Zrušení podpory u stavebního spoření není dobrá cesta, jak ušetřit ve státním rozpočtu

Stát může letos podle schváleného rozpočtu hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Vládní strany hovoří o potřebě jeho snížení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá se snížením deficitu na příští rok o 70 miliard korun, jeho koaliční partneři by postupovali ještě razantněji. TOP 09 mluví o sto miliardách korun, Starostové o 150 miliardách. Otázka je, na čí úkor snižování státního dluhu půjde.

Opatření, kterými chce stát ušetřit, je podle Stanjury připraveno asi 65 a jejich vyčíslení přesahuje 70 miliard korun. Ministr ale nepočítá se schválením všech návrhů. Nicméně nějaké dílčí dohody už podle něj existují. »Dalo se dohromady asi 65 opatření a ministerstvo financí expertně přepočítalo, kolik by které mohlo přinést na příjmové nebo výdajové straně. Suma těch opatření je mnohem větší než 70 miliard, ale neprojdou všechna. Vycházeli jsme ze všech návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), k tomu přišly návrhy z jednotlivých ministerstev. Teď budeme jednat v užší skupině a na přelomu března a dubna to dostane vedení politických stran,« uvedl Stanjura.

Debatuje se o změnách daně z přidané hodnoty, zvýšení spotřebních daní, snížení nebo zrušení podpory stavebního spoření. Právě na změně u stavebního spoření je ve vládní koalici podle CNN Prima News shoda. U existujících smluv by se roční podpora snížila na polovinu ze současných 2000 korun, u nových smluv by se zcela zrušila.

Ministerstvo financí spočítalo, že by úplným zrušením státní podpory stavebního spoření ušetřilo víc než čtyři miliardy korun ročně. O tuto částku by pak klesl celkový schodek státního rozpočtu.

Krok špatným směrem

Opozice se záměrem nesouhlasí. Případné snížení či zrušení státní podpory stavebního spoření by podle ní omezilo přístup k vlastnickému bydlení.

»Stavební spoření je poslední kotva, která pomáhá v bydlení, jestli jeho podpora skončí, vidím to jako naprostou katastrofu,« uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Návrh nenajde podporu ani u hnutí SPD. »Je to jeden z mála produktů, který motivuje rodiny šetřit peníze na rekonstrukce a modernizace bydlení, protože samozřejmě tu funkci, že by si dokázal někdo dneska naspořit třeba na nemovitost, stavební spoření už úplně neplní, ale na rekonstrukce nebo modernizace bytů a rodinných domů to funguje poměrně dobře. Myslím si, že to je produkt, který má tady své místo a jeho zrušení určitě nepodpoříme,« řekl před časem pro iportaL24.cz místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Rovněž podle bývalé předsedkyně rozpočtového výboru za KSČM Miloslavy Vostré zrušení podpory u stavebního spoření není dobrá cesta, jak ušetřit ve státním rozpočtu. Je podle ní hrozně smutné, že Fialova vláda hledá úspory na vrub občanů, kteří se snaží spořit své finance ve stavebním spoření. »Pokud vadí panu ministrovi financí, že to je spoření se státní účastí, a má pocit, že nejsou dobře nastavena pravidla pro čerpání stavebního spoření, tak z mého pohledu je jednodušší spíše definovat, na co a jak by se toto spoření mělo prioritně použít, než ho přestat podporovat. Myslím si, že zejména v dnešní době je stavební spoření potřeba i pro mladé lidi, kteří si chtějí vzít hypotéku, složit akontace a podobně,« uvedla pro iportaL24.cz. »Neříkám, že by nestálo za to popřemýšlet nad tím, jak využít toto stavební spoření, ale sebrat podporu státu, je opravdu krok špatným směrem,« dodala Vostrá.

Podle stavebních spořitelen omezení státní podpory zkomplikuje poskytování úvěrů především lidem s nižšími příjmy. Asociace českých stavebních spořitelen také upozorňuje na to, že s omezením státní podpory se sníží motivace lidí peníze do stavebního spoření vkládat. Tím by se zároveň snížila i dostupnost úvěrů ze stavebního spoření. Stavební spořitelny poskytují úvěry ze svých zdrojů, tedy z vkladů klientů, kteří si spoří. Naopak hypoteční banky si na úvěr, který pak poskytnou klientovi, většinou půjčují.

Na českém trhu působí pět stavebních spořitelen. Loni u nich uzavřelo novou smlouvu zhruba 572 000 klientů a poskytly úvěry za 56,7 miliardy korun.

(jad)