Zastropovaných cen elektřiny a plynu se konečně dočkají i velké firmy

S pomocí pro velké firmy si koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dala načas. O zastropování cen elektřiny a plynu i pro ně rozhodla až dnes. Přitom, jak sama uvádí, jde o klíčové opatření pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu.

Velké firmy jsou podle současných pravidel odkázány na tržní ceny. To by se konečně mělo změnit. V příštím roce budou platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Na tiskové konferenci to po jednání vlády uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Řekl, že stát dříve k zastropování i pro velké podniky přistoupit nemohl, protože to prý neumožňovala evropská legislativa. Nově to ovšem umožňuje upravený dočasný krizový rámec, kterým Evropská komise povolila státům finančně podporovat průmysl a velké společnosti.

»Firmy konečně budou mít jistotu, kolik za energie zaplatí,« řekl již dopoledne novinářům Síkela. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že jde o klíčové opatření pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu, míra podpory ze strany státu bude přitom stejná jako v jiných státech EU.

Žádný zázrak, ale situaci to zlepší

Zastropování je podle Síkely zároveň možné kombinovat s dotacemi, které pro firmy spustilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v listopadu. Podmínkou toho je, aby celková pomoc státu pro jeden podnik nepřesáhla čtyři milióny eur, tedy zhruba 100 miliónů korun. Pokud limit podnik překročí, bude podle dalšího připravovaného nařízení vlády, které vláda projedná začátkem ledna, povinen toto překročení odvést zpět do státního rozpočtu. MPO zároveň počítá se čtvrtletním vyhodnocováním pomoci pro velké podniky.

Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun. Celkově by tak cenový strop na energie pro všechny odběratele měl vyjít na maximálně 170 miliard korun. Stát na to podle Stanjury použije peníze, které vybere z daně z mimořádných zisků energetických, petrolejářských či těžebních firem a bank, a také ze zastropování tržeb výrobců elektřiny. Podle ministerstva financí by opatření měla příští rok přinést do rozpočtu přes 100 miliard korun.

Zastropování ocenili i zástupci firem. »Nebude to pro firmy v současné době znamenat nějaký zázrak, ale situace bude daleko lepší, než kdyby musely platit tržní ceny,« řekl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. »Jde o naprosto klíčový nástroj pro český průmysl,« doplnil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Připustil, že v českém průmyslu až do dneška přetrvávala velká nervozita, protože by se české firmy bez zastropování dostaly do těžkých problémů a výrazně by se snížila jejich konkurenceschopnost v rámci Evropy.

(jad)