Zdeněk Škromach: Vláda se snaží nespokojeným občanům vsugerovat, že nemá smysl k volbám chodit

Zdeněk Škromach je bezesporu jednou z nejvýznamnějších politických osobností z řad sociální demokracie počátku tohoto století. Bývalý 1. místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a šéf resortu zdravotnictví vnímá pozitivně vývoj v SOCDEM po nástupu Jany Maláčové, které říká »Johanka z Hradiště«. Věří, že se strana pod jejím vedením do Sněmovny dostane a pomůže nastolit novou vládu. O té stávající a o jejích krocích se v rozhovoru pro iportaL24.cz vyjadřoval poměrně ostře. Padala slova jako »svinstvo«, »neschopnost« či »naprosté zoufalství«. »Premiér Fiala by podle vládního návrhu o klamání ve volbách už měl sedět,« tvrdí Škromach.

Jak hodnotíte vládní důchodovou reformu, kterou šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil jako »deformu«. Souhlasíte s ním?

Naštěstí se jedná jen o parametrické změny funkčního průběžného důchodového systému, který přečkal První republiku, Hitlera i komunisty, a naštěstí přečká i Jurečku s Fialou. Opakuje se to pokaždé, když se dostane k moci ODS a její klony. Cílem všech těch změn je destabilizovat systém důchodů a vytvořit si záminku k vyvedení důchodových peněz do privátního systému. Vzhledem ke stovkám miliard korun z veřejných prostředků je to pochopitelné. Zatím se to vždy podařilo nástupem sociálně demokratických vlád znova stabilizovat.

Změny v důchodovém systému musí vláda řešit v rámci sociálního dialogu, tedy s těmi, kteří systém financují, zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů – odbory a svazy zaměstnavatelů a živnostníků. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti pak s opozicí.

Často se ozývají hlasy, že kdyby vláda podpořila prorodinnou politiku, bude to lepší řešení. Jakými kroky se podle vás dá toto provést?

Určitě je dobré podporovat rodiny s dětmi. Pro mě je překvapením Jurečkova protirodinná politika, která mě u lidovce překvapuje. Pak se nemůžeme divit, že vzniká generace pejsků a kočiček. Je to levnější varianta než mít děti, které vlastně při nízkých příjmech a absenci prorodinné politiky snižují životní úroveň svých potenciálních rodičů.

Na druhou stranu je potřeba si říct, že důchodové systémy v našem světě už dávno nezávisí na počtu dětí, ale na výkonnosti ekonomiky. Proto i zvyšování věku pro odchod do důchodu nedává smysl.

Souhlasíte s růstem platů vrcholných politiků, jak je na sklonku minulého roku schválily obě komory parlamentu?

Dlouhodobě prosazuji, aby platy politiků byly odvozeny od reálného růstu či poklesu příjmů občanů naší země. Je nepřijatelné, když politici říkají, že nejsou schopni zajistit financování důstojného růstu reálných mezd, platů a důchodů, aby jejich platy rostly. Naopak mají jít vlastním příkladem, že jejich platy neporostou, pokud příjmy ostatních reálně stagnují nebo dokonce klesají! Byl by to výraz slušnosti. Systém by měl být nastaven ústavním zákonem, aby ho nemohla měnit jenom vláda bez podpory opozice.

Co si myslíte o dalším velmi skloňovaném tématu – ze strany opozice i odborů – tzn. výpovědím bez udání důvodu?

Je to obyčejné svinstvo! Vláda k takové změně nemá od občanů mandát. Ať strany vládní koalice předloží tento a podobné antizaměstnanecké návrhy ve svých volebních programech. Věřím, že jim to lidé spočítají.

Jinak je to další příklad neschopnosti vlády dvou koalic alias pěti stran vést sociální dialog s odbory a zaměstnavateli. Výpovědi bez důvodu nepatří do středoevropského pracovně právního prostředí. Byl by to návrat do předminulého století.

Nejsou české odbory až příliš pasivní? Když to srovnáme se zahraničním vývojem (Francie, Německo…)?

To by bylo na dlouhé vyprávění. Odbory jsou natolik aktivní, jak aktivní jsou jejich členové. Osobně jsem zažil budování nových odborů v devadesátých letech minulého století. Lidé příliš spoléhají na to, co jim vláda pohodí. Chybí povědomí efektivity důsledného kolektivního vyjednávaní. Jen odborový předáci to sami bez vojska nezvládnou. Určitě by pomohl větší důraz a spolehnutí se na vlastní síly. A samozřejmě jsou potřeba i silné osobnosti, které se nebudou bát vést tvrdý sociální dialog s vládou a důsledně kolektivně vyjednávat.

Jak hodnotíte výrok premiéra Fialy, že když dostane jeho vláda další čtyři roky, budeme mít platy jako v Německu?

To sliboval už jeho bývalý stranický kolega Klaus před 30 lety! Je to ukázka jen naprostého zoufalství Fialy a celé jeho vlády! Tak mě napadá, že podle vládního návrhu o klamání ve volbách by už měl sedět! A jinak by se měl rozhlédnout po demokratické Evropě, kde premiéři a vlády v zoufalé situaci rezignuji a umožní občanům se znova rozhodnout v demokratických volbách a obnovit jejich důvěru ve funkčnost demokracie.

Aktuální téma – Petr Fiala pochválil vládu a ministra Stanjuru při hodnocení schodku státního rozpočtu za rok 2024 – 271,4 miliardy korun. Má se zač chválit?

Je to opravdu divné. Oni přece slibovali vyrovnaný rozpočet! A zatím dluhy jen rostou! V minulosti to vždy musely zachraňovat sociálně demokratické vlády, které po nich přišly. Ale hlavně ty dluhy nejsou prorůstové, ale do betonu. Navíc podle odborníků z velké části je státní rozpočet naprosto vybájený a nereálný. Dluhy budou asi mnohem vyšší.

Nová vláda bude muset taky prošetřit mnohamiliardové vládní zakázky, které zřejmě nejsou zcela pod veřejnou kontrolu. Tak jak to konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad, že vsystému nákupů ministerstva obrany jsou fatální chyby.

Jaký by tedy byl váš recept na snižování státního dluhu a rozpočtového schodku?

Progresivní zdanění, prorůstová opatření, zabránění odlivu zisků do daňových rájů, omezit neefektivní výdaje, které se skrývají za výdaji na zbrojení a podpořit domácí i zahraniční investice do inovativních oborů.

Jakým způsobem hodnotíte vývoj Sociální demokracie? Nebyla podle vás chyba vzdát se značky ČSSD, které se následně chopila Česká suverenita?

To by vydalo na samostatný, monotematický rozhovor. Úpadek podpory občanů v posledních deseti letech byl opravdu velmi nepříjemný. O to více zaráží neschopnost reagovat na nepříznivý vývoj. Myslím, že SOCDEM, dříve ČSSD, se musí rychle pozitivně vypořádat se svojí předchozí úspěšnou novodobou historií, aby přesvědčila občany, že má stále smysl ji volit. Bohužel většina bývalých voličů dnes považuje za sociální demokracii ANO, a ti radikálnější SPD. Na novém vedení nyní je přesvědčit občany, že jsou schopni hájit jejich zájmy lépe než tyto dvě strany vůči extrémistickým stranám současné vládní koalice. A pak může zavelet, jako kdysi Miloš Zeman: »Zdivočelí sociální demokraté z vandru domů!«

A změna názvu? Ta byla asi tou nejmenší chybou v politice SOCDEM, dříve ČSSD, posledních deseti let.

Je cestou pro českou levici spojení SOCDEM v široké koalici podle francouzského vzoru, jak o tom hovoří šéfka strany Jana Maláčová? I třeba v rámci hnutí STAČILO!?

Je důležité, aby pokračoval nárůst preferencí SOCDEM, dříve ČSSD, který nastal nástupem nového vedení poslední záchrany prezentovaným Janou Maláčovou. A jak já říkám, Johankou z Hradiště! Podařilo se jí zvednout korouhev z bláta a vyvolat emoce, které jsou v politice nesmírně důležité. Věřím, že se SOCDEM, dříve ČSSD, dostane do dubna 2025 na 7 % volebních preferencí. A pak se musí rozhodnout o dalším postupu k výraznému úspěchu v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny České republiky.

Jinak je správné spolupracovat s každým, kdo umožní realizovat sociálně demokratický program. Vše ostatní je politický naivismus. V tom lepším případě.

Je nutné inspirovat občany k aktivnímu občanství, bez kterého demokracie nefunguje. Prolomit vládní snahu o odrazení nespokojených občanů od účasti ve volbách. Vláda se snaží nespokojeným občanům vsugerovat, že nemá smysl k volbám chodit, protože tím vlastně stejně nic nezmění. Sami si jsou vědomi, že jejich pár voličů přijde. Slovenská volba prezidenta ukázala, že to jde. Všichni už oslavovali Korčoka a najednou se ukázalo, že do druhého kola prezidentských voleb přišlo více voličů než v prvním kole a suverénně vyhrál Pellegrini. Aktivace občanů je obzvláště důležitá, když vládní koalice počítá s podporou ze zahraničí v korespondenční volbě, která je velmi pochybná a umožňuje manipulaci.

Možná by stálo za to udělat velkou protivládní kandidátku pod názvem: »Už vám to došlo?!«.

Petr Kojzar