Podle červencového průzkumu, který pro UniCredit Bank uskutečnila agentura Ipsos mezi zhruba tisícovkou lidí, dostane kvůli rostoucím životním nákladům a snaze domácností šetřit v novém školním roce od rodičů nižší nebo stejné kapesné 88 procent dětí.
Z důvodu vysoké inflace si za ně ale nepořídí to, co dříve. Z rodičů, kteří dávají dětem kapesné, ho hodlají nechat ve stejné výši jako dosud více než tři čtvrtiny z nich. Každý desátý rodič dětem kapesné sníží, asi dvě třetiny těchto dětí dostanou až o 100 korun méně.
Naopak zvýšit dětem kapesné plánuje 12 procent rodičů, aby jim zachovali standard, na který jsou zvyklé. O 100 korun si přilepší 41 procent potomků, kterým rodiče chtějí kapesné zvýšit. Do kasičky o 101 až 300 korun si bude moci dát 38 procent z dětí, jejichž rodiče plánují být od září štědřejší.
Výše kapesného se liší v závislosti na věku dítěte a jeho potřebách. Mladší děti si za peníze od rodičů kupují hlavně sladkosti a hračky, žáci středních škol kapesné vydávají za videohry či oblečení. Dřívější průzkum České bankovní asociace ukázal, že děti předškolního věku dostávají nejvýše 100 korun na měsíc, mladší žáci v průměru 130 korun a starší děti 280 korun měsíčně. Celkově kapesné letos dostává 63 procent dětí, loni to bylo 73 procent, uvedla asociace.
Kapesné alespoň zčásti automaticky dostávají podle průzkumu dvě třetiny dětí. Splnit nějakou podmínku, aby si vysloužili peníze od rodičů, musejí tři z deseti dětí.
Děti a peníze
O penězích si s dětmi povídá většina rodičů. Nejpravidelněji o bezpečnosti nákupů na internetu a rodinných financích. 65 % rodičů pak alespoň někdy dává svým dětem do 18 let kapesné. Zřizují jim nejčastěji stavební spoření (32 %) a životní pojištění (31 %). Čtvrtina rodičů založila dětem i běžný účet, ke kterému mají vlastní platební kartu. Nejčastěji rodiče svému potomkovi zřídí účet, když je mu 10 – 12 let. Výjimkou ale není ani rozmezí od narození do tří let (9 %), a od čtyř do šesti let (9 %). Běžný účet má 27 % dětí, spořicí účet pak 25 % z nich. 17 % rodičů uvedlo, že jejich dítě nevyužívá žádný bankovní produkt.
58 % dětí s vlastním účtem na něj dostává od rodičů kapesné pravidelně. 41 % děti pak má na účtu další příležitostné prostředky např. od prarodičů nebo z brigád. 67 % rodičů má dohled nad účtem svého dítěte, naopak 40 % rodičů uvádí, že s ním dítě může volně nakládat. Pětina lidí uvádí, že nedává dětem ani kapesné ani odměny.
3 z 10 rodičů budou muset omezit výdaje v souvislosti se začátkem školního roku
Většina rodičů, kteří uvedli, že financování školních pomůcek nezvládnou ze současných příjmů domácnosti, si nebude muset půjčovat (68 %). 32 % dotazovaných si ale bude muset vzít nějakou formu půjčky. Do 3 000 Kč si bude muset půjčit 18 % rodičů, víc než 3 000 Kč pak bude potřebovat 14 % rodičů. Omezení výdajů pak lidé spojují se zájmovými kroužky (13 %), školními aktivitami (5 %) a školními obědy (5 %). 60 % respondentů uvedlo, že nebudou muset omezit žádné aktivity.
Většina rodičů čeká zvýšené výdaje v souvislosti se školním rokem do 6000 Kč
Víc než tři čtvrtiny rodičů (77 %) čekají v souvislosti se začátkem školního roku zvýšené výdaje do 6 000 Kč. Zatímco 62 % z nich vše zvládne ze současných příjmů domácnosti, 29 % využije část naspořených prostředků. Nad šesti tisícovou hranicí čeká výdaje 23 % respondentů.
Průměrná inflace v ČR bude podle odhadu analytiků UniCredit Bank od září do června příštího roku, tedy v průběhu nového školního roku, činit 13 procent. Meziroční inflace dosáhla v červenci podle dat Českého statistického úřadu 17,5 procenta, bylo to 0,3 procentního bodu více než v červnu. Česká národní banka očekává zlepšení situace příští rok, kdy by spotřebitelské ceny mohly klesnout na 9,5 procenta.
(zmk)