Vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci, který prošel ve Sněmovně úvodním kolem projednávání, obsahuje změny, které mohou vážně ohrozit lidi žijící v chudobě a prohloubit jejich bídné životní podmínky. Změny můžou negativně dopadnout především na seniory, rodiče samoživitele s dětmi staršími sedmi let, nebo nemocné lidé. V tiskové zprávě na to upozornila Platforma pro sociální bydlení.
Předloha, kterou nyní projedná sněmovní výbor pro sociální politiku, počítá s tím, že místo současných čtyř dávek – příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavku na dítě, bude zavedena jedna dávka státní sociální pomoci. Takzvaná superdávka má zohlednit vše, nač má daná domácnost nárok.
Nově tak všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset dokládat svůj příjem i majetek. Úřad práce bude pro nárok domácnosti na podporu zohledňovat jejich nemovitosti, automobily i úspory.
Návrh obsahuje také sankce, které jsou podle odborníků platformy nepřiměřené, a při stanovování výše dávky pracuje s nerealisticky nízkou výší nájemného. »Místo zefektivnění dávkového systému tak hrozí jeho znefunkčnění,« uvedla platforma.
Z hlediska systémové změny dávkového systému se podle odborníků platformy jedná o přijatelný návrh, problém ale vidí v některých parametrech. Například nastavení výše normativu pro komponentu bydlení může podle nich celé skupiny obyvatel připravit o bydlení. »Novela také vymezuje skupiny zranitelných osob, které mají nárok na vyšší podporu a mají nárok na dávku například i bez práce. Ve vymezení této skupiny stále chybí některé důležité ohrožené skupiny obyvatel. Jedná se například o rodiče samoživitele s dětmi staršími 7 let. Pokud je dítě starší sedmi let, očekává se od samoživitele plné pracovní nasazení, aby získal nárok na dávku, což však v mnoha případech prakticky není možné, protože péče o dítě v tomto věku nemusí být časově slučitelná s plným pracovním nasazením,« upozornil Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
Dodal také, že lidé, kteří nebudou evidováni jako zranitelné skupiny, budou mít výrazně nižší normativ, ze kterého prakticky není možné vyžít. »Novela také negativně dopadne na lidi na dlouhodobé nemocenské, v 1. stupni invalidity, nebo na nezaměstnané osoby nad 55 let, které mohou mít z důvodů problémů na trhu práce problém vykázat pracovní aktivitu a mohou se tak snadno dostat do bytové nouze,« vyčetl Opletal další negativa předlohy.
Normální je pracovat, normální je poslat děti do školy
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je autorem novely, změny obhajuje. Podle úřadu je jejich cílem zjednodušení a zefektivnění stávajícího systému a žádosti samotné. »Chceme, aby lidé nebyli pasivní a jen čekali na dávky. Naopak budeme podporovat aktivitu a snahu být zaměstnaný, vydělávat a postarat se sám o sebe,« prohlásil šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). »Normální je pracovat, normální je poslat děti do školy,« řekl poslancům při obhajování novely.
S tím souhlasí také stínový ministr práce opozičního hnutí ANO a místopředseda Sněmovny Aleš Juchelka. »Kdo má zdravé ruce a zdravé nohy, tak určitě by měl pracovat, určitě by měl být motivován k tomu, ať pracuje,« uvedl. Vadí mu ale, že navrhovaná novela sjednocuje dávky v hmotné nouzi s dávkami státní sociální podpory.
Podobně argumentovala také místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD). »Pro nás je prioritou, aby opravdu ani jedna koruna nešla ke zneužívačům, kteří se dlouhodobě vyhýbají práci, ale aby sociální dávky skutečně pomáhaly těm, kteří se dostali do nějaké krátkodobé neřešitelné situace, ve které potřebují podat pomocné lano, a stejně tak lidem, kteří pracovat skutečně nemůžou,« uvedla. V návrhu ale podle ní chybí důsledné kontroly, výhrady má i k majetkovému testu. Přídavek na dítě by podle ní měl zůstat samostatnou podporou.
Trestání lidí v chudobě sociální problémy nevyřeší
Nová složka dávky, která se týká dětí, má být podle návrhu podmíněna pracovní aktivitou všech ostatních členů domácnosti. U chudších rodin má být snižována a odebírána v případě neplnění školní docházky dítěte. S tím Platforma pro sociální bydlení nesouhlasí. »Je naivní, myslet si, že trestání rodin a odebírání dávky v případě neplnění školní docházky dítěte přispěje ke zlepšení vzdělání dětí z chudých rodin,« uvedl Opletal. Existuje podle něj mnoho způsobu, jak přispět ke zlepšení vzdělání dítěte, jako je například podpora v bydlení, která by rodině umožnila bydlet ve standardním bytě, či intenzivnější sociální práce dle potřeby konkrétní domácnosti. »To, že rodina přijde o peníze, povede akorát k ještě větší chudobě a k ještě nižší šanci dětí na dobré vzdělání. Trestání lidí v chudobě sociální problémy v naší zemi nevyřeší,« vysvětlil Opletal. Podle platformy by bylo vhodnější více podporovat rodiny, aby se dostaly z chudoby.
Platforma nesouhlasí ani s tvrzením, že dávková reforma omezí obchod s chudobou. To podle jejich odborníků nelze vyřešit tím, že se přestanou vyplácet dávky do ubytoven. »Ti lidé dnes nemají kam jinam jít. Bez adekvátní podpory zaměřené na sehnání standardního bydlení to může vést k tomu, že více lidí skončí na ulici a více dětí skončí v dětských domovech,« varuje analytik platformy Jan Klusáček.
Připomínky k předložené novele předložila také Českomoravská konfederace odborových svazů. »Podle odhadů odborů by návrhem došlo u některých typů domácností, zejména se jedná o rodiny bez dětí, osamělé důchodce a tak dále, k výraznému snížení sociálních dávek oproti současnému stavu, a to i v případě, že splňují podmínku pracovní aktivity,« uvedly odbory ve svém stanovisku k novele.
Podle odborníků je potřeba nastavit dávkový systém tak, aby skutečně pomáhal a aby naopak neuvrhoval lidi do ještě větší chudoby. O to se nyní mohou pokusit poslanci při projednávání předlohy ve výboru a následně ve druhém čtení formou pozměňovacích návrhů.
(jad)