Češi mají nejdelší rodičovskou dovolenou v Evropské unii. Na rodičovské dovolené mohou být až čtyři roky. Národní rozpočtová rada vlády (NERV) doporučuje rodičovskou zkrátit a příspěvek snížit. Opozice naopak navrhuje rodičovský příspěvek zvýšit. O návrhu hnutí ANO na zvýšení příspěvku o třetinu na 400 000 korun bude příští čtvrtek mimořádně jednat Sněmovna.
Rodičovský příspěvek činí nyní 300 000 Kč a je možné ho vybrat do potomkových čtyř let. Naposledy se zvedal od ledna 2020, a to o 80 000 Kč. Loni stát rodičům malých dětí vyplatil přes 35,4 miliardy korun.
Předloha ANO předpokládá zvýšení celkové částky příspěvku o třetinu na 400 000 Kč. Zavedla by také jeho valorizaci o inflaci vždy v lednu, případně v jiném termínu, pokud by míra růstu cen přesáhla pět procent. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) návrh už dříve odmítla kvůli zásadním rozpočtovým dopadům.
Navýšení rodičovské podporují vládní Piráti. Navrhovali ho už letos na jaře. Odmítavě se ke zvyšování výdajů staví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i někteří další vládní politici.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že chce příští rok ve vládní koalici jednat o zvýšení rodičovské. »Pro rok 2023 je zvýšení rodičovské tématem, které chci s koaličními partnery otevřít. Předpokládám, že se budeme bavit i o novelizaci rozpočtu a přesunu peněz v kapitolách… Pokud bude rozpočtový prostor, tak já rozhodně toto budu navrhovat,« řekl ministr novinářům.
Národní rozpočtová rada vlády poukazuje na to, že Česko má nejdelší rodičovskou v Evropě. Doporučuje kvůli zvládnutí vysokých schodků rozpočtu a zadlužení příspěvek snížit a rodičovskou zkrátit. Při zkrácení o rok a odpovídajícím snížení by výdaje mohly ročně klesnout o pět až sedm miliard korun.
Koalice neměla koule návrh narovinu odmítnout
Opozice s návrhy NERV nesouhlasí. »SPD absolutně odmítá, aby se rodičovská péče zkracovala, nebo aby se snižovala podpora, naopak je ji potřeba zvýšit,« řekla pro iportaL24.cz místopředsedkyně sociálního výboru Lucie Šafránková. Připomněla, že hnutí navrhovalo její zvýšení minulý týden hned dvakrát. Jeden z návrhů počítá se zvýšením příspěvku na 380 000 s tím, že by byl automaticky valorizován, druhý návrh, podle něhož by se rodičovská zvýšila na 360 tisíc a který rovněž počítá s automatickou valorizací, leží ve Sněmovně od začátku července. Dolní komora však debatu o zvýšení rodičovské odmítla. »Bohužel, vládní poslanci se nepřihlásili, i když byli přítomní, tudíž to Sněmovna nemohla odhlasovat. Neměli ani koule se k tomu postavit tak, že by to narovinu odmítli,« řekla Šafránková.
Rodičům by podle ní měla nadále zůstat možnost rozhodnout se, jak dlouho budou s dítětem doma. »Ta možnost tady je, je zcela na nich, zda půjdou do práce za rok nebo zůstanou s dítětem doma až čtyři roky, ta částka je stejná,« uvedla.
Chybí kapacity ve školkách i jeslích
Návrhy NERV považuje za »absolutní nesmysl« také bývalá místopředsedkyně sociálního výboru za KSČM Hana Aulická Jírovcová. »Naopak si myslím, že to, že matky můžou být s dítětem doma, je to nejlepší pro dítě. Řada studií dokazuje, že minimálně do dvou tří let by maminka měla být s dítětem doma. NERV to navrhuje jenom z toho důvodu, aby ušetřil ve státním rozpočtu, absolutně s tím nesouhlasím a hrozím se toho, že by to vůbec mohli přijmout,« řekla bývalá poslankyně pro iportaL24.cz.
Zdůraznila, že kromě toho, že by to mělo dopad na vývoj dítěte, by to rodinám přineslo velké problémy nejenom finanční, ale i s tím, kam děti umístit, protože je nedostatek kapacit ve školkách, ale také v jeslích i v dětských skupinách. »Je to jenom o tom, jak ušetřit, ale nikdo se nedívá, jaká je realita v České republice a jaký dopad by to mělo na rodiny,« dodala Aulická Jírovcová.
I vzhledem k současné situaci s cenami energií, ale i dalších komodit, považuje za vhodné navýšit rodičovský příspěvek minimálně na 400 000 Kč. »Mám ovšem strach z ministra Jurečky, na to, jak hlásili, že je pro ně priorita rodinná politika, tak skutečnost je úplně jiná, Jurečka na ministerstvu představuje i další absurdity, jako je například krácení dávek v oblasti zaměstnanosti. Vůbec nechápu myšlení této vlády,« dodala Aulická Jírovcová.
Pro zkrácení rodičovské se naopak vyjádřila např. předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podmínkou by však podle ní muselo být navýšení kapacit péče o děti. Podobně argumentovali také zástupci hnutí STAN.
V délce rodičovské jsme na špici Evropy
Právě nedostatečná kapacita v předškolních zařízeních je problémem, který je v ČR dlouhodobě. Jen v minulém školním roce tato zařízení zamítla přes 44 tisíc podaných žádostí o přijetí.
Rodičovský příspěvek patří mezi dávky sociální podpory. Naposledy se zvedl od ledna 2020 v době tehdejší ekonomické konjunktury. Vzrostl o 80 000 Kč na nynějších 300 000 Kč. Měsíční částka může dosahovat u většiny rodičů až 70 procent základu příjmu. Odpovídat tedy může zhruba čistému výdělku. Čím vyšší měsíční dávka je, tím rychleji se suma vyčerpá. V roce 2019 rodiče malých dětí od státu dostali 24,5 miliardy, loni zhruba o deset miliard víc.
V Česku je rodičovská dovolená až 208 týdnů, tedy čtyři roky. V ostatních evropských zemí to jsou maximálně tři roky, tedy 156 týdnů. Takto dlouhou rodičovskou má Francie, Německo, Litva, Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko. V Bulharsku, stejně jako v Rakousku, je rodičovská 104 týdnů, následuje Švédsko s 68 týdny. V Polsku a Estonsku je rodičovská 32 týdnů, na Islandu, v Nizozemí, Finsku a Itálii to je 26 týdnů. Nejkratší rodičovskou, 13 týdnů, má Velká Británie a Portugalsko.
Mimořádná schůze se nakonec nemusí uskutečnit, když Sněmovna neschválí návrh jejího programu. Navzdory tomu se ale otevře prostor pro diskusi, byť omezenou. Vládní většina v dolní komoře dosud opozici konání žádné schůze svolané z jejího podnětu neumožnila.
(jad)
Vymřeme to „oni“ chtějí….
Fuj!