Průměrná hrubá měsíční nominální mzda, na kterou u nás ovšem stále nedosáhnou minimálně dvě třetiny zaměstnanců, v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Reálně se pak po zohlednění vývoje spotřebitelských cen, které v uvedeném období podle statistiků vzrostly o 1,6 %, zvýšila meziročně o 6,4 %.
Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, ve své analýze připomněl, že vyšší růst reálné mzdy byl v tomto století registrován ještě ve 2. čtvrtletí 2021, a to o 8,1 %, »tam ovšem byla příčina v nízké základně z covidového roku 2020; ve zbylých obdobích roku 2021 byly hodnoty velmi nízké«. »V letech 2022 a 2023 pak došlo ve všech čtvrtletích k meziročním propadům reálné mzdy v důsledku vysoké inflace. Od 1. čtvrtletí 2024 nastalo oživení s růstem reálných mezd, které trvá dosud. V letech 2024 a 2025 rostly reálné mzdy zhruba čtyřprocentním tempem,« zrekapituloval statistik.
Růst mezd byl značně různorodý
Dynamika vývoje mezd byla podle něj velmi různorodá a rozhodně ne všem zaměstnancům se výrazně zvýšila kupní síla výdělku. »Nejvyšší nominální meziroční nárůst (22,1 %) aktuálně najdeme u sekce činnosti v oblasti nemovitostí, která je však početně velmi malá a meziroční index byl poznamenán i administrativním přesunem některých podniků mezi odvětvími. S menším odstupem následují administrativní a podpůrné činnosti s meziročním nominálním nárůstem 18,8 %, v tomto odvětví dominují různé agentury, vč. agentur práce,« upřesnil Holý s tím, že konjunktura ve stavebnictví se propsala do výrazného růstu výdělků o 12,6 %.
Na druhé straně byly podle něj u některých sekcí mnohem slabší mzdové nárůsty. V energetice (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu) se úroveň zvýšila meziročně jen o 2,1 %. Ve zdravotní a sociální péči se platy zvedly o 4,8 %. Podprůměrný nárůst zaznamenal také zpracovatelský průmysl, a to o 6,9 %. Zaměstnancům ve vzdělávání pak stoupla platová úroveň meziročně o osm procent, což bylo mírně pod průměrem.
Nejvyšší výdělky tradičně v informačních a komunikačních činnostech
Nejvyšší mzdové úrovně si podle Holého tradičně užívali zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 98 776 Kč. Na druhém místě bylo peněžnictví a pojišťovnictví (89 091 Kč a třetí byla výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (87 404 Kč). »Tato trojice vede dlouhodobě,« dodal Holý.
Nejnižší průměrná mzda byla naopak v ubytování, stravování a pohostinství (30 688 Kč), dále v ostatních činnostech (37 025 Kč) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (37 059 Kč).
Suverénně nejvíc berou v průměru Pražáci, nejmíň pak Karlovarští
»Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, a to se značným náskokem – průměrná mzda tu byla 67 945 Kč,« konstatoval statistik. Na druhém místě byl Jihomoravský kraj (49 510 Kč) a na třetím Středočeský kraj (49 145 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (42 391 Kč).
Ivan Cinka
Věřím jen těm číslům, které si sám zfalšuji.