Kupní síla obyvatel podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu dál slábne. Pokračující růst spotřebitelských cen, umocněný nechutí současné vlády ho eliminovat alespoň tak, jako v okolních státech, výrazně snižuje reálnou hodnotu výdělků českých zaměstnanců. Ačkoliv průměrná hrubá měsíční nominální mzda v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla proti stejnému období loni o 8,6 procenta na 41 265 korun, po zohlednění růstu spotřebitelských cen (o 16,4 %) reálně klesla o 6,7 %. A jednalo se již o šestý pokles v řadě!
Připomeňme, že v celém minulém roce sice průměrná mzda stoupla meziročně o 6,5 % na 40 353 Kč, avšak její reálná hodnota klesla o 7,5 %. A dodejme, že na průměrnou mzdu u nás stále nedosáhne zhruba třetina zaměstnanců.
Desetina zaměstnanců nebere ani 18 601 Kč měsíčně
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil v 1. kvartálu 34 741 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 18 601 Kč, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 65 512 Kč.
Největší propad kupní síly ve vzdělávání i ve zdravotní a sociální péči
»Mzdový vývoj byl velmi různorodý podle odvětví. Pouze v jediné sekci mzdový růst překonal hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (16,4 %). U ostatních tak došlo ke značnému snížení průměrných mezd v reálném vyjádření. Oním výjimečným odvětvím byla energetika (sekce výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu), kde se průměrná mzda zvýšila nominálně o 23,1 %, reálně tedy vzrostla o 5,8 %, na úroveň 79 221 Kč, čímž překonala všechna zbylá odvětví. Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn,« uvedl ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Naopak největší meziroční reálný pokles podle něj najdeme ve vzdělávání, kde nárůst nominální mzdy činil jen 3,9 % a kupní síla se tak snížila o 10,7 %. Více jak desetiprocentní reálný pokles (o 10,6 %) byl také v ostatních činnostech, a o rovných 10 % se reálně snížila mzda v peněžnictví a pojišťovnictví. Ve zdravotní a sociální péči pak klesla meziročně o devět procent.
Druhou nejvyšší nominální průměrnou mzdu po energetice najdeme v informačních a komunikačních činnostech (78 503 Kč), třetí příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 75 539 Kč, uvádí dále Holý. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvává v ubytování, stravování a pohostinství (24 446 Kč), což představuje necelou třetinu úrovně v energetice. Druhá nejnižší průměrná mzda je tradičně v administrativních a podpůrných činnostech (29 648 Kč).
»V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) dosáhla průměrná mzda 39 863 Kč, což je o něco méně než v průmyslových odvětvích (40 768 Kč). V dominantním zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda dostala na 39 739 Kč, v těžbě a dobývání mzda byla 43 836 Kč. Ve stavebnictví najdeme údaj 34 363 Kč a v dopravě a skladování 36 703 Kč,« uvádí dále statistik.
Výrazně pod úrovní celkové průměrné mzdy jsou pak mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství (30 541 Kč) a v ostatních činnostech (30 725 Kč), dodává.
Jihočeši s nejmenším propadem reálné mzdy, nejbohatší jsou dál Pražáci
Kupní síla se podle Holého reálně propadla ve všech krajích, a to v rozmezí od 5,6 % do 7,9 %. Nejlépe ze srovnání vychází Jihočeský kraj, kde se snížila právě o 5,6 % díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který zde dosáhl takřka deseti procent (9,9 %). Hlavní město naopak zaznamenalo nejvyšší propad reálné mzdy, a to o 7,9 %, následováno kraji Královéhradeckým a Karlovarským (shodně o 7,2 %) a dále Středočeským krajem (o 7,1 %).
»Podle absolutní úrovně výdělků zůstala nicméně Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 52 814 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 40 768 Kč a na třetím byl Jihomoravský, který těsně překonal čtyřicetitisícovou hranici (40 146 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (35 010 Kč). S odstupem byl následován Pardubickým krajem (36 255 Kč), Olomouckým (36 506 Kč) a Zlínským, kde se průměrná mzda dostala na 36 653 Kč. V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda hodnoty 37 094 Kč,« nastiňuje žebříček krajů ve mzdové úrovni Holý.
Ivan Cinka