Západ nemá zájem na vyšetření sabotáží plynovodů, ukázalo jednání v Radě bezpečnosti OSN

OSN nemůže potvrdit ani ověřit obvinění ze sabotáže a čeká na výsledky národních vyšetřování, uvedla včera na zasedání Rady bezpečnosti OSN (RB), které se zabývá ruským návrhem rezoluce k vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream a Nord Stream 2, Rosemary DiCarlo, náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti. Stálé mise Německa, Dánska a Švédska v OSN ještě před jednáním RB rozeslaly jejím členům dopis, v němž uvádějí, že vyšetřování výbuchů dosud neukončili. Podle stálého zástupce Ruska při OSN Vasilije Něbenzji první projednávání ruského návrhu rezoluce ukazuje, že západní země nemají zájem o objektivní vyšetření výbuchů.

»Po prvním kole máme dojem, že západní experti nemají v žádném případě zájem o objektivní mezinárodní vyšetřování, což samozřejmě jen zvyšuje naše podezření,« řekl Něbenzja na zasedání RB. Rusko kvalifikuje výbuchy na plynovodech jako akt mezinárodního terorismu. Diplomat zdůraznil, že je důležité postavit osoby odpovědné za výbuch plynovodů před soud, aby nenastala éra »chaosu a nepředstavitelných škod pro celé lidstvo«. »Šance, že k ní dojde, je mimořádně vysoká, pokud nebudou viníci nalezeni a náležitě potrestáni a země, které za ním stály, nenahradí postiženým státům utrpěné škody, jak to vyžaduje mezinárodní právo a základní principy spravedlnosti,« řekl.

Podle něj Dánsko, Německo a Švédsko odmítají spolupracovat s Ruskem na vyšetřování, ruská strana nezná podrobnosti o postupu těchto zemí. »O vyšetřování nic nevíme, protože země, které ho vedou, se s námi (o podrobnosti) nepodělí,« řekl Něbenzja. »Máme velké pochybnosti o účinnosti, transparentnosti a nestrannosti vyšetřování,« dodal. Proto Rusko požaduje nezávislé vyšetřování na půdě OSN.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již uprostřed minulého týdne upozornil, že od září 2022 ani Švédsko, ani Dánsko neodpověděly na oficiální dopisy ruského premiéra Michaila Mišustina, který velmi zdvořile nabídl, že určí kontaktní osobu, s níž bude možné hovořit, protože k incidentu sice došlo ve švédských a dánských teritoriálních vodách, ve výlučné zóně Švédska a Dánska, ale plynovody jsou majetkem ruské společnosti. Podle Lavrova »toto hulvátství maskuje naprosté selhání pokusů zastřít kolektivní odpovědnost Západu v čele se Spojenými státy za tuto sabotáž, za organizaci tohoto teroristického činu«.

Nezávislé mezinárodní vyšetřování požaduje také Čína

Spojené státy považují obvinění Washingtonu z účasti na sabotáži plynovodů za nepravdivá. S tímto prohlášením vystoupil na zasedání RB Jim Kelly, poradce stálé mise USA při OSN. »Obvinění z účasti USA na těchto sabotážních útocích jsou naprostou lží. USA se na nich v žádném případě nepodílely,« ujistil.

Připomeňme, že renomovaný americký investigativní novinář Seymour Hersh 8. února v článku s odvoláním na zdroj uvedl, že výbušná zařízení pod ruské plynovody Nord Stream a Nord Stream 2 nastražili v červnu 2022 pod rouškou cvičení Baltops potápěči amerického námořnictva za podpory norských specialistů. Podle Hershe rozhodnutí o provedení operace přijal americký prezident Joe Biden po devíti měsících diskusí s představiteli administrativy zabývajícími se otázkami národní bezpečnosti.

Prohlášení USA o jejich neúčasti na sabotáži plynovodů je nedostatečné, uvedl zasedání RB stálý zástupce Číny v Radě bezpečnosti OSN Čang Ťün. »V poslední době jsme se dozvěděli mnoho podrobností a informací týkajících se incidentu, tyto údaje jsou alarmující,« zdůraznil. »Pouhé konstatování, že jde o naprostou lež a naprostý výmysl, samozřejmě nestačí k zodpovězení mnoha otázek a obav, které se objevily po celém světě,« upozornil zástupce čínského postu. »Čekáme na přesvědčivé vysvětlení od zúčastněných stran. Tato žádost je legitimní a plně oprávněná,« zdůraznil.

