Prudký růst spotřebitelských cen, umocněný nechutí současné vlády ho korigovat alespoň tak, jako se to dělo v okolních státech, v minulém roce velmi výrazně snížil reálnou hodnotu výdělků českých zaměstnanců. Ačkoliv průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti stejnému období předchozího roku o 7,9 procenta na 43 412 korun, po zohlednění růstu spotřebitelských cen (o 15,7 %) reálně klesla o 6,7 %. A byl to již pátý pokles v řadě, přičemž v předchozích dvou kvartálech se reálná mzda dokonce propadla shodně o 9,8 %. Čerstvá data vyplývají z dnes zveřejněné informace Českého statistického úřadu, podle které v celém roce 2022 sice průměrná mzda stoupla meziročně o 6,5 % na 40 353 Kč, avšak její reálná hodnota klesla o 7,5 %.
V té souvislosti je jistě zajímavé uvést i srovnání s rokem 2018, které ve své analýze nabízí Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Průměrná mzda se za celé čtyřleté období zvýšila nominálně o více než čtvrtinu (o 25,9 %), reálně však nedosahuje ani úrovně roku 2018 a je kvůli vysoké inflaci nižší o 0,5 %.
Desetina zaměstnanců nebere ani 18 606 Kč
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil ve 4. čtvrtletí 37 463 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o devět procent. Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 18 666 Kč, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 70 514 Kč.
Vzdělávání, ale i zdravotní a sociální péče ve 4. kvartálu »ostrouhaly«
Vývoj průměrné mzdy, na kterou stále nedosáhnou přibližně dvě třetiny zaměstnanců, byl přitom značně různorodý, a to podle odvětví, ale i na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.
Podle Holého došlo ve 4. čtvrtletí v jedné odvětvové sekci dokonce k nominálnímu poklesu – mzdy ve vzdělávání se snížily o 0,3 % na 49 021 Kč. V ostatních odvětvích došlo k růstu v rozpětí od 4,5 % až do 14,6 %. Nejslabší nominální nárůst po vzdělávání byl u zdravotní a sociální péče, kde se průměrná mzda zvýšila o 4,5 % na 48 074 Kč. »Bez těchto dvou odvětví s vysokou dominancí státu, které dohromady zaměstnávají 16,5 % všech zaměstnanců a působily jako brzda, by mzdy rostly zhruba devítiprocentním meziročním tempem,« uvádí Holý.
Nejvíce podle něj táhlo růst mezd vzhůru odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+14,6 %), kde se průměrná mzda dostala na úroveň 65 034 Kč a byla tak třetí nejvyšší. Na prvním místě zůstaly informační a komunikační činnosti, kde stoupla průměrná mzda o 9,1 % na 73 053 Kč. Druhá nejvyšší průměrná mzda je v peněžnictví a pojišťovnictví, má hodnotu 66 400 Kč a vzrostla o 10,3 %.
Naopak vůbec nejnižší průměrnou mzdu měli nadále zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství, meziročně se jim sice zvýšila o 8,8 %, ale jen na 24 686 Kč
Ve zpracovatelském průmyslu, jako v největším zaměstnavateli, průměrná mzda podle Holého stoupla o 9,3 % na 41 549 Kč, ve stavebnictví vzrostla o devět procent na 37 223 Kč a v dopravě a skladování se zvýšila o 9,7 % na 38 706 Kč. Druhá početně nejvýznamnější sekce velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel pak zaznamenala nárůst průměrné mzdy o 8,5 % na 39 574 Kč.
Nejbohatší nadále Praha, nejchudší Karlovarský kraj
Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává hlavní město, průměrná mzda v Praze byla 52 213 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 43 730 Kč. Regionem s nejnižší mzdovou úrovní je naopak nadále Karlovarský kraj (38 019 Kč), s odstupem následován Pardubickým krajem, kde průměrná mzda činí 39 345 Kč.
Ivan Cinka
To jsme to dopracovali….