Západní vojenská pomoc Ukrajině se téměř vyrovnala ruskému vojenskému rozpočtu

Od zahájení vyhrocení konfliktu na Ukrajině poskytly zahraniční země a mezinárodní organizace Kyjevu pomoc ve výši více než 150,8 miliardy dolarů. Téměř třetina, 48,5 miliardy, šla na ukrajinské vojenské potřeby, odhaduje TASS na základě oficiálních prohlášení orgánů dárcovských států a údajů médií.

Celková částka západní pomoci Ukrajině od loňského února tak byla 2,7krát vyšší než její rozpočet na rok 2022 (55,5 miliardy dolarů). A samotná vojenská pomoc Kyjevu již představuje 94,9 % loňských ruských výdajů na obranu (51,1 miliardy dolarů). Jak již dříve uvedl ruský prezident Vladimir Putin, v současnosti jsou »vojenský potenciál a schopnosti téměř všech velkých zemí NATO aktivně využívány proti Rusku«.

Největší sponzoři: USA, Spojené království a EU

• Washington touto cestou dosud Kyjevu poskytl přibližně 24,2 miliardy dolarů, a to jak v hotovosti, tak ve formě různých zbraní, od protitankových systémů Javelin po raketové systémy HIMARS. Nejnovější vojenský balíček v hodnotě tří miliard dolarů, který byl oznámen 6. ledna, bude poprvé zahrnovat pásová bojová vozidla pěchoty Bradley, samohybné houfnice a rakety země-vzduch RIM-7 Sea Sparrow. USA rovněž poskytly rozsáhlou finanční a humanitární pomoc, jejíž výše se odhaduje na 23,7 miliardy dolarů. Prostředky šly například na léky, potraviny a rozpočtové výdaje.

• Na druhém místě je podle výpočtů TASS Velká Británie, která tvrdí, že Ukrajině poskytla vojenskou pomoc v hodnotě 3,6 miliardy dolarů. Londýn dodal Kyjevu zejména přenosné protiletadlové raketové systémy Starstreak a modernizované vysoce přesné rakety Brimstone 2. Zbytek britské pomoci činil 1,8 miliardy dolarů.

• Dále přichází na řadu Evropská unie – prostřednictvím takzvaného Evropského mírového fondu se jí podařilo mobilizovat 3,28 miliardy dolarů pro vojenské potřeby Ukrajiny. Na další typy pomoci Brusel slíbil vyčlenit 39,96 miliardy dolarů, z nichž více než 19 miliard Kyjev obdrží až v roce 2023.

• Částky přidělené Evropskou unií zároveň nezahrnují balíčky pomoci, které Ukrajině poskytují členské země Společenství na dvoustranném základě.

Kdo přidělil více než miliardu

• Německá vláda, navzdory četným stížnostem Kyjeva na odmítnutí dodávek zbraní, již schválila vojenský vývoz na Ukrajinu v hodnotě 2,3 miliardy dolarů. Berlín dodal například nejen vyřazené samohybné systémy protivzdušné obrany Gepard, ale také moderní raketové systémy IRIS-T a samohybné houfnice PzH 2000 (Panzergaubitze-2000). V rámci nového balíčku pomoci obdrží Kyjev od Berlína BMP Marder a baterii Patriot. Do této částky není zahrnuto veškeré vojenské zboží předávané Kyjevu – pro některé kategorie, jako je například ochranné vybavení, zavedl Berlín mírnější postup schvalování vývozu. Německo vynaložilo 3,4 miliardy dolarů na humanitární pomoc, včetně obnovy ukrajinské energetické infrastruktury.

• Polská vojenská pomoc se odhaduje na dvě miliardy dolarů. Jedná se o více než 200 tanků T-72, několik desítek bojových vozidel pěchoty, 18 samohybných houfnic Krab a další vybavení. Varšava rovněž poskytla Kyjevu jednu miliardu dolarů formou měnového swapu.

• Česká republika převedla na Ukrajinu zbraně a munici za více než 2,1 miliardy dolarů.

• Na seznamu zemí, které se rozhodly vynaložit více než miliardu dolarů na vojenské potřeby Kyjeva, je také Japonsko (1,39 miliardy dolarů).

Ostatní země

Pomoc Ukrajině ze strany velkých západoevropských zemí, jako je Španělsko, Itálie a Francie, je poměrně skromná.

• Francie podrobnosti o své vojenské pomoci utajuje, oficiálně však uvádí, že poskytuje zbraně v hodnotě 0,58 miliardy dolarů. Patří sem 18 samohybných dělostřeleckých jednotek Caesar a dvě baterie protiletadlových systémů Crotale. Finanční pomoc z Paříže činila jednu miliardu dolarů.

• Vojenská pomoc Itálie byla odhadnuta na 0,48 miliardy dolarů a ekonomická pomoc na 0,33 miliardy dolarů. Španělsko podle deníku Pais vyčlenilo na obranu Ukrajiny 0,25 miliardy dolarů.

• Hlavními dárci Kyjeva byly skandinávské země: Švédsko (0,82 mld. USD vojenské pomoci a 0,42 mld. USD), Norsko (0,55 mld. USD a 0,85 mld. USD) a Dánsko (0,54 mld. USD a 0,16 mld. USD). Ta poskytla Ukrajině zejména protilodní střely Harpoon.

• Pobaltské státy vyčlenily na podporu Kyjeva poměrně malé částky: Estonsko 0,32 miliardy vojenské a 0,05 miliardy finanční pomoci, Lotyšsko 0,3 miliardy a 0,09 miliardy a Litva 0,25 miliardy a 0,45 miliardy. V prvních dvou případech však podpora Ukrajiny stála přibližně jedno procento HDP.

• Kombinovaná vojenská pomoc zemí, jako je Austrálie, Belgie, Nizozemsko, Slovensko, Kanada a Finsko, činila asi 1,55 miliardy dolarů, finanční pomoc pak asi 3,4 miliardy dolarů. Rakousko a Švýcarsko se zaměřily především na humanitární podporu Kyjeva, když vyčlenily 0,05, resp. 0,1 miliardy dolarů.

Mezinárodní organizace a dárcovské konference

• Mezinárodní organizace poskytly Ukrajině vážnou finanční pomoc. Světová banka získala 18 miliard dolarů, z nichž Kyjev již obdržel 15 miliard ve formě půjček, grantů a přímé rozpočtové podpory. Mezinárodní měnový fond rozdělil Kyjevu dalších 2,7 miliardy dolarů.

• Od začátku roku požádala OSN o humanitární pomoc pro Ukrajinu ve výši 4,3 miliardy dolarů. Do začátku prosince 2022 země z této částky obdržela 3,1 miliardy.

• Další formou podpory Kyjeva jsou dárcovské konference. Například země účastnící se takové akce v srpnu v Dánsku získaly více než 1,6 miliardy dolarů na vojenské potřeby Ukrajiny, zatímco konference pořádaná Velkou Británií vynesla 1,95 miliardy dolarů. Dalších 6,5 miliardy dolarů získaly Švédsko a Polsko na ekonomickou podporu, zatímco Francie dokázala prostřednictvím dárcovské akce získat 1,1 miliardy dolarů.

(cik, TASS)