Podle tajného dokumentu pákistánské vlády, který získal server The Intercept, ministerstvo zahraničí USA na schůzce 7. března 2022 vyzvalo pákistánskou vládu, aby odvolala Imrana Chána z funkce premiéra kvůli jeho neutralitě v otázce ruské intervence na Ukrajině.
Tato schůzka mezi pákistánským velvyslancem ve Spojených státech a dvěma úředníky ministerstva zahraničí byla v Pákistánu v posledním roce a půl předmětem intenzivního zkoumání, kontroverzí a spekulací, protože příznivci Chána a jeho vojenští i civilní odpůrci se přetahovali o moc. Politický boj se vyostřil 5. srpna, kdy byl Chán odsouzen ke třem letům vězení za korupci a podruhé od svého sesazení vzat do vazby. Chánovi obhájci obvinění odmítají jako nepodložená. Rozsudek rovněž brání Chánovi, nejpopulárnějšímu pákistánskému politikovi, v účasti ve volbách, které se v Pákistánu očekávají koncem tohoto roku, připomněl server.
Měsíc po schůzce s americkými představiteli, která byla zdokumentována v uniklém dokumentu pákistánské vlády, proběhlo v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vedlo k Chánovu odvolání z funkce. Předpokládá se, že hlasování bylo zorganizováno s podporou mocné pákistánské armády. Od té doby vedou Chán a jeho stoupenci boj s armádou a jejími civilními spojenci, kteří podle Chána zosnovali jeho odvolání z funkce na žádost USA. Text pákistánského kabelogramu slibuje oteplení vztahů, pokud bude Chán odstraněn, a izolaci, pokud nebude.
Dokument označený jako »tajný« obsahuje popis schůzky mezi úředníky ministerstva zahraničí, včetně náměstka ministra zahraničí pro záležitosti jižní a střední Asie Donalda Lu, a Asadem Majeedem Khanem, který byl v té době pákistánským velvyslancem v USA.
Z kabelogramu je patrné, že ministerstvo zahraničí použilo proti premiérovi Imránu Chánovi jak cukrátka, tak i biče. Diplomatická schůzka se uskutečnila dva týdny po ruské intervenci na Ukrajině, která byla zahájena v době, kdy byl Chán na cestě do Moskvy, což Washington rozzuřilo.
Den před schůzkou Chán vystoupil na shromáždění a přímo reagoval na evropské výzvy, aby se Pákistán spojil za Ukrajinou. »Jsme snad vaši otroci?« pronesl Chán k davu. »Co si o nás myslíte? Že jsme vaši otroci a že uděláme vše, co po nás budete chtít?« zeptal se. »Jsme přátelé Ruska a jsme také přátelé Spojených států. Jsme přáteli Číny a Evropy. Nejsme součástí žádné aliance.«
Podle dokumentu Lu na schůzce otevřeně hovořil o nespokojenosti Washingtonu s pákistánským postojem v konfliktu. Dokument cituje Luova slova, že »lidé zde i v Evropě jsou docela znepokojeni tím, proč Pákistán zaujímá tak agresivně neutrální postoj (k Ukrajině), pokud je takový postoj vůbec možný. Nám se takový neutrální postoj nezdá«. Lu dodal, že vedl interní diskuse s Radou národní bezpečnosti USA.
Lu pak otevřeně nastoluje otázku hlasování o nedůvěře: »Myslím, že pokud hlasování o nedůvěře vůči premiérovi uspěje, bude ve Washingtonu vše odpuštěno, protože na návštěvu Ruska se pohlíží jako na rozhodnutí premiéra,« řekl Lu podle dokumentu. »V opačném případě si myslím, že to bude mít do budoucna těžké,« pokračoval.
Lu varoval, že pokud se situace nevyřeší, bude Pákistán svými západními spojenci odstaven na vedlejší kolej. »Nemohu říci, jak to bude vnímat Evropa, ale předpokládám, že jejich reakce bude podobná,« řekl Lu a dodal, že Chán by mohl čelit »izolaci« ze strany Evropy a USA, pokud zůstane ve funkci.
Pákistánský velvyslanec v reakci podle serveru vyjádřil frustraci z nedostatečné angažovanosti amerického vedení: »Tato neochota vyvolala v Pákistánu dojem, že nás ignorují nebo dokonce považují za samozřejmost. Vznikl také pocit, že zatímco USA očekávají podporu Pákistánu ve všech otázkách, které jsou pro USA důležité, Pákistán ji neopětuje.«
Den po schůzce, 8. března, přistoupili Chánovi odpůrci v parlamentu ke klíčovému procedurálnímu kroku směřujícímu k hlasování o nedůvěře. »Chánův osud nebyl v době, kdy se tato schůzka konala, zpečetěn, ale byl nejistý,« řekl Arif Rafiq, nerezidentní vědecký pracovník Institutu Blízkého východu a specialista na Pákistán. »Máte zde Bidenovu administrativu, která vyslala vzkaz lidem, jež považovala za skutečné vládce Pákistánu, a naznačila jim, že se situace zlepší, pokud bude odvolán od moci.«
Pákistánské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář nereagovalo. Ministerstvo zahraničí USA opakovaně popřelo, že by Lu naléhal na pákistánskou vládu, aby sesadila premiéra.
Zatímco se na veřejnosti a v tisku v Pákistánu odehrávalo drama kolem kabelogramu, pákistánská armáda zahájila bezprecedentní útok na pákistánskou občanskou společnost s cílem umlčet jakýkoli disent a svobodné vyjadřování, které v zemi dříve existovaly. Tyto rozsáhlé útoky na demokracii prošly ze strany amerických představitelů v podstatě bez povšimnutí, napsal The Intercept. Koncem července navštívil Pákistán velitel amerického Centrálního velitelství generál Michael Kurilla, který vydal prohlášení, že jeho návštěva byla zaměřena na »posílení vztahů mezi vojenskými jednotkami«.
V listopadu loňského roku se sám Chán stal obětí pokusu o atentát, když byl postřelen na politickém shromáždění, při útoku byl zraněn a jeden z jeho příznivců zemřel. Jeho uvěznění bylo v Pákistánu, včetně mnoha kritiků jeho vlády, široce vnímáno jako pokus armády zabránit jeho straně v účasti v nadcházejících volbách. Průzkumy ukazují, že kdyby se mohl hlasování zúčastnit, Chán by pravděpodobně zvítězil.
Pákistánská zahraniční politika se po Chánově odvolání výrazně změnila a Pákistán se v ukrajinském konfliktu výrazněji přiklonil na stranu USA a Evropy. Pákistán opustil svůj postoj neutrality a nyní se stal dodavatelem zbraní ukrajinské armádě; na záběrech z bojiště se pravidelně objevují záběry nábojů a munice pákistánské výroby. V rozhovoru na začátku tohoto roku potvrdil jeden z představitelů Evropské unie pákistánskou vojenskou podporu Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničí přijel letos v červenci do Pákistánu na návštěvu, o níž se všeobecně předpokládalo, že se týká vojenské spolupráce, ale veřejně byla popisována jako návštěva zaměřená na obchod, vzdělávání a otázky životního prostředí.
(cik)