Produkce tuzemského zemědělství dosáhla loni podle předběžných údajů Českého statistického úřadu 198,9 miliardy korun a meziročně se zvýšila o 19 procent. Vzrostla jak rostlinná, tak i živočišná výroba. Významně ovšem stoupaly také nákladové položky, mezispotřeba, náhrady zaměstnancům, pachtovné a nájemné. Podnikatelský důchod ze zemědělské činnosti se tak zvýšil jen o necelých šest procent. Z vyjádření Zemědělského svazu ČR (ZS) navíc vyplývá, že i tento výsledek je mimořádný a letos se vzhledem k řadě okolností nemůže zopakovat, naopak lze očekávat dramatický propad hospodaření zemědělských podniků.
V zemědělství u nás podle ZS podniká téměř 30 000 fyzických a právnických osob, které zaměstnávají přes 97 000 přepočtených pracovníků.
ČSÚ uvádí, že rostlinná produkce loni činila 120,8 mld. Kč (růst o 16,5 %) a živočišná produkce 66,1 mld. Kč (+23 %). Nárůst v obou sektorech ovlivnily především vyšší ceny zemědělských výrobců. K meziročnímu navýšení produkce pšenice o 33,2 %, ječmene o 44 % a řepky o 32,6 % přispěla vedle cenového vývoje i jejich dobrá úroda, uvedli statistici.
V živočišné výrobě se podle nich zvýšila produkce skotu o 29 %, prasat o 17,8 %, drůbeže o 21 %, mléka o 24,7 % a vajec o 13 %. Samotná výroba ale stoupla jen v případě jatečného skotu, jatečné drůbeže a mléka, nižší však byla výroba jatečných prasat a vajec.
Největší nákladová položka, mezispotřeba, podle předběžných dat meziročně stoupla o 22,5 % na 132,1 mld. Kč. Vzrostly i náhrady zaměstnancům (o 7,6 %) a předepsané pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí (o 13,5 %), uvedl ČSÚ.
Podnikatelský důchod ze zemědělské činnosti je po započtení dotací ve výši 35,6 mld. Kč na základě metodiky sestavování Souhrnného zemědělského účtu aktuálně odhadován ve výši 27,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 5,8 %.
Nárůst zisku je jen hrou čísel
Výsledky svého interního šetření zveřejnil v tomto týdnu také ZS. Podle něj dosáhly oslovené zemědělské podniky loni průměrný čistý zisk 6242 Kč na hektar. »Pokud výsledek přepočteme na výměru užívané zemědělské půdy v ČR, pak lze za celé odvětví zemědělství za rok 2022 očekávat zisk až ve výši 22 mld. Kč. To je výrazně více než v roce předchozím, kdy byl čistý zisk odvětví na úrovni 9,1 mld. Kč,« uvedl ve své tiskové zprávě ZS s tím, že tento výsledek nelze zaměňovat s podnikatelským důchodem, který kromě zisku započítává také prostředky na investice nebo mzdy. Údaje, se kterými pracuje svaz, vychází z hospodářských výsledků po zdanění.
Za mimořádným výsledkem podle ZS stojí příznivý souběh dvou faktorů. »Po mnoha letech stagnace loni došlo k růstu výkupních cen agrárních komodit, což se příznivě projevilo na tržbách. Ceny vstupů na nákladové straně sice také významně rostly, ale to se z větší části účetně promítne až do roku 2023. Většina zemědělských podnikatelů totiž v loňském roce ještě používala osiva a hnojiva nakoupená za předkrizové ceny a také jim dobíhaly fixace nižších cen energií,« uvedl svaz.
Současně však vysvětlil, že letos tyto tržní trendy zafungují opačným způsobem, a pokud se nic nečekaného nestane, lze předpokládat naopak dramatický propad hospodářského výsledku. Od podzimu loňského roku již výkupní ceny řady zemědělských produktů klesají, na druhé straně se do hospodaření naplno promítne loňský růst nákladů. Navíc, v důsledku radikální změny vládní agrární politiky produkční zemědělci od letoška přicházejí o významnou část dotací.
Podle studie, kterou si ZS nechal zpracovat u poradenské společnosti KPMG, budou mít změny vládní dotační politiky, účinné od letošního roku, negativní dopad na přibližně 2000 zemědělských podniků. Změnou jsou zasaženy především střední a větší podniky, které aktuálně zajišťují 77 % zemědělské produkce v Česku.
»Predikovaný nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Zemědělci mají ve skladech hnojiva, osiva a další vstupy za miliardy, které budou používat až letos, a proto je do loňských nákladů nemohli zaúčtovat. Tyto vstupy přitom byly nakupovány již za velmi vysoké ceny, což se negativně promítne až do letošního hospodaření. Připomínám, že ceny hnojiv, krmiv a osiv se vloni meziročně zvýšily o desítky až stovky procent. Růst ceny paliv a energií je všeobecné známý. Kvůli popsanému účetnímu časovému posunu nabídne reálnější srovnání až průměr hospodářského výsledku za roky 2022 a 2023,« uvedl Martin Pýcha, předseda ZS.
Kdo stojí za předražováním potravin
Zemědělci se také vyjádřili k jednomu z nejožehavějších problémů dneška, a to k cenám potravin. »Růst cen potravin netěší nikoho z nás, ale zemědělci jsou ti poslední, kdo s tím může něco dělat. Jsme nejslabším článkem dodavatelského řetězce a náš vliv na koncové ceny je malý,« řekl Pýcha a upřesnil: »Jen největších 10 obchodních řetězců mělo v roce 2021 roční tržby 415 mld., což je 2,5x více, než kolik utržili všichni čeští zemědělci dohromady – 160 mld. I ty největší zemědělské podniky při vyjednávání o ceně čelí mnohonásobně větší tržní síle. Navíc výkupní cena samotného zemědělského produktu je obvykle někde na úrovni 20-30 % toho, co zaplatí koncový zákazník.«
Ivan Cinka
ILUSTRAČNÍ FOTO – Josef Šenfeld (2) a pixabay (1)
A dostávají dotace také zahrádkáři….?