Zpět do Sněmovny, velí ČSSD. Na sjezdu nahradil Petříčka Machovec

Jako první z politických subjektů si dala v novém roce sjezdové dostaveníčko ČSSD. Nejstarší politická strana u nás dnes v Brně zvolila nového místopředsedu Karla Machovce a vytyčila jasný cíl. Tím je návrat do Poslanecké sněmovny, odkud sociální demokraté vypadli na podzim 2021, kdy těsně nepřekročili pětiprocentní hranici.

»Česká strana sociálně demokratická je alternativou voličům k pravicové vládě a populistické, nacionalistické opozici,« uvedl na 44. sjezdu předseda ČSSD Michal Šmarda. Návrat na výsluní má podle něj čtyři etapy, které mají zcela výstižná označení: úklid, restart, nové tváře a návrat.

Úklidem je míněno vyřešení ekonomické situace zadlužené strany, jež musela prodat či pronajmout část svého nemovitého majetku a reorganizovat i zeštíhlit aparát. Úvodní fázi pokládá Šmarda téměř za dokončenou. Letos by strana po letech hospodaření v červených číslech mohla mít vyrovnaný provozní rozpočet, což vyplynulo z projevu statutárního místopředsedy Igora Bruzla. »V podstatě za to můžeme my všichni,« odmítl Bruzl hledat viníky neutěšené situace a zdůrazil, že hlavní je pracovat na zlepšení. Zpeněžení části majetku bylo podle něj jediným řešením. Díky prodeji Lannova paláce v centru Prahy za 201 milionů korun se podařilo straně uhradit zhruba stejně vysoký úvěr. 

O restartu mluvil Šmarda již po loňských komunálních a senátních volbách, které však pro ČSSD nedopadly jednoznačně pozitivně. Následovat by mělo budování nového mediálního a propagačního týmu a představení nových tváří, například z komunální politiky. »Sociální demokracie na tom zdaleka není tak špatně, jak by se mohlo zdát, ale bude to chtít mnohem víc práce, než jsme si kdy uměli představit,« řekl Šmarda.

Pro letošní prezidentské volby strana podpořila kandidaturu odborového předáka Josefa Středuly, který byl rovněž hostem brněnského sjezdu. Už nyní se ale sociální demokracie poohlíží po roce 2024, kdy jsou na programu hned tři typy voleb – do Evropského parlamentu, krajských zastupiteltev a třetiny Senátu. Šmarda označil za klíčové vybrání správných lídrů, ovšem záverečnou fází jeho plánu je až rok 2025 a chystaný návrat do Poslanecké sněmovny. Do něj vloží strana maximální úsilí a maximum dostupných peněz. Jak bude kampaň financovaná, není jasné, z Bruzlovy prezentace však vyplynulo, že připadá v úvahu úvěr s jasnými pravidly a splátkovým kalendářem, případně prodej nerentabilního majetku.

Machovec porazil Trauba

Machovec, který byl ve vedení už v 90. letech, nahradil exministra zahraničí Petříčka. »Tomáš Petříček rezignoval z osobních a profesních důvodů. Ačkoli se rozhodl, že se vzdá funkce místopředsedy, nadále zůstává velmi aktivním členem ČSSD,« uvedla ještě před sjezdem pro iportaL24.cz tisková mluvčí strany Jitka Pavlíková.

Třiašedesátiletý politik v dnešní volbě porazil Pavla Trauba z pražské organizace strany. Delegátům sjezdu Machovec řekl, že chce využít svou paměť a zkušenosti. Rád by ve straně zastřešil činnost odborných komisí, které i podle Šmardy potřebují restart. »Karel Machovec nekandiduje proto, aby se stal výraznou mediální tváří sociální demokracie, ale proto, aby dal do pořádku odborné zázemí,« řekl Šmarda, který byl s průběhem sjezdu spokojen, ačkoli se vedení nepodařilo prosadit komplexní změnu stanov. Řada členů uplatnila výhrady k jejich obsahu, případně navrhovali, aby schvalování předcházela hlubší debata v členské základně, a hlasování označili za předčasné. Na návrh Šmardy pak delegáti sjezdu schválili alespoň některé dílčí změny a k další debatě má dojít v červnu.

Šmarda se stal předsedou v prosinci roku 2021 na 43. sjezdu ČSSD, který vzhledem k pandemické situaci proběhl kompletně online. Delegáti tehdy zvolili po neúspěchu v parlamentních volbách kromě něj a Bruzla také další místopředsedy. Na rozdíl od Petříčka ve svých funkcích pokračují Daniela Ostrá, Robin Šín, Martin Netolický a Břetislav Štefan, předsedou Ústřední kontrolní komise ČSSD je Radek Scherfer.

(pk)