Omezení přednostních řečnických práv, zkrácení času na předkládání změn programu schůzí či změna časů interpelací na ministry. Tyto ale i další změny by měla obsahovat novela jednacího řádu Sněmovny, kterou připravuje pracovní skupina vedena místopředsedou dolní komory Janem Bartoškem (KDU-ČSL).
Vlastní návrhy na úpravy sněmovního jednacího řádu mají do příštího týdne dodat také sněmovní opoziční kluby ANO a SPD. Bartošek zdůraznil, že cílem změn jednacího řádu není omezování svobody projevu ve Sněmovně. Je ale podle něj potřeba upravit jednací řád tak, aby nemohla »relativně malá hrstka poslanců blokovat jednání celé Poslanecké sněmovny«.
»Není dobré ani přínosné, aby celý den probíhala diskuse o programu schůze, nebo abychom nesmyslně jednali řadu nocí po sobě, a tím zatěžovali jak poslance tak i personál v Poslanecké sněmovně,« řekl dnes Bartošek novinářům. Připomněl ale zároveň, že současná koalice může být v dalším volebním období v opozici. »Nechceme věci dělat na sílu,« dodal Bartošek.
K efektivnějšímu chodu Sněmovny by mohlo podle něj vést částečné omezení přednostních řečnických práv, zkrácení času na předkládání změn programu schůzí a rozšíření doby vymezené pro finální schvalování návrhů zákonů. Koalice chce, aby předlohy mohla dolní komora schvalovat po celou středu a pátek, nyní je to možné v tyto dny vždy od devíti do čtrnácti hodin.
Upravit by se mohly podle Bartoška interpelace na ministry. Konaly by se vždy od středy do pátku ráno od osmi do devíti, přičemž by bylo předem známo, kteří ministři budou přítomní. Zkrátit by se mohl čas na dotaz i na odpověď pro větší dynamiku interpelací, uvedl Bartošek. Nyní jsou interpelace na ministry vždy ve čtvrtek odpoledne a trvají zpravidla dvě hodiny.
Koalice chce měnit jednací řád v reakci na obstrukční jednání opozice, které se často daří svými dlouhými projevy blokovat jednání Sněmovny.
Smyslem politiky je dosahování konsensu
Na tom, zda je nutné kvůli obstrukcím měnit jednací řád, zatím nepanuje shoda.
Například podle ústavního právníka Jana Kysely je potřeba vést debatu o revizi jednacího řádu. Procedura by podle něj měla být transparentnější. Opozici má zaručit právo kritizovat vládní návrhy, vynutit si zařazení určitých bodů, interpelovat ministry a vnášet do komory aktuální debaty, zároveň ale respektovat právo většiny, o které rozhodli voliči, prosadit nakonec svoje návrhy. Připustil, že obstrukce by provázely také debaty o změně jednacího řádu. »Změna jednacího řádu by jistě byla spojena s obstrukcí, ale lepší prožít jednu, než je zažívat celé volební období,« uvedl Kysela.
Naopak politolog Zdeněk Zbořil se ke změně jednacího řádu staví opatrně. »Raději bych k tomuto kroku nepřistupoval, protože to je taky jeden ze zlozvyků české politiky, že když se něco nedaří, tak se kvůli tomu změní, když ne Ústava, tak alespoň zákon. Poslanci musí pochopit, že sice zastupují zájmy různých skupin, ale jsou tam proto, aby se dohodli. Jsem proti takovýmto změnám, které jsou vynuceny okamžitou situací,« řekl před časem pro iportaL24.cz.
Zbořil doporučuje počkat s případnými změnami jednacího řádu až do dalšího volebního období. Zdůraznil, že smyslem politiky, ať už volby dopadnou jakkoli, je dosahování konsensu.
Úpravy jednacího řádu, na nichž bude shoda, by mohly být podle Bartoška přijaty rychle a platit už v nynějším volebním období. U sporných návrhů očekává debatu, kdy je uvést do praxe.
Pracovní skupina k možným úpravám jednacího řádu vznikla loni na jaře v reakci na obstrukce a blokování jednání pléna. Mnohahodinové obstrukce však nejsou novinkou jen pro současné volební období Poslanecké sněmovny. Průtahy v minulosti provázely například schvalování zákona o EET, církevních restitucích nebo projednávání poplatků u lékaře.
(jad)