Závislost na lécích či jejich nadměrné užívání se v Česku dostalo na žebříčku všech společenských drog na druhé místo hned za alkohol. Pro někoho možná i trochu překvapivě už tento společenský problém předstihl co do počtu závislých lidí klasické drogy jako kokain, pervitin nebo heroin. »Pro mě to bylo překvapení. V ordinaci jsem hned po alkoholicích očekával hodně kokainistů. Jenže druhou nejpočetnější skupinou, která k nám přichází, jsou lidé mající problémy s léky, popřípadě navíc v kombinaci s alkoholem,« říká ředitel institutu Origanum a adiktolog Aleš Kuda.
Náš benevolentní přístup k nadměrnému užívání léků prakticky na všechny zdravotní neduhy, co nás trápí, je fenoménem celé západní společnosti, Česka nevyjímaje. Potvrzuje to i průzkum online lékárny Pilulka.cz a výzkumné agentury Behavio, který se realizoval ve čtyřech středoevropských zemích – v ČR, na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku. »Z výsledků vyplývá, že každý den nebo několikrát týdně si bere léky proti bolesti 10 % populace těchto států včetně nás Čechů a dalších cca 16 % je užívá několikrát za měsíc,« uvádí Daria Zverevska, tisková mluvčí Pilulka.cz.
Nárůst zneužívání hypnotik
Analgetika (léky tlumící bolest) jsou přitom jen jednou ze tří skupin léčiv, jichž se celková problematika nadměrného užívání a závislosti na nich týká. Dalšími dvěma jsou hypnotika (léky, které pomáhají při nespavosti) a anxiolytika (léky užívající se při léčbě úzkostí). »Právě hypnotika rostou velmi významně. V období let 2014 až 2020 se jejich užívání během těchto šesti roků zvýšilo dvojnásobně. Aktuálně jejich spotřeba mírně převyšuje i dříve více preferované léky na úzkost,« dokládá Kuda.
Kdy vlastně dochází ke zneužívání léků? Hypnotika a anxiolytika by se měla užívat jen přechodně, maximálně 4–6 týdnů. U analgetik je pak podle Kudy potřeba zohlednit jejich předepisování lidem s chronickými bolestmi, takže dlouhodobé užívání nelze v těchto případech brát jako jejich zneužívání. »Jednoznačně jde o léky, které užíváme bez lékařského předpisu, nebo si je necháváme pokoutně předepsat. Sháníme si je u kamarádů nebo na černém trhu, kde je možné všechny bez potíží sehnat. Postupně se zvyšuje užívání látky a roste fyzická závislost na ní. V ordinaci mám kupříkladu klienty, kteří denně spolykají 15–30 tablet hypnotik,« definuje svůj pohled na závislost.
Co se týká jednotlivých věkových nebo sociálních skupin v Česku, tak z uvedeného průzkumu též mj. vyplynulo: »Nejvíce jsou na lécích proti bolesti závislí ovdovělí lidé (30 % z nich užívá tyto léky denně nebo několikrát týdně), lidé s vážnými finančními problémy (27 %), senioři ve věkové hranici 65+ (23 %). A dále lidé, co se často cítí v nepohodě (20 %) nebo rozvedení (18 %),« dodává Zverevska. Z praktických zkušeností pak vyplývá, že roste ochota mladších generací užívat léky. »Není výjimkou, že se mi objevují klienti, kteří jsou ve věku 30 až 35 let a mají problémy s léky,« potvrzuje Kuda.
Obtížné odvykání
Adiktologové považují závislost na lécích v porovnání s dalšími »neřestmi« (alkohol, klasické drogy) za nejnebezpečnější a nejkomplikovanější. »Já mám největší respekt právě k odvykání z léků. Tam je opravdu potřeba velká ostražitost například ve srovnání s alkoholem. Ze znalosti řady výzkumů se jednoznačně ukazuje, že se nemá pospíchat. Udržitelnost výsledku se zvyšuje, když se odvykání protáhne na delší čas,« podotýká k složitosti léčby Kuda.
Narozdíl od protialkoholové nebo protidrogové prevence navíc bohužel v ČR dosud ve vztahu k zneužívání léků neexistuje žádný podobný program, což je obrovský společenský dluh. Podle Aleše Kudy by určitě pomohla kontrola předepsaných léčiv, případně regulace reklamy. Ani represe tady sama o sobě fungovat nebude. V rámci základní prevence by se pak podle Kudy měla zapojit rodina. »Když my dospělí budeme sahat po lécích, nedělejme to před dětmi. Je to stejné jako s alkoholem. Děti veďme k tomu, že když dostávají prášek, tak to není samozřejmost na každou maličkost,« dodává.
(jb)