V drogeriích lze dnes koupit leccos, co podpoří čistotu a vůni v domácnosti, a co odežene zbytečné parazity. Jenže jak to dělávaly naše babičky v dobách, kdy takové možnosti nebyly? Měly své vlastní recepty, a vězte, že leckdy byly účinnější než dnešní chemie. Tak třeba použijme například tzv. Kalendář pro venkov z roku 1870. Tyto publikace připomínají nejen to, co je kdy třeba dělat na zahrádkách a polích, ale nabízejí i některé rady k péči o domov a o sebe. Neboť i bábinky chtěly být krásné, voňavé a vůbec – přitažlivé.
I časech dávných používaly přísady do koupele. Ano, i babičky chtěly vonět, byť třeba jejich životní partneři šli večer raději do hospody na mariáš…
Heřmánková koupel
To je první rada. Hrnek květu heřmánku, dvě tři lžíce lipového květu a k tomu stejné množství květu levandule (ale nemusí být, pokud vám na zahrádce neroste). Sušené květy dejte do lněného sáčku, dejte na dno vany a zalijte vroucí vodou. Po zhruba 15 minutách doplňte vanu přiměřeně teplou vodou. Čas od času sáček vymačkejte. A »naložte« se do vany! Jen tak si beze spěchu poležte, jako naše babičky.
Babičky ze sušených bylin připravovaly také silný odvar, což znamenalo, že zhruba 20 minut je na mírném ohni provařily, a přilily přes síto do vany s teplou vodou. Některé z nich přidávaly i jiné bylinky, například meduňku, rozmarýn, některé i lžíci medu, pokud měly sušší pokožku. Ta pak byla hebká a sametová.
Měsíčková koupelová lázeň
Další klasika! Hrnek sušených květů měsíčku přelijte vroucí vodou a nechte 20 minut vyluhovat. Přeceďte, vmíchejte tři lžíce medu; roztok přidejte do vany s teplou vodou.
Inu, babičky věděly jak na to, aby byly nejen čisté, ale i sametové. Takové jsou a v našich vzpomínkách zůstávají. A to neměly žádné vířivky, mnohdy ani smaltované vany v místnosti, které říkáme koupelna, protože na ni v bytě či domku nebylo místo. Obyčejná plechová vana, ano, ta, kterou možná máte na zahradě k zachytávání dešťové vody, jim bohatě stačila.
Leštění ocelových nožů a příborů
Mnohému z nás se zdá neuvěřitelné, že i po desetiletích dokonale fungují i jiné dávno zapomenuté rady. Tehdy (ano, v 19. století) mnoho čisticích prostředků určitě nebylo, a tak si naše prababičky pomáhaly všelijak. Například k leštění ocelových nožů a kuchyňských příborů vůbec, které zdaleka nebyly z nerezových materiálů, používaly jemný prášek seškrábaný starým nožem z dobře vypálené cihly. Nanesly ho na vlhký hadřík a leštily a leštily. Poté opláchly vodou a vytřely do sucha.
Mytí nádobí
O saponátech na mytí nádobí si v první polovině minulého století ani nemohly nechat zdát, protože se na trh dostaly až v pozdějším čase. Proto používaly mýdlové »želé«. Zbytky mýdel rozdrobily do mísy, přidaly lžíci sody na praní a vše zalily vroucí dešťovou (což je důležité, totiž měkkou) vodou. Zamíchaly, nechaly vychladnout a přelily do sklenic. Vzniklo jemné »želé«, kterým umývaly především sklenice, jemné porcelánové nádobí, ale i jiné křehké nádobí. Opláchnout vlažnou vodou, otřít lněnou utěrkou a vše se blýskalo.
Boj se škůdci
I jiné zkušenosti babiček a prababiček vám můžeme nabídnout, například v boji s všelikými škůdci. Z dvacátých let minulého století je babská rada proti mravencům a myším. Stačí prý rozsypat hřebíček nebo sušenou mátu peprnou na poličkách a bude klid. Škoda, že jsme to nevěděli v době, kdy do našeho bytu v osmém patře panelákového bytu vnikla (těžko říci jak) myš, kterou jsme dva dni doslova honily. Schovávala se v mezerách mezi zdí a nábytkem a dostat ji ven byl velký problém. Nakonec skočila doslova »na špek«, skončila ve starém ručníku a byla jí dána za hurónských výkřiků synků svoboda.
Babičky také věděly, že mouchy a masařky se vyhnou jejich domácnosti, když ke stropu pověsí svazky sušeného černého bezu a řebříčku. Jen mimochodem – víte, že kvetoucí černý bez obalený v hladké mouce a vejcích je po osmažení mimořádnou, byť pro někoho příliš aromatickou lahůdkou? Jen tak, nebo s vařeným bramborem. Teď už ho nenajdete, ale udělejte si někam poznámku k příštímu jaru, až zase pokvete.
Když již byla řeč o mouchách – netřeba se jejich útoku na domácnost bránit jen síťkami v oknech. Postavte na okno květináč s bazalkou nebo routou, odpuzují mouchy. A co s vosami, které vás v létě otravují? Babičky si uměly poradit. Do oken zavěsily snítky čerstvě utržených kopřiv. Pro vosy je to prý nepřekonatelná překážka.
Babičky také věděly, že bobkový list přidaný k luštěninám či mouce nedovolí obilním molům, aby mouku a luštěniny požírali…
Jiří Janouškovec