OSN jako mezinárodní organizace s největší autoritou a nejširším zastoupením podle něj může hrát aktivní roli ve vyšetřování bombového útoku na plynovody. »OSN může hrát aktivní roli v mezinárodním vyšetřování a bezpečnosti přeshraniční infrastruktury,« řekl ve svém projevu. »Čína vítá ruský návrh rezoluce předložený Radě bezpečnosti OSN a domnívá se, že je nezbytné schválit mezinárodní vyšetřování sabotáže plynovodů Nord Stream,« dodal Čang Ťün a zdůraznil, že vyšetřování by mělo být »objektivní, nezávislé a profesionální«.

Také americký ekonom Jeffrey Sachs včera vyzval RB OSN, aby provedla vlastní nezávislé vyšetřování bombového útoku na plynovody. Podle něj je takové vyšetřování důležité pro mír a udržitelný rozvoj.

Historie plynovodů Nord Stream

Ruská společnost Gazprom začala zkoumat možnosti výstavby exportního plynovodu pod Baltským mořem do střední Evropy, který by obešel Ukrajinu, Bělorusko, Polsko a další východoevropské a pobaltské státy, v 90. letech 20. století. V roce 2000 Evropská komise schválila předběžný návrh projektu a udělila mu status transevropské sítě, která má zajistit nepřetržité dodávky energie do Evropy. K realizaci projektu byla založena švýcarská společnost North European Gas Pipeline Company, která v říjnu 2006 změnila svůj název na Nord Stream AG. Do roku 2022 byly akcionáři společnosti Nord Stream společnosti Gazprom (51 procent), německé společnosti Wintershall Holding (15,5 %) a E.ON Infrastruktur (15,5 %), nizozemská Gasunie (9 %) a francouzská Engie (9 %).

Výstavba podmořského úseku, který se skládá ze dvou paralelních řetězců, byla zahájena v dubnu 2010. Bylo to možné poté, co povolení vydalo pět zemí, jejichž výlučnými ekonomickými zónami a/nebo teritoriálními vodami bude plynovod procházet – Rusko, Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo.

První etapa plynovodu Nord Stream byla spuštěna 8. listopadu 2011. V létě 2012 dosáhl projektované kapacity 27,5 miliardy metrů krychlových ročně. Výstavba druhého řetězce byla zahájena v květnu 2011. Do provozu byl uveden 8. října 2012.

Nord Stream propojil ruské pobřeží u Vyborgu s německým pobřežím u Lubminu (poblíž Greifswaldu na severovýchodě země). Z Německa mohl být plyn přepravován do Dánska, Nizozemska, Belgie, Spojeného království, Francie a dalších zemí prostřednictvím dvou odbočných plynovodů (OPAL a NEL).

Plyn byl do Nord Streamu dodáván ze západní Sibiře prostřednictvím stávajících magistrál Jednotného systému zásobování plynem Ruska a nového plynovodu Gryazovec-Vyborg (délka 917 km). Posledním zařízením před pobřežním úsekem byla kompresorová stanice Portovaja (okres Vyborg, Leningradská oblast). Přepravovala plyn bez další kompresorové kapacity na německém pobřeží pomocí osmi čerpacích turbín yrobených společností Siemens.

Úsek plynovodu na moři je dlouhý 1224 km. Maximální hloubka, v níž je potrubí položeno, je 210 m. Plánovaná doba provozu plynovodu Nord Stream je nejméně 50 let.

Projektovaná kapacita plynovodu je 55 miliard metrů krychlových plynu ročně (po 27,5 miliardách metrů krychlových). V roce 2021 dodá Nord Stream do EU 59,2 mld. m³ plynu (při využití 107 %), což je opakování rekordu z roku 2020. Celkově se Nord Stream podílel na vývozu Gazpromu do zemí mimo EU 32 %.

Po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiiči v březnu 2011 evropské země, zejména Německo, přehodnotily své plány v oblasti jaderné energetiky a oznámily uzavření vlastních jaderných elektráren. V očekávání nárůstu poptávky v důsledku plánovaného odstavení jaderných elektráren v Německu zahájili akcionáři společnosti Nord Stream AG v říjnu 2012 jednání o výstavbě dalších dvou větví plynovodu. Dohoda byla podepsána 4. září 2015 na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku.

Pro realizaci projektu byla ve Švýcarsku zaregistrována společná projektová společnost (JPC) Nord Stream 2 (do října 2015 pod názvem New European Pipeline AG).

Projekt musel překonávat řadu překážek

Původně se plánovalo, že Gazprom bude mít v JVP 51procentní podíl, německé koncerny E.ON a BASF/Wintershall (Basf, Wintershall) budou mít po 10 %, britsko-nizozemská společnost Shell (Shell), rakouská OMV (OMV-Omwy) a francouzská společnost Engie po 9 %. Na začátku srpna 2016 bylo rozhodnutí o vytvoření společného podniku zrušeno kvůli námitkám polského úřadu pro hospodářskou soutěž, který se domníval, že rozšíření plynovodu Nord Stream by mohlo vést k omezení hospodářské soutěže na trhu s plynem, a bylo by proto v rozporu s právem EU. V roce 2017 se jediným akcionářem Nord Stream 2 stal Gazprom; evropské energetické společnosti zůstaly v projektu jako investoři a poskytly polovinu jeho financování – 4,75 miliardy eur.

Výstavba plynovodu byla zahájena v roce 2018, ale po roce a půl byla přerušena. Dne 20. prosince 2019 americký prezident Donald Trump podepsal zákon o rozpočtu na obranu na fiskální rok 2020. Podle jednoho z rozpočtových článků Spojené státy vyhlásily sankce vůči společnostem, které se podílejí na výstavbě plynovodů Nord Stream 2 a Turkish Stream. Tyto společnosti dostaly 30 dní na ukončení své činnosti, po jejichž uplynutí budou čelit zablokování transakcí v jurisdikcích USA. Účel omezení byl popsán jako »odstrašení Ruska a ochrana evropské energetické bezpečnosti«. Německá vláda pak vyhodnotila americké sankce proti Nord Stream 2 jako vměšování do evropských záležitostí. S pomocí ruských soudů byly obě větve plynovodu dokončeny do prosince 2021.

Nicméně 22. února 2022, poté co Rusko uznalo svrchovanost LNR a DNR, německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že nařídil zastavit certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Poté, co Rusko uznalo, že plynovod Nord Stream 2 je ve správním řízení, byl zastaven. V důsledku toho nebyl plynovod nikdy uveden do provozu.

Trasa plynovodu byla v podstatě stejná jako u Nord Streamu, ale jeho výchozí bod nebyl u Vyborgu, ale u Ust-Lugy (rovněž v Leningradské oblasti). Zdrojovou základnou pro Nord Stream 2 mělo být ložisko Južno-Russkoje (uvedeno do provozu v roce 2006, zásoby více než 1 bilion metrů krychlových) a také ložisko Bovanenkovo nacházející se na poloostrově Jamal (uvedeno do provozu v roce 2012, zásoby 4,9 bil. m³).

Celková kapacita čtyř plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2 pod Baltským mořem měla činit 110 mld. m³. Pro srovnání, kapacita hlavních plynovodů vedoucích do EU přes Ukrajinu činí rovněž 110 mld. m³ ročně.

Následovala sabotáž

V noci z 26. na 27. září 2022 zaznamenala společnost Nord Stream 2 AG pokles tlaku na jednom ze dvou řetězců plynovodu Nord Stream 2. V noci z 26. na 27. září 2022 došlo k výbuchu na jednom ze dvou řetězců. Současně byly zalarmovány pobřežní služby Německa, Dánska, Švédska, Finska a Ruska. Tisková služba provozovatele plynovodu upřesnila, že k nehodě došlo ve výlučné ekonomické zóně Dánska jihovýchodně od ostrova Bornholm. Večer téhož dne došlo také k poklesu tlaku na obou strunách plynovodu Nord Stream 1. Dánská energetická agentura uvedla, že se do moře dostalo velké množství plynu. Švédští seismologové zaznamenali 26. září dva výbuchy na trasách plynovodu.

Následně 28. září zahájila ruská generální prokuratura řízení pro akt mezinárodního terorismu. Téhož dne Německo naznačilo, že potrubí plynovodu se může stát v důsledku havárie trvale nepoužitelným.

Ruský prezident Vladimir Putin 30. září prohlásil, že výbuch byl sabotážním činem, jehož cílem bylo zničit celoevropskou energetickou infrastrukturu.

V polovině října zveřejnila evropská média fotografie poškozeného potrubí pod vodou. Teprve měsíc po explozích bylo specialistům z Gazpromu a Nord Streamu umožněno prohlédnout si místo události.

Sabotáž potvrdily švédské úřady 18. listopadu, přičemž na místě výbuchů byly nalezeny stopy výbušnin…

Ivan Cinka