Kandidátka provládní koalice »Pokračujme společně v dějinách« Claudia Sheinbaumová uvedla, že jí její hlavní soupeř v mexických prezidentských volbách z opoziční aliance »Síla a srdce pro Mexiko« Xóchitl Gálvezová zavolala a pogratuloval jí k vítězství.
»Chci poděkovat Xóchitl Gálvezové Ruizové, kandidátce aliance Síla a srdce pro Mexiko, za její telefonát, v němž uznala můj triumf, kterého se mi dostalo před několika minutami,« uvedla na setkání se svými příznivci, které bylo vysíláno na X (dříve Twitter). Mexický prezident Andres Manuel Lopez Obrador již poblahopřál Sheinbaumové k volebnímu vítězství. Připojil se i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro, který zaslal Claudii Sheinbaumové gratulaci k vítězství v mexických prezidentských volbách a uvedl, že sdružení je odhodláno spolupracovat. »Blahopřejeme první zvolené mexické prezidentce Claudii Sheinbaumové. Počítejte s tím, že OAS bude společně pracovat na sociální spravedlnosti, demokratické agendě, lidských právech, inkluzivním rozvoji a bezpečnosti,« napsal na X.
Podle mexického Národního volebního institutu získala Sheinbaumová po zpracování 41 % hlasovacích lístků získala 57,4 % hlasů. Její hlavní soupeřka z opoziční aliance »Síla a srdce pro Mexiko« Xóchitl Gálvezová získává 29,7 procenta hlasů. Na třetím místě byl Jorge Alvarez Maynez ze strany Občanské hnutí (10,5 procenta).
Mexické volby, které proběhly 2. června 2024, jsou považovány za jedny z největších a nejdůležitějších v historii země. V rámci těchto voleb se volil nejen nový prezident, ale také 500 členů dolní komory kongresu a 128 senátorů. Navíc se volilo více než 20 000 dalších státních a obecních úředníků v celé zemi, což zahrnovalo devět guvernérů v osmi státech a Mexiku City.
Hlavními kandidáty na prezidentský úřad byli Claudia Sheinbaumová, bývalá starostka Mexico City, reprezentující vládnoucí stranu Morena, a senátorka Xóchitl Gálvezová z opoziční koalice Síla a Srdce pro Mexiko, složené z Národní akční strany, Institucionální revoluční strany a Strany demokratické revoluce. Třetím kandidátem byl Jorge Álvarez Máynez z hnutí Občanská iniciativa.
Mayský vlak bude
Podle průzkumů veřejného mínění byla Claudia Sheinbaumová jasnou favoritkou s výrazným náskokem před Xóchitl Gálvezovou. Průzkumy ukázaly, že Sheinbaumová má podporu kolem 54 %, zatímco Gálvezová získala kolem 29 % hlasů. Álvarez Máynez měl pouze 8 % podpory.
V rámci těchto voleb se také hlasovalo o několika kontroverzních návrzích ústavních reforem předložených prezidentem Andrés Manuelem Lópezem Obradorem. Jedná se především o rozšiřování sociálních a zdravotních programů i velkých infrastrukturních projektů, včetně stavby kontroverzního Mayského vlaku, železniční trati napříč poloostrovem Yucatán.
Sheinbaumová tyto reformy podporuje. Její volební sliby jsou logickým pokračováním programů, které López Obrador zahájil. V oblasti vzdělávání se plánuje zavedení univerzálního stipendia pro studenty škol i institutů. Ve školách se plánuje zavedení extra tříd, aby studenti měli více hodin tělesné a umělecké výchovy. Naléhavý problém kriminality plánuje Sheinbaumová řešit dalším posílením Národní gardy. Podporuje také zapojení armády do výstavby významné civilní infrastruktury. Sheinbaumová slibuje pokračovat v rozšiřování dostupnosti zdravotní péče a hodlá zajistit účast soukromých zdravotnických zařízení na programech veřejné zdravotní péče.
Před volbami se staly desítky kandidátů, členů jejich rodin a politických stran terčem násilných útoků. Podle listu The New York Times bylo za poslední rok zabito nejméně 36 uchazečů o politickou funkci.
Zlomení pravice
Odstupujícímu prezidentovi Andrési Manuelu Lópezovi Obradorovi se podařilo zlomit faktický monopol pravice na moc v Mexiku. Před jeho nástupem k moci stály pravicové vlády v čele republiky po celá desetiletí. Od roku 1940 zastávali prezidentský úřad členové Institucionální revoluční strany, kteří byli pouze na dvě funkční období vystřídáni dalšími pravicovými představiteli Strany národní akce.
Rozdíly mezi těmito pravicovými stranami byly tak nepatrné, že se v současných volbách spojily do aliance nazvané Síla a srdce pro Mexiko a nominovaly jedinou kandidátku na prezidentku, senátorku Xochitlu Galvezovou.
Otázky zahraniční politiky Mexika redukují především na vztahy se severním sousedem – USA. Toto sousedství tradičně představuje pro Mexiko řadu výzev. Mezi nejpalčivější problémy, kterým Mexiko čelí, patří například migrační krize na americko-mexické hranici. A Mexiko také od počátku roku 2023 zaujalo místo největšího obchodního partnera Spojených států.
Tato pozice znamená, že pro každou mexickou vládu je nevyhnutelná spolupráce se Spojenými státy. Míra angažovanosti a ochoty podpořit Washington v jakékoli otázce se však liší. Postoj současné Lopez Obradorovy vlády je toho jasným důkazem. Za jeho vlády pokračuje Mexiko v konstruktivním dialogu s Washingtonem o otázkách migrace a posiluje hospodářské vazby, ale Lopez Obrador nebyl připraven podpořit všechny americké iniciativy. Například v červnu 2023 prezident nejel na Summit Amerik v Los Angeles, protože americká strana nepozvala vedoucí představitele Venezuely, Kuby a Nikaraguy. López Obrador se také odmítl připojit k protiruským sankcím a kritizoval země za dodávky zbraní na Ukrajinu.
Xochitla Galvezová během únorové návštěvy Washingtonu bez obalu prohlásila, že za současného vedení jsou Mexiko a USA »partnery, ale ne spojenci«. V projevu ve Woodrow Wilson Center kritizovala Lopéze Obradora za pozvání ruské armády na přehlídku ke Dni nezávislosti Mexika.
(cik)