Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) dnes podepsal Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2023 s Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů (ČMSZP). Ale může to být slabá náplast, protože zemědělcům zbývá málo času, aby se podřídili novým regulacím pro hospodaření. V opačném případě může být ohrožena potravinová bezpečnost České republiky v příštích letech.
Středobodem zmiňované kolektivní smlouvy, jenž byl předmětem dlouhého a složitého vyjednávání, je procentuální zvýšení mezd, a to ve srovnání s rokem 2022. V závěru jednání bylo dosaženo jejich růstu v průměru o 10,04 %. Toto zvýšení mezd, tedy v době, kdy česká ekonomika prožívá složité období, považuje předseda OSPZV-ASO ČR Bohumír Dufek za velký úspěch.
Kolektivní smlouvu na letošní rok podepsaly oba svazy s odbory společně a dohodly se na růstu minimálních mzdových tarifů v zemědělství v průměru o 4,19 procenta, u nejnižších tarifů se dohodly na růstu mezd o 5,85 procenta.
Průměrná mzda v zemědělství byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) za první dvě čtvrtletí letošního roku 29 512 Kč, loni činila 29 973 Kč. Průměrná měsíční mzda v ČR stoupla podle údajů ČSÚ ve druhém letošním čtvrtletí meziročně o 1696 korun na 40 086 Kč hrubého.
ČMSZP měl podle své výroční zprávy ke konci loňského roku 100 členů. Dříve byl členem Agrární komory ČR (AK), ze které v roce 2016 odešel. Zemědělský svaz ČR (ZS) má více než 1000 členů, mezi kterými jsou zemědělská družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezením i fyzické osoby. Jeho předseda Martin Pýcha je viceprezidentem AK.
Se ZS mají odboráři jednat ve středu. »Očekáváme, že i tato kolektivní smlouva, po projednání všech navržených bodů smlouvy a dosažení vzájemné shody nad jejím zněním, bude rovněž podepsána,« píší odboráři ve vyjádření, které má iportaL24.cz k dispozici.
SZP EU nezohledňuje válku na Ukrajině
Český strategický plán, který představuje »recept« pro každou členskou zemi Evropské unie pro provádění Společné zemědělské politiky (SZP) a rozhoduje o rozdělení zemědělských dotací od roku 2023, schválila Evropská komise. Regulace však vznikaly před válkou na Ukrajině, a tedy za zcela odlišných podmínek…
»Považujeme za dobré, že Evropská komise neměla po zapracování připomínek z české strany další výhrady ke strategickému plánu. Již tak mají zemědělci málo času na seznámení se s novými pravidly pro rozdělení zemědělských dotací na období let 2023 až 2027. Pěstování zemědělských plodin i chov hospodářských zvířat je třeba dopředu plánovat a není možné tyto činnosti přizpůsobit novým podmínkám ze dne na den jako v jiných oborech. Současně je stále třeba vyjasnit některá pravidla, kterými se mají zemědělci řídit již za měsíc,« říká prezident AK Jan Doležal a žádá vyjasnění u těchto oblastí:
1. Nastavení definice aktivního zemědělce
U definice aktivního zemědělce je třeba najít efektivní a administrativně nenáročný nástroj, který zajistí, že žadatel o dotační podpory je opravdu aktivní zemědělec a nejedná se pouze o aktivního příjemce dotací pod záminkou údržby krajiny bez produkce.
2. Erozně ohrožené plochy
Zásadně nesouhlasíme s preventivním rozšířením erozně chráněné půdy od roku 2024 až na 65 procent plochy orné půdy. Toto by nemělo podléhat povinnému zavedení protierozních opatření, ale sloužit jako doporučení pro zemědělce, že na těchto pozemcích je vyšší riziko eroze a hrozí zařazení do kategorie erozně chráněných pozemků po skutečné erozi. Největší dopad by mělo rozšíření silně erozně ohrožených ploch tam, kde není možné vůbec pěstovat plodiny s nízkou ochrannou funkcí (například brambory, kukuřice, řepa, slunečnice, sója, bob). Pro zemědělce bude již problematické snížení maximální plochy jedné plodiny z 30 na 10 hektarů u silně erozně ohrožených oblastí.
3. Neprodukční plochy
Přestože se potýkáme se zdražováním potravin, zemědělcům v příštím roce nebude povoleno na ploše minimálně 40 tisíc hektarů pěstovat v rámci celé České republiky jakékoliv tržní plodiny. Pokud mají zemědělci využít výjimku Evropské komise, je důležité, aby nebyli za osetí úhorů penalizováni ztrátou nároku na tzv. ekoschémata. Jestliže mají neprodukční plochy přispívat k dobrému zemědělskému a environmentálnímu stavu půdy, bylo by žádoucí umožnit bez postihu na těchto pozemcích pěstovat plodiny vázající dusík bez použití přípravků na ochranu rostlin. Procento půdy bez produkce se navíc má podle strategického plánu v příštích navyšovat.
4. Podpora náročných zemědělských činností
Válka na Ukrajině zvýšila ceny ropy a zemního plynu a výrobků z nich a výrazně ovlivnila také mezinárodní obchod se zemědělskými komoditami po celém světě. Toto se již nestihlo zohlednit v aktuálním strategickém plánu a považujeme to za velkou chybu a ohrožení potravinové bezpečnosti České republiky. Následkem raketového nárůstu nákladů se prodražuje zemědělská prvovýroba, ale zemědělci mají omezené možnosti promítnout tento růst nákladů do cen, za které prodávají své produkty. Je třeba podpořit náročnější činnosti, jako je chov hospodářských zvířat a pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele, jinak hrozí jejich výrazný útlum na území České republiky.
5. Výše redistributivní platby
Pokud nedojde k podpoře náročných zemědělských činností, budeme nadále usilovat o přehodnocení redistributivní platby na podporu prvních 150 hektarů zemědělských podniků. Při úrovni 23 procent budou výrazně znevýhodněny střední a větší zemědělci, kteří produkují většinu potravin v Česku a provozují investičně a pracovně náročnější činnosti. Tato hodnota se pohybuje výrazně nad průměrem Evropské unie ve výši 13 procent.
»Je nezbytné připomenout, že současný strategický plán vznikal za zcela jiných podmínek, než v jakých nyní kvůli válce na Ukrajině žijeme. Po roce fungování strategického plánu je možné jej přehodnotit, a pokud se naplní černé scénáře vývoje českého zemědělství, AK o to bude usilovat,« uzavřel Doležal.
(zmk)