostávat i zaměstnanci pracující na dohodu.
(jad